Celosvětová zátěž způsobená zvýšeným krevním tlakem (TK) je ohromující a představuje 14 % úmrtí na celém světě (7,6 milionu) a odhadem 10 % celosvětových výdajů na zdravotní péči. Navzdory široké dostupnosti klinicky účinných antihypertenziv je celosvětová míra kontroly hypertenze nízká a pohybuje se od 50 % v USA až po pouhých 20 % v evropských a asijských zemích.
Přesná patofyziologie hypertenze zůstává nejasná a ve většině případů nelze identifikovat jedinou příčinu. Nově vznikající výzkum zkoumající vliv běžných genetických variant na krevní tlak však umožnil podrobnější pochopení biologických procesů, které jsou základem kontroly krevního tlaku. Jednou z takových variant je polymorfismus 677C→T v genu kódujícím enzym methylenetetrahydrofolát reduktázu (MTHFR), který metabolizuje foláty. Frekvence této varianty enzymu se celosvětově uvádí 10 %, ale pohybuje se mezi 2-32 %.
MTHFR působí jako donor metylu při redukci 5,10-methylentetrahydrofolátu na 5-methyltetrahydrofolát, což je zásadní krok v metabolismu homocysteinu. Polymorfismus 677C→T vytváří variantu enzymu se sníženou aktivitou, což má za následek zhoršený metabolismus folátů a vyšší hladinu homocysteinu in vivo – tento účinek se projevuje zejména u jedinců s nízkým stavem folátů. Metaanalýzy spojují homozygotnost pro tento polymorfismus (genotyp TT) s významně vyšším rizikem hypertenze i kardiovaskulárních onemocnění (KVO).
Vitamín B riboflavin je ve své koenzymatické formě FAD (flavin adenindinukleotid) potřebný jako kofaktor pro enzym MTHFR. Snížená aktivita enzymu patrná u jedinců s genotypem TT je důsledkem zvýšené náchylnosti enzymu k disociaci od jeho kofaktoru FAD. Zdá se však, že suplementace riboflavinem stabilizuje variantu enzymu in vivo; největší účinky byly pozorovány u osob s nejnižším výchozím stavem riboflavinu. Horigan et al. (2010) dále uvádějí, že zvýšený krevní tlak pozorovaný u pacientů s vysokým rizikem KVO s genotypem TT (ve srovnání s pacienty bez tohoto polymorfismu) byl vysoce citlivý na nízké dávky riboflavinu (1,6 mg/d po dobu 16 týdnů). Zkřížená, 4letá sledovací studie potvrdila, jak stabilizace chybného enzymu MTHFR pomocí suplementace riboflavinem vedla k významnému snížení TK u vysoce rizikových pacientů s KVO s genotypem TT.
Observační studie prokázaly významnou souvislost mezi koncentrací homocysteinu a TK; nicméně četné studie sekundární prevence zaměřené na snížení rizika opětovného výskytu KVO prokázaly malou nebo žádnou odezvu na snížení TK při intervenci vitaminy skupiny B, a to i přes výrazné snížení koncentrace homocysteinu. Žádná z těchto ani jiných studií však nezkoumala odezvu tlaku na kyselinu listovou specificky u jedinců s genotypem TT. Je možné, že suplementace kyselinou listovou by mohla vykazovat významný přínos pro krevní tlak a navíc by kombinace kyseliny listové a riboflavinu mohla skutečně přispět k dalším účinkům na snížení krevního tlaku u této geneticky predisponované skupiny hypertoniků. Dosavadní studie v tomto centru si vynutily především kancelářský krevní tlak; v posledních letech se však centrální krevní tlak a další markery cévního zdraví ukázaly jako důležité prognostické ukazatele budoucího rizika KVO. Vliv této interakce genů a živin s ohledem na tyto nové ukazatele není znám. Pokud se tyto poznatky prokáží, mohly by mít velký přínos pro veřejné zdraví v primární a sekundární prevenci KVO u geneticky ohrožených hypertoniků v Severním Irsku i ve světě.
.
