Čandra Gupta I, indický král (vládl v letech 320 až 330 n. l.) a zakladatel Guptovy říše. Byl vnukem Šrí Gupty, prvního známého vládce z linie Guptů. Čandra Gupta I., jehož raný život není znám, se stal místním náčelníkem v království Magadha (části dnešního státu Bihár). Svou moc a území zvětšil tím, že se kolem roku 308 oženil s princeznou Kumaradevi z kmene Licchavi, který tehdy ovládal severní Bihár a snad i Nepál. Na konci 3. století n. l. se Indie skládala z řady nezávislých států, monarchických i nemonarchických; je velmi pravděpodobné, že Guptové a Licchavové vládli sousedním knížectvím. Jejich spojení sňatkem posílilo moc a prestiž nového království. Na zvláštních zlatých mincích byli na jedné straně vyobrazeni král a královna a na druhé straně Licchavisové. Předpokládá se, že chronologie Guptovy éry, datovaná od roku 320 a používaná v Indii po několik staletí, vychází z data jeho korunovace nebo sňatku.
Na konci jeho vlády se jeho království pravděpodobně rozšířilo na západ až k dnešnímu městu Alláhábádu a zahrnovalo Ajódhju a jižní Bihár. Tyto oblasti mu přisoudily purány (starobylé kroniky rané sanskrtské literatury). Jeho panství muselo být dostatečně rozsáhlé, aby ospravedlnilo jeho přijetí císařského titulu mahárádžadhirádža („král králů“) a umožnilo jeho synovi Samudrovi Guptovi zahájit dobyvačné tažení, které vedlo k založení říše Guptů.
Domněnka, že si Čandra Gupta I. podrobil Skythy, je pravděpodobně nepodložená. Stejně tak není pravděpodobné, že přemohl Licchavidy tím, že zabil jejich krále, nebo že byl zavražděn svým dědicem. Podle obecně přijímané tradice král uspořádal shromáždění radních a členů královské rodiny, na němž byl princ Samudra Gupta formálně jmenován nástupcem svého abdikujícího otce.
