Železo je čtvrtým nejhojněji zastoupeným prvkem v půdě, ačkoli je z velké části přítomno ve formě, kterou rostliny nemohou přijímat. Železo je v malém množství nezbytné pro zdravý růst rostlin a řadí se mezi mikroživiny. Je důležité pro vývoj a funkci chlorofylu a řady enzymů a bílkovin. Hraje také roli při dýchání, fixaci dusíku, přenosu energie a metabolismu. Stejně jako u jiných živin mohou mít rostliny železa příliš mnoho, ale to má vliv především na příjem jiných živin, nikoli na přímé příznaky toxicity.
Množství železa a jeho dostupnost v půdě ovlivňují následující faktory:
- pH – vysoké pH snižuje dostupnost železa, nízké pH ji zvyšuje
- Organická hmota – organická hmota dodává železo a činí ho lépe dostupným
- Vlhkost – nadbytek vody v půdě, zejména v kyselých půdách, zvyšuje dostupnost železa až k toxicitě
- Aerace a zhutnění – zhutněné a/nebo špatně provzdušněné půdy mají zvýšenou dostupnost železa, zejména pokud je půda kyselá
- Fosfor – nadbytek fosforu brání příjmu železa
- Dusík – některé formy dusíku mohou snížit příjem železa
- Zinek – nedostatek zinku může u některých rostlin zvýšit příjem železa, nadbytek zinku snižuje příjem železa
- Mangan – nadbytek manganu inhibuje příjem železa
- Draslík – nedostatek draslíku může zvyšovat příjem železa
- Molybden – nadbytek molybdenu může snižovat příjem železa, zejména v zásaditých půdách
- Nikl – nadbytek niklu může snížit příjem železa
- Bikarbonát – hydrogenuhličitany v půdě mohou snížit příjem železa
.
Ideální hladina železa v půdě
Půda má obvykle 1 až 5 % železa, ale protože většina tohoto železa je nedostupná, je obtížné stanovit ideální množství pro půdu. Podle některých odhadů by měla půda obsahovat alespoň 0,001 g železa v každých 100 g půdy (nebo 10 mg/kg).
Deficit železa
Nedostatek železa se u rostlin nejčastěji projevuje při zásadité půdě nebo při vysokém obsahu fosforu, dusíku, zinku, manganu nebo molybdenu v půdě. K nedostatku železa může vést také kontaminace těžkými kovy.
Příznaky nedostatku železa
Nejčastějším příznakem nedostatku železa je intravenózní chloróza. Příznaky se obvykle projevují nejprve na mladých listech.
Léčba nedostatku železa
Nedostatek železa je obzvláště důležité léčit, protože některé rostliny reagují na nedostatek železa okyselením půdy přímo v okolí svých kořenů, což může způsobit nerovnováhu ostatních rostlinných živin. Léčba nedostatku železa je však poměrně složitá. Je třeba se vyhnout přidávání fosforu, dusíku, zinku, manganu a molybdenu, pokud není některý z těchto prvků v půdě nedostatkový. Do půdy je třeba přidávat dostatek organické hmoty.
Půdní pH by mělo být testováno a v případě potřeby upraveno. Železo je pro rostliny nejlépe dostupné, pokud je pH půdy 7 nebo nižší, ačkoli většina rostlin by měla být schopna přijímat dostatečné množství železa, pokud je pH půdy 8 nebo nižší, za předpokladu, že jsou ostatní základní prvky dobře vyvážené. Pokud je půda příliš zásaditá, je důležité snížit pH půdy zejména v případě, že pěstujete kyselomilné rostliny.
Kromě těchto klíčových věcí je také důležité zajistit, aby půda nevysychala, čemuž pomůže silná vrstva organického mulče a také přidání většího množství organických látek do půdy.
Pokud příznaky přetrvávají i po provedení výše uvedených opatření, bylo by dobré nechat provést půdní testy, aby se zjistilo množství železa v půdě (ve formě, kterou mohou rostliny využít). Měli byste také otestovat množství fosforu, dusíku, niklu, zinku, molybdenu a hydrogenuhličitanů v půdě. Pokud je některý z těchto prvků v půdě přítomen v toxickém množství, měli byste udělat vše pro to, abyste nadměrné množství snížili. Pokud je v půdě hydrogenuhličitan, bylo by dobré otestovat vodu, kterou používáte k zavlažování, abyste se ujistili, že není zdrojem kontaminace. Pokud ne, bylo by dobré vyhledat odbornou radu, jak problém řešit, protože existuje celá řada faktorů, které jsou jedinečné pro vaše půdní podmínky a které mohou ovlivnit hladinu hydrogenuhličitanů v půdě.
Pokud jsou všechny tyto problémy vyloučeny nebo odstraněny, můžete zvážit přidání železa do půdy. Mezi organické zdroje železa patří některé cheláty železa (zkontrolujte na etiketě, zda jsou certifikovány jako vhodné pro použití na ekologickém pozemku) a mezi syntetické zdroje patří síran železnatý a železitý.
Toxicita železa
Toxicita železa je nejčastěji spojována s vysoce kyselou půdou, i když příznaky toxicity železa jsou většinou příznaky nedostatku jiných živin. Z tohoto důvodu, pokud si takových příznaků všimnete a nedaří se vám problém odstranit zajištěním neutrálního pH půdy a následným dodržováním doporučení na příslušné stránce, je dobré si objednat testy půdy i rostlinných tkání, abyste zjistili, zda je příčinou problému skutečně nadbytek železa.
Příznaky toxicity železa
Mezi příznaky skutečné toxicity železa obvykle patří bronzovění listů a případně také tvorba hnědých skvrn na listech.
Léčba toxicity železa
Pokud je problémem skutečně nadbytek železa, může být léčba stejně složitá jako léčba jeho nedostatku. Nejprve je třeba zkontrolovat a případně upravit pH půdy – snažte se o neutrální pH, pokud pěstovaná rostlina nevyžaduje kyselou (nebo zásaditou) půdu. Pokud je půda zamokřená, je třeba zlepšit její odvodnění a pokud je zhutnělá, je třeba ji provzdušnit. Dbejte také na to, abyste zalévali pouze v nezbytných případech.
Pokud půdní test odhalí, že je v půdě nedostatek některého prvku, je třeba jej dále ošetřit. Zvláštní pozornost věnujte nedostatku zinku nebo draslíku, protože ty mohou být příčinou toxicity železa nebo ji mohou ještě zhoršit.
Pokud jsou příznaky nedostatku živin a/nebo příznaky toxicity železa na rostlinách patrné ještě několik měsíců po těchto ošetřeních, bude možná nutné trochu zvýšit obsah živin v půdě, aby se překonaly účinky silného nadbytku železa. Vždy dbejte na to, abyste tak činili postupně a po konzultaci s půdními i tkáňovými testy, abyste předešli toxicitě jakéhokoli jiného prvku.
