Po mnoho let používaly zoologické zahrady vodní příkopy k uzavření šimpanzů, goril nebo orangutanů. Když se opice odvážily vstoupit do hluboké vody, často se utopily. Někteří tvrdili, že to svědčí o definitivním rozdílu mezi lidmi a opicemi: lidé mají vodu rádi a jsou schopni se naučit plavat, zatímco opice raději zůstávají na suchu.
Ukázalo se však, že tento rozdíl není absolutní. Renato Bender, který pracuje na doktorátu z evoluce člověka na Fakultě anatomických věd na Wits University, a Nicole Benderová, která pracuje jako evoluční lékařka a epidemioložka na Institutu sociální a preventivní medicíny na univerzitě v Bernu, studovali šimpanze a orangutana v USA. Tito primáti byli vychováváni a opečováváni lidmi a naučili se plavat a potápět.
„Byli jsme nesmírně překvapeni, když se šimpanz Cooper opakovaně potápěl do bazénu v Missouri a zdálo se, že se cítí velmi dobře,“ řekl Renato Bender.
Aby zabránili šimpanzovi v utonutí, natáhli vědci nad nejhlubší část bazénu dvě lana. Cooper se o lana okamžitě začal zajímat a po několika minutách se začal potápět do dva metry hluboké vody, aby zvedal předměty na dně bazénu. ‚Bylo to velmi překvapivé chování u zvířete, o kterém se předpokládá, že se vody velmi bojí,‘ řekl Renato Bender. O několik týdnů později začal Cooper plavat na vodní hladině.
Touto vzácnou schopností plavání a potápění disponuje i orangutan Suryia, který byl natočen v soukromé zoo v Jižní Karolíně. Suryia dokáže volně plavat až dvanáct metrů.
Obě zvířata používají pohyb nohou podobný lidskému prsnímu „žabímu kopu“. Zatímco Cooper pohybuje zadníma nohama synchronně, Suryia jimi pohybuje střídavě. Vědci se domnívají, že tento plavecký styl může být způsoben dávnou adaptací na stromový život. Většina savců používá tzv. psí pádlo, což je způsob lokomoce, který používají instinktivně. Lidé a lidoopi se naproti tomu musí naučit plavat. Stromoví předkové lidoopů měli méně možností pohybovat se po zemi. Vyvinuli si proto alternativní strategie překonávání malých řek, brodění ve vzpřímené poloze nebo používání přírodních mostů. Ztratili tak instinkt k plavání. Lidé, kteří jsou opicím blízce příbuzní, také nemají instinktivní schopnost plavat. Na rozdíl od lidoopů však člověka voda přitahuje a může se naučit plavat a potápět se.
„Chování lidoopů ve vodě bylo v antropologii do značné míry opomíjeno. To je jeden z důvodů, proč plavání u lidoopů nebylo dosud nikdy vědecky popsáno, ačkoli tato zvířata byla jinak studována velmi důkladně. Našli jsme sice další dobře zdokumentované případy plavání a potápění lidoopů, ale Cooper a Suryia jsou jediní, které se nám podařilo natočit. Stále nevíme, kdy předkové lidí začali pravidelně plavat a potápět se,“ řekla Nicole Benderová.
„Tato problematika se stává stále více předmětem výzkumu. Stále je co zkoumat,‘ řekl Renato Bender.
