Čtyři hlavní stavy hmoty jsou pevné látky, kapaliny, plyny a plazma. (Spirit469)
Uvádění příkladů pevných látek, kapalin, plynů a plazmatu je běžným domácím úkolem v hodinách chemie, fyziky a fyziky. Vyjmenování příkladů je dobrý způsob, jak začít přemýšlet o vlastnostech stavů hmoty.
Příklady pevných látek
Tvrdá látka je forma hmoty, která má definovaný tvar a objem. Atomy a molekuly ve většině pevných látek jsou na sebe nabaleny těsněji než v ostatních skupenstvích hmoty (až na některé výjimky). Na rozdíl od částic v jiných stavech hmoty nabývají atomy a molekuly v pevné látce často pravidelného uspořádání (krystaly). Mezi příklady pevných látek patří:
- Cihla
- Mince
- Železná tyčinka
- Banán
- Kámen
- Písek
- Sklo (ne, neteče)
- Hliníková fólie
- Led
- Dřevo
Příklady kapalin
Kapalina je skupenství hmoty, které má definovaný objem, ale může měnit tvar. Kapaliny mají schopnost téct a nabývat tvaru své nádoby. Je to proto, že mezi částicemi je dostatek prostoru, aby se mohly vzájemně posouvat. Mezi příklady kapalin patří např:
- Krev
- Med
- Víno
- Voda
- Rtuť (tekutý kov)
- Olej
- Mléko
- Aceton
- Alkohol
- Káva
Příklady plynů
Argon může existovat jako pevná látka, kapalina a plyn najednou. Teplota a tlak mohou měnit skupenství. (Deglr6328)
Plyn nemá definovaný tvar ani objem, takže se může rozpínat a vyplnit jakoukoli velikost nebo tvar nádoby. Částice v plynech jsou ve srovnání s částicemi v kapalinách a pevných látkách značně oddělené. Mezi příklady plynů patří:
- Vzduch
- Zemní plyn
- Vodík
- Dioxid uhličitý
- Vodní pára
- Freon
- Ozon
- Dusík
- Argon
- Zemní plyn
Příklady plazmatu
Jako plyn, plazma nemá definovaný tvar ani objem. Může se rozpínat a vyplnit tak nádobu. Částice v plazmatu jsou však ionizované (nesou elektrický náboj) a jsou od sebe velmi vzdálené. Mezi příklady plazmatu patří:
- Blesk
- Značka neonu
- Zemská ionosféra
- Sluneční koróna
- Polární záře
- Statická elektřina
- St. Elmo’s fire
- Hvězdy
- Nebula
- Raketový výfuk
Další stavy hmoty
Přestože pevné látky, kapaliny, plyny a plazma jsou nejznámějšími stavy hmoty, vědci znají několik dalších. Mezi ně patří:
- Kapalné krystaly: Kapalný krystal je mezistupeň mezi kapalinou a pevnou látkou.
- Superfluid: Superfluid se podobá kapalině, ale má nulovou viskozitu.
- Boseho-Einsteinův kondenzát: Boseho-Einsteinův kondenzát je jako superchladný plyn, ve kterém se částice přestávají chovat nezávisle na sobě.
- Kondenzát barevného skla:
- Temná hmota:
Přechody mezi stavy hmoty
Toto je přehled fázových změn mezi stavy hmoty. (ElfQrin)
Změny teploty a tlaku způsobují přechod hmoty z jedné formy do druhé. Nejčastějšími fázovými přechody jsou:
- Zmrazování: Zmrazování je přechod z kapaliny na pevnou látku.
- Usazování: Usazování je přechod z plynu přímo na pevnou látku.
- Tání: Tání nastává, když se pevná látka mění na kapalinu.
- Kondenzace: Kondenzace nastává při přechodu plynu v kapalinu.
- Sublimace: Sublimace je změna pevné látky v plyn:
- Vypařování: Vaporizace je přechod z kapaliny na plyn.
- Rekombinace:
- Ionizace: Rekombinace nebo deionizace je změna z plazmatu na plyn: Ionizace je fázová změna z plynu na plazmu.
