Robinsonův starší bratr získal stříbrnou medaili na olympijských hrách.

V mládí Jackieho Robinsona v Kalifornii byl jeho starší bratr Mack hvězdou sprinterského týmu Pasadena Junior College. Přestože se Mack Robinson potýkal se srdeční vadou, vybojoval si později místo v americkém olympijském týmu a na hrách v Berlíně v roce 1936 skončil v běhu na 200 metrů druhý za Jessem Owensem. Po návratu do Pasadeny Mack vytvořil několik atletických rekordů juniorské univerzity. Jackie později překonal bratrův rekord ve skoku do dálky a možná už pomýšlel na vlastní olympijskou slávu, než byly hry v roce 1940 zrušeny kvůli druhé světové válce.

Byl úspěšným sportovcem i v několika dalších sportech.

Robinson byl díky své síle a rychlosti působivým všestranným sportovcem a během studia na Kalifornské univerzitě se stal prvním studentem, který v jedné sezóně absolvoval čtyři různé sporty. Kromě baseballu zářil také v basketbalu jako obránce a útočník, ve fotbalu jako rozehrávač, běžec a útočník a v atletice jako skokan do dálky. Robinson si přivydělával také jako tenista a během letních přestávek ve škole dokonce získal několik amatérských titulů. Později inkasoval své první šeky jako profesionální sportovec hrající fotbal za Honolulu Bears a Los Angeles Bulldogs a pokračoval ve svém zájmu o další sporty až do začátku své kariéry v Major League Baseball. Jen několik měsíců před prolomením barevné bariéry v baseballu hrál profesionálně basketbal za Los Angeles Red Devils.

Byl dobrým přítelem boxera Joea Louise během jeho působení v armádě.

Krátce po bombardování Pearl Harboru byl Robinson povolán do armády a přidělen k jezdecké jednotce ve Fort Riley v Kansasu. Během základního výcviku navázal vřelé přátelství s kolegou rekrutem a boxerským šampionem Joem „Hnědým bombardérem“ Louisem, který v roce 1938 během politicky vypjatého zápasu slavně porazil Němce Maxe Schmelinga. Robinson a Louis spolu v době volna často hrávali golf a Louis později využil své prestiže, aby pomohl Jackiemu a několika dalším černošským vojákům získat vstup do armádní školy pro důstojníky poté, co jim bylo přijetí nespravedlivě odepřeno kvůli jejich rase.

Robinson nehrál baseball mezi 21. a 26. rokem života.

Stejně jako u mnoha velkých sportovců své doby i u Robinsona přerušila jeho nejlepší baseballová léta druhá světová válka. Zaneprázdněn profesionální fotbalovou kariérou a vojenskou službou nehrál mezi svým posledním zápasem za UCLA v roce 1940 a prvním zápasem za Kansas City Monarchs v roce 1945 žádný organizovaný baseball. Kupodivu Robinson strávil v černošské lize pouze jednu sezónu, než si ho generální manažer Brooklyn Dodgers Branch Rickey vybral, aby prolomil barevnou bariéru v Major League Baseball. Po úspěšném působení v druholigovém Montrealu Royals v roce 1946 si Robinson 15. dubna 1947 ve věku 28 let odbyl svůj historický debut v základní sestavě Dodgers.

Někteří hráči Brooklyn Dodgers podepsali petici proti Robinsonovu vstupu do týmu.

Robinson čelil po vstupu do nižší soutěže jako první černošský hráč baseballu téměř neustálým rasovým urážkám. Mnoho týmů zrušilo exhibiční zápasy, aby mu znemožnily hrát, a pravidelně byl vystaven posměškům fanoušků i spoluhráčů. Při jednom známém incidentu v Syrakusách ve státě New York hodil soupeřův hráč na hřiště černou kočku a pokřikoval: „Hej, Jackie, tady je tvůj bratranec.“ Poté, co Robinson trefil double a později skóroval, odpověděl: „Myslím, že můj bratranec je teď docela šťastný.“

Jeho problémy na hřišti si našly cestu i do šatny. Několik hráčů Brooklyn Dodgers podepsalo petici, aby Robinsona nepustili do svého týmu, a nadhazovač Kirby Higbe byl vyměněn poté, co odmítl hrát v integrovaném týmu. Jiní hráči byli vstřícnější. Během jednoho zápasu spoluhráč Pee Wee Reese objal Robinsona na znamení solidarity a hráč Pittsburg Pirates Hank Greenberg – židovský hráč, který si prošel vlastními střety s rasismem – nabídl slova povzbuzení, když se oba potkali na hřišti.

Robinson byl známý pro své dovednosti v odpalování míčků.

Robinson je vzpomínán jako elektrizující běžec na metách – během své kariéry ukradl 19krát metu, ale jeho hra měla i méně okázalou stránku. Robinson byl vždy týmovým hráčem, pravidelně pokládal bunty a obětní odpaly, aby umožnil svým spoluhráčům postoupit na metu nebo skórovat. Jeho vůbec prvním odpalem v první lize byla přihrávka a během své debutové sezóny se stal s 28 obětovanými odpaly lídrem ligy. Ze 46 odpalů, které Robinson v roce 1947 položil, všechny kromě čtyř vedly buď k odpalu na metu, nebo k obětování.

Svědčil před Výborem pro neamerickou činnost Sněmovny reprezentantů.

V létě 1949 byl Robinson nečekaně předvolán, aby promluvil před Výborem pro neamerickou činnost Sněmovny reprezentantů – komisí Kongresu, která prováděla vyšetřování činnosti podezřelých sympatizantů s komunismem a rozvracečů. Žádost přišla v souvislosti s polemikou kolem černošského zpěváka a herce Paula Robesona, který poznamenal, že Afroameričané by pravděpodobně nepodpořili válku proti Sovětskému svazu poté, co se jim ve Spojených státech dostalo tak neutěšeného zacházení. Když byl Robinson požádán, aby se vyjádřil k loajalitě černochů vůči americkému způsobu života, odpověděl nuancovaným projevem odsuzujícím komunismus a zlo rasismu. Jemně také poznamenal, že Robeson – kterého obdivoval pro jeho postoje k občanským právům – byl ve svých návrzích ohledně černošského patriotismu „hloupý“. Projev byl přijat jako úspěšný, ale Robinson později vyjádřil lítost nad tím, že se zapletl do honu na čarodějnice pořádaného Výborem.

FBI zahájila vyšetřování poté, co Robinsonovi vyhrožovali smrtí.

Robinson často dostával výhrůžky smrtí sobě i své rodině, ale v roce 1951 se zdálo nebezpečí tak bezprostřední, že byli k vyšetřování povoláni federálové. Krátce před zápasem v Ohiu poslal tajemný zdroj, který si říkal „Tři cestovatelé“, policii, klubu Cincinnati Reds a místním novinám dopisy, v nichž sliboval, že Robinsona zastřelí optikou pušky, jakmile vstoupí na hřiště. FBI celou záležitost prošetřila, ale k radosti fanoušků Robinson přesto hrál a dokonce odpálil homerun přes plot středního pole.

Hrál v hollywoodském filmu natočeném podle jeho životního příběhu.

V roce 1950 se Robinson stal jedním z prvních černochů v hlavních rolích na velkém plátně, když si zahrál sám sebe v hollywoodském filmu „Příběh Jackieho Robinsona“ z roku 1950. Ačkoli se jednalo o nízkorozpočtovou záležitost, film si vedl dobře v pokladnách kin a Robinson za svůj výkon získal pozitivní recenze.

Při prezidentských volbách v roce 1960 vedl kampaň pro Richarda Nixona.

Po ukončení baseballové kariéry v roce 1957 se Robinson věnoval hnutí za občanská práva a aktivně se zapojil do politiky. Během prezidentských voleb v roce 1960 překvapil mnoho svých současníků, když objížděl zemi a pronášel projevy na podporu tehdejšího viceprezidenta Richarda Nixona, o němž tvrdil, že má přitažlivější názory na občanská práva než John F. Kennedy. Robinson se v červenci 1960 osobně setkal s Kennedym, ale odcházel z tohoto setkání s pocitem, že senátor z Massachusetts je odtržen od osudu Afroameričanů. Oba prošli krátkou slovní válkou v tisku, ale Robinson nakonec počátkem 60. let změnil svůj názor a později napsal, že obdivuje jak prezidenta Kennedyho, tak jeho bratra Roberta F. Kennedyho.

V boření rasových bariér pokračoval i po odchodu z baseballu.

Robinsonova mnohá „prvenství“ se neomezila jen na míčové hřiště. Po ukončení sportovní kariéry přijal práci v řetězci kaváren Chock Full o‘ Nuts a stal se prvním černošským viceprezidentem velké americké korporace. V roce 1965 se opět zapsal do historie, když nastoupil do televize ABC-TV Sports jako první černošský baseballový hlasatel v zemi.

admin

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

lg