12 faktů o Zamilovaném Shakespearovi

Zamilovaný Shakespeare pravděpodobně nikdy nezíská žádné ocenění za historickou přesnost, ale to mu nebrání být jedním z nejromantičtějších filmů všech dob. Film z roku 1998, který následující rok sklidil úspěch na Oscarech, vyprávěl příběh spisovatelského bloku postiženého Williama „Willa“ Shakespeara (Joseph Fiennes) a o tom, jak se mu podařilo zkomponovat svůj nejslavnější milostný příběh Romeo a Julie.

Ačkoli je verze vzniku Romea a Julie v Zamilovaném Shakespearovi smyšlená – v ději filmu se nemajetný Will zamiluje do fiktivní Violy de Lesseps (Gwyneth Paltrow), dcery bohatého obchodníka, která se následně stane jeho múzou -, mnohé postavy ve filmu skutečně existovaly. Přesto, jak říká staré přísloví: „Nikdy nedovol, aby fakta stála v cestě dobrému příběhu,“ což vysvětluje argument spoluscenáristy Toma Stopparda, že je v pořádku, že film je na hony vzdálen realitě.

„Tento film je zábava,“ řekl Stoppard v roce 1998 deníku The New York Times, „která nevyžaduje, aby byla ospravedlňována ve světle historické teorie.“

Přesto lze ze Zamilovaného Shakespeara, který v celosvětových pokladnách utržil více než 300 milionů dolarů, vyčíst několik poctivých faktů. Přečtěte si tedy 12 věcí, které jste o této opulentní romantické komedii z alžbětinské éry, jež slaví 20. výročí, možná nevěděli.

Způsobil velký oscarový rozruch.

V roce 1999, který je dodnes považován za jeden z největších rozruchů v historii Oscarů, získal Zamilovaný Shakespeare trofej pro nejlepší film, když porazil mistrovské dílo Stevena Spielberga z druhé světové války Zachraňte vojína Ryana. Zatímco Zachraňte vojína Ryana získal Spielberg vítězství za nejlepší režii a večer zakončil s celkem pěti cenami, Zamilovaný Shakespeare zůstal na vrcholu se sedmi Oscary. Mezi ně patřilo vítězství Gwyneth Paltrowové v kategorii Nejlepší herečka za ztvárnění Violy de Lesseps, Oscar pro Judi Denchovou za roli královny Alžběty I. ve vedlejší roli a cena pro Marca Normana a Toma Stopparda za Nejlepší původní scénář.

Judi Denchová měla na plátně méně než 10 minut, ale i tak si odnesla Oscara.

Královna Alžběta I. se ve filmu Zamilovaný Shakespeare objeví celkem třikrát, ale to nezabránilo takové kapacitě, jakou je Dame Judi Denchová, aby ukradla každou ze svých scén ostatním hereckým kolegům. Přesto, když za svou roli získala Oscara za nejlepší herečku ve vedlejší roli (viz video výše), Denchová okamžitě přiznala trapnost ocenění za osmiminutový výkon. Více než deset let po vítězství Dame Judi se stále tvrdí, že Oscar za Zamilovaného Shakespeara byl cenou útěchy za to, že Denchová nedostala v předchozím roce trofej pro nejlepší herečku za ztvárnění jiné anglické panovnice, královny Viktorie, ve filmu Paní Brownová.

Dvě herečky, které hrály Denchové dvorní dámy ve filmu Zamilovaný Shakespeare, hrály také její společnice ve filmu Paní Brownová.

Hádám, že je těžké najít dobré pomocnice v jakémkoli období, ať už je to rok 1500 nebo 19. století: Bridget McConnellová a Georgie Glenová hrály dvorní dámy Judi Denchové jak v Zamilovaném Shakespearovi, tak v Paní Brownové. Zatímco sloužily Denchové královně Alžbětě I. v Zamilovaném Shakespearovi, dostaly anonymní označení „dvorní dámy“. Jako společnice královny Viktorie v podání Dame Judi ve filmu Paní Brownová však McConnellová vystupovala jako „lady Ely“ a Glenová jako „lady Churchillová“. Toto opakované obsazení je sotva náhodné vzhledem k tomu, že jak Zamilovaného Shakespeara, tak Paní Brownovou režíroval John Madden.

Jim Carter, který hrál komorníka Carsona v seriálu Panství Downton, hrál sluhu i v Zamilovaném Shakespearovi.

Muž, který bude navždy znám jako věrný sluha rodiny Crawleyových Carson v seriálu Panství Downton, ztvárnil (fiktivního) herce Ralpha Bashforda ve filmu Zamilovaný Shakespeare. Jak bylo v té době zvykem, ženy měly v divadle zakázáno vystupovat, a tak se herci jako Ralph museli ujmout ženských rolí. Carterova postava hrála v závěrečné inscenaci Romea a Julie Juliinu chůvu a vyklouzla ze svého afektovaného vysokého hlasu, když si uvědomila, že Paltrowova Viola neoprávněně vstoupila do role Julie.

Další zábavný fakt o Carterově ztvárnění Ralpha/chůvy? Hercova skutečná manželka Imelda Stauntonová hrála Violinu zdravotní sestru, která se ve filmu inspirovala rolí Romea a Julie. Výkony Cartera i Stauntonové si můžete prohlédnout ve výše uvedeném klipu.

Mnoho postav z filmu jsou skutečné historické postavy.

Příběh Zamilovaného Shakespeara je sice smyšlený, ale kromě Williama Shakespeara, jeho rivala Christophera Marlowa (Rupert Everett) a, jak již bylo zmíněno, královny Alžběty I., mnoho dalších postav vystupujících ve filmu v Bardově době skutečně existovalo. Herci alžbětinské doby Richard Burbage (Martin Clunes) a Ned Alleyn (Ben Affleck) byli skutečně obdobou moderních hollywoodských superhvězd – Affleck dokonce o Alleynovi mluvil jako o „Tomu Cruisovi své doby“.

Šaškovský, věčně zadlužený divadelní ředitel Philip Henslowe v podání Geoffreyho Rushe sice vypadá jako někdo přímo z tvůrčí mysli Toma Stopparda (který nám, nezapomeňme, dal Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtví), ale i on byl skutečnou osobou; jeho deníky obhajují myšlenku, že byl stejný blázen, jak naznačuje film.

6. NEJMLADŠÍ DÍTĚ KRÁLOVNY ELIZABETH II, PRINCEZ EDWARD, SI PŘÁL, ABY SE TITULOVAL PO POSTAVĚ COLINA FIRTHA.

Když se princ Edward v roce 1999 ženil, jeho matka, královna Alžběta II, ho chtěla jmenovat vévodou z Cambridge (tento titul nakonec získal princ William, když si v roce 2011 vzal Kate Middleton). Podle článku v deníku The Telegraph z roku 2010 však Edward požádal, aby byl místo toho stylizován jako hrabě z Wessexu, a to poté, co zhlédl film Zamilovaný Shakespeare a všiml si, že fiktivní postava Colina Firtha se jmenuje „Lord Wessex“. Princi se zřejmě jen líbilo, jak „Wessex“ zní (neexistuje žádný důkaz, že by byl fanouškem Firthova snobského a chamtivého šlechtice). Princ Edward a jeho manželka Sophie jsou nyní známí jako hrabě a hraběnka z Wessexu.

Lord Wessex odvezl svou novou manželku do neexistující kolonie.

Upozornění na spoiler pro ty, kteří film neviděli: Will a Viola spolu neskončí. Místo toho Paltrowové postava splní svou povinnost tím, že se provdá za odporného lorda Wessexe a souhlasí, že ho doprovodí na jeho tabákovou plantáž ve Virginii. Tento plán má jeden malý háček: Zamilovaný Shakespeare se odehrává v roce 1593 a první americká kolonie bude založena až za 14 let. Na druhou stranu by dávalo smysl, kdyby se někdo tak idiotský jako lord Wessex rozhodl přestěhovat přes půl světa na místo, které existuje jen v jeho hlavě.

Obsazení filmu se podílelo na školním videodoplňku o Shakespearovi.

Ti z nás, kteří chodili do školy koncem devadesátých let a měli dostatečně cool učitele, aby jim toto výukové video pustil, měli možnost dozvědět se vše o Williamu Shakespearovi od takových odborníků, jako jsou Gwyneth Paltrow, Joseph Fiennes, Dame Judi Dench, Ben Affleck a Geoffrey Rush. „Shakespeare in the Classroom“ použil Zamilovaného Shakespeara jako vizuální a historickou pomůcku k tomu, aby se žáci dozvěděli něco o životě v Bardově době.

Film je prošpikován odkazy na několik Shakespearových děl.

Ještě předtím, než Will začne psát Romea a Julii, zaslechne ministra, jak vykládá o „moru na oba vaše domy!“. (což se nakonec stane jednou z nejslavnějších Merkuciových replik ve hře). K dalším významným Bardovým dílům, na něž se Zamilovaný Shakespeare odkazuje, patří Hamlet (Will hodí zmačkaný papír na lebku), Dvanáctá noc (naznačuje se, že Paltrowova postava Violy se svým jménem i sklonem k převlékání inspirovala budoucí Shakespearovu komedii) a „Sonet 18“ (Will přirovnává Violu k „letnímu dni“).

10. V závěru hry se objevují další zmínky o Romeovi a Julii. PALTROWOVÁ ŘÍKÁ, ŽE ROZCHOD S BRADEM PITTEM JI MÁLEM STÁL OSCAROVOU ROLI VIOLY DE LESSEPS.

Při rozhovoru s Howardem Sternem v lednu 2015 se Paltrowová svěřila, jak původně odmítla roli Violy de Lesseps s odkazem na citové strádání po rozchodu s Bradem Pittem. Paltrowová Sternovi řekla, že byla „velmi smutná“ a řekla: „‚Nebudu pracovat‘ a všechny ty nesmysly“ (poslechněte si výše v čase kolem 31:20). Nakonec ji producent společnosti Miramax Paul Webster přesvědčil, aby do role šla, a zbytek je oscarová historie.

Chlapec, který odhalí Violin podvod, je budoucí dramatik John Webster.

V Zamilovaném Shakespearovi se Viola de Lesseps tajně vydává za mužského herce Thomase Kenta, aby obešla zákony bránící ženám vystupovat na jevišti. Její podvod však odhalí všetečný pouliční krysař, který se shodou okolností jmenuje John Webster. Webster se později proslavil jako autor hrůzostrašných her, jako jsou Vévodkyně z Malfi a Bílý ďábel.

Na začátku filmu se v dialogu objevuje narážka na Websterovu zálibu v krveprolití, když se Will ptá dospívajícího otrhance na jeho názor na hru Titus Andronicus: „Mám rád, když jim uřezávají hlavy,“ odpoví mladý Webster. „A dcery zohavené noži… Spousta krve. To je jediné, co se píše.“

Film je fiktivním zkoumáním toho, co Bard dělal na konci svého takzvaného „ztraceného roku“.

Jedním z důvodů, proč si spoluscenáristé Marc Norman a Tom Stoppard mohli dovolit tolik volnosti při psaní scénáře, byla skutečnost, že o Shakespearově životě mezi lety 1585 a 1592 toho není mnoho známo. (Na tuto skutečnost naráží i výše zmíněné vzdělávací video s herci Zamilovaného Shakespeara; kromě několika dat týkajících se jeho sňatku, křtu a úmrtí nebylo k dispozici mnoho konkrétních údajů o dramatikově životě.)

„Nádherné je, že o tomto období toho víme tak málo, že nejste v pasti žádných historických okolností,“ řekl režisér John Madden v roce 1998 deníku The New York Times.

Tento článek původně vyšel v roce 2016.