23 nejhorších inženýrských katastrof

Obor inženýrství významně přispěl ke změně fungování světa. V mnoha ohledech nejsou inovace a vynálezy za posledních několik desetiletí ničím jiným než neuvěřitelným.

RELEVANTNÍ:

Podívejte se na záběry z dronu ze zřícení observatoře ARECIBO

Došlo však také k několika tragickým a nezapomenutelným technickým katastrofám. Tyto katastrofy byly zpravidla důsledkem kombinace konstrukčních chyb, podcenění nebo přecenění, jednání na základě nedostatečných znalostí a dalších faktorů.

Tyto katastrofy jsou nicméně také příležitostí poučit se z chyb, abychom je v budoucnu neopakovali.

Podívejme se na tyto katastrofy podrobněji. Upozorňujeme, že následující seznam není zdaleka vyčerpávající a není řazen v žádném konkrétním pořadí.

1. Katastrofa Hindenburgu – katastrofa, která ukončila éru osobních vzducholodí

Hindenburg byla německá osobní vzducholoď, která začala hořet a byla zničena při pokusu o zakotvení na kotevním stěžni v roce 1937 v Manchester Township v New Jersey. Zahynulo 35 osob z 97 cestujících a členů posádky, kteří se v té době nacházeli na palubě, a jeden člověk zahynul na zemi. Přestože se jednalo o čtvrtou nejhorší nehodu vzducholodě, co se týče počtu obětí, dostalo se jí velké pozornosti tisku, neboť byla předmětem četných reportáží, fotografií a rozhlasových záznamů očitých svědků.

Podle amerických a německých vyšetřovatelů, kteří havárii vyšetřovali, vypukl požár v důsledku elektrostatického výboje, který vedl ke vznícení unikajícího plynného vodíku.

2. Zřícení Quebeckého mostu – inženýrské selhání provedené dvakrát

Kanadský Quebecký most se skutečně zřítil dvakrát. Poprvé to bylo v roce 1907 a podruhé se tak stalo v roce 1916.

V té době se jednalo o největší konzolovou konstrukci, o kterou se pokusili. Když se most během výstavby v srpnu 1907 náhle zřítil, 75 z 86 dělníků na stavbě zahynulo a zbylých 11 bylo zraněno, když se během pouhých 15 sekund zřítilo jižní kotevní rameno, konzolové rameno a částečně dokončené zavěšené rozpětí do řeky svatého Vavřince ve výšce 150 stop (45 mt).

Kanadská vláda rozhodla, že projekt musí být dokončen, aby vzniklo železniční spojení pro železniční systém. V roce 1913 byla stavba znovu zahájena. V září 1916 byl most téměř dokončen, až na práce spojené se zvedáním středního rozpětí a jeho spojením s konzolovými rameny. Během tohoto procesu se rozpětí utrhlo od výtahů a spadlo do řeky, přičemž na něm zahynulo 13 lidí a několik dalších bylo zraněno.

Přibližně o rok později byl most konečně dokončen a otevřen pro dopravu.

3. Titanic – Potopení „nepotopitelné“ lodi

Titanic je jednou z nejznámějších technických katastrof všech dob. Osobní parník byl na své první transatlantické plavbě ze Southamptonu do New Yorku v dubnu 1912, když se osudově střetl s ledovcem a potopil se.

Lodě se říkalo „nepotopitelná“, protože byla navržena tak, aby se udržela na hladině, pokud by došlo k porušení až 4 z jejích 16 oddílů. Náraz však pravděpodobně porušil nejméně pět oddílů. Bylo také zjištěno, že oddíly nebyly zcela vodotěsné.

Pozdější zkoumání vraku ukázalo, že náraz způsobil řadu tenkých trhlin spolu s křehkým lomem a oddělením švů v deskách trupu. To umožnilo rychlé zaplavení řady lodních prostor vodou. Objevily se také spekulace, že k potopení mohla přispět nekvalitní ocel nebo slabé nýty.

Ačkoli přesný počet lidí na palubě není znám, předpokládá se, že z přibližně 2 200 cestujících a členů posádky zahynulo při potopení lodi asi 1 500 osob.

4. Výbuch jaderné elektrárny v Černobylu – technická katastrofa, která otřásla světem

V roce 1986 došlo při zkoušce bezpečnostních systémů reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně k ničivému výbuchu páry v aktivní zóně reaktoru. Následoval požár aktivní zóny reaktoru pod širým nebem, při kterém se do ovzduší uvolňovalo obrovské množství radioaktivních látek po dobu devíti dnů, než se požár nakonec podařilo zkrotit.

Při požáru a likvidaci následků zahynuly stovky lidí a mnoho milionů dalších lidí v bývalém Sovětském svazu a v některých částech Evropy mohlo utrpět následky ozáření. Podle některých zpráv se počet nadměrných úmrtí na rakovinu v důsledku havárie pohybuje mezi 30 000 a 60 000.

5. Zhroucení terminálu letiště Charlese De Gaulla

Letiště Charlese de Gaulla bylo slavnostně otevřeno v květnu 2004 a krátce poté se zřítila obrovská část střechy terminálu 2E. Při této šokující události zahynuli čtyři lidé a další tři utrpěli těžká zranění.

Budova terminálu o délce 1475 stop (450 m) je eliptický tubus postavený z betonových prstenců. Oficiální vyšetřovací zpráva zjistila, že konstrukce selhala kvůli nedostatečně podrobné analýze proveditelnosti, řada konstrukčních nedostatků nebyla během výstavby zachycena. Patřil k nim nedostatek nadbytečných podpěr, špatně umístěná výztužná ocel, slabé vnější ocelové vzpěry, slabé betonové nosníky a nízká odolnost vůči teplotním výkyvům.

Struktura byla přestavěna s kovovou kostrou a znovu otevřena na jaře 2008.

6. Katastrofa přehrady svatého Františka – inženýrské selhání epických rozměrů

Přehrada Svatý František byla zakřivená betonová gravitační hráz postavená v letech 1924-1926, aby pomohla uspokojit rostoucí potřebu Los Angeles po regulaci a skladování vody. Pro stavbu přehrady byl najat americko-irský stavební inženýr William Mulholland.

Přehrada se nacházela asi 40 mil (64 km) severozápadně od centra Los Angeles. Přehradu navrhl a postavil Losangeleský úřad pro vodu a energii (v té době se nazýval Úřad pro vodní stavby a zásobování) pod vedením svého generálního ředitele a hlavního inženýra Williama Mulhollanda.

12. března 1928 přehrada katastrofálně selhala a následná povodeň zabila nejméně 431 lidí. Na vině katastrofy byl především špatný projekt a použití nekvalitního betonu, díky němuž voda podemlela základy přehrady. Tato katastrofa znamenala konec Mulhollandovy kariéry.

7. Zřícení mostu The Tacoma Narrows Bridge

Most The Tacoma Narrows Bridge ve Washingtonu byl visutý most postavený do oblasti Puget Sound mezi Tacomou a poloostrovem Kitsap.

Stavba byla zahájena v roce 1938 a od doby, kdy byla mostovka postavena, se při větrném počasí začala vertikálně pohybovat, a to tak, že stavební dělníci mostu přezdívali Galloping Gertie. Po otevření mostu pro veřejnost byla zavedena tlumicí opatření, ale most i nadále kmital.

Ráno 7. listopadu 1940 se hlavní rozpětí mostu ve větru o rychlosti 40 mil za hodinu (64 km/h) nakonec zřítilo. Mostovka kmitala ve střídavém kroucení, které postupně nabývalo na amplitudě, až se mostovka roztrhla.

Naštěstí se v té době na mostě nacházelo jen málo lidí a jediným mrtvým byl pes.

8. Výbuch parníku SS Sultana – když nedbalost vede ke katastrofě

V časných ranních hodinách 27. dubna 1865, jen několik dní po skončení občanské války, vzplál podél řeky Mississippi parník Sultana a zahynulo na něm přibližně 1 800 cestujících a členů posádky.

Loď byla postavena v Cincinnati v roce 1863 a pravidelně přepravovala cestující a náklad mezi St. Louis a New Orleans po řece Mississippi. Ačkoli byla navržena pro 376 osob, toho dne se na její palubě nacházelo více než 2 000 vojáků Unie.

Silné přeplnění a rychlejší proud řeky způsobený jarním táním zvýšily tlak na kotle lodi, které byly nově opraveny. Krátce po vyplutí z Memphisu přetížené kotle explodovaly, rozmetaly střed lodi a vyvolaly nekontrolovatelný požár.

9. Katastrofa raketoplánu Challenger – kdy selhání konstrukce vede k tragické ztrátě

Katastrofa raketoplánu NASA Challenger se odehrála 28. ledna 1986, kdy se raketoplán rozpadl přesně po 73 sekundách letu. Při katastrofě zahynulo všech 7 astronautů, kteří byli na palubě.

Celá událost byla vysílána v přímém přenosu v televizi.

Po vyšetřování bylo zjištěno, že vnější palivová nádrž raketoplánu explodovala poté, co se uvolnil pravý pevný raketový urychlovač a nádrž praskla.

Havárie letounu Air France Concorde – pád mohutného dopravního letadla

Dne 25. července 2000 se v Gonesse na předměstí Paříže téměř okamžitě po startu zřítil nadzvukový letoun Concorde společnosti Air France, let 4590, při kterém zahynulo všech 109 osob na palubě a čtyři lidé na zemi. Jednalo se o první smrtelnou havárii Concordu za 24 let pravidelného provozu s cestujícími.

K neštěstí došlo proto, že při vzletu praskla jedna z pneumatik poté, co letoun najel na pás kovových trosek, které ležely na přistávací dráze. Velký úlomek gumy zasáhl palivovou nádrž na spodní straně křídla, což pravděpodobně způsobilo protržení plné nádrže. Uniklé palivo se rychle vznítilo, pravděpodobně od elektrického oblouku v elektroinstalaci podvozku, a požár způsobil selhání motorů.

Pruh kovu na dráze pocházel z části motoru, která vypadla z letounu DC-10 společnosti Continental Airlines, který startoval těsně před Concordem. Součástka byla nedávno při běžné údržbě vyměněna za nestandardní součástku. Mezi další možné faktory, které k tomu mohly přispět, patřilo i to, že Concorde překročil doporučenou vzletovou hmotnost a že mu chyběla „rozpěrka“ v mechanismu podvozku.

O tři roky později Concorde přestal létat.

11. Selhání atlantického telegrafního kabelu

Při srovnání s některými dalšími katastrofami v tomto seznamu lze selhání prvního transatlantického telegrafního kabelu považovat za pouhou technickou nepříjemnost.

Položení kabelu bylo složité a trpělo řadou nehod, docházelo k četným přerušením kabelu a opravám. Nakonec byl dokončen a zahájen provoz v srpnu 1858; během několika týdnů však kabel selhal. Příčinou poruchy bylo podle tehdejších názorů příliš vysoké napětí na americkém konci kabelu, které narušilo jeho izolaci.

Pozdější analýza délky kabelu, který byl získán z původního nasazení, dávala vinu špatné kvalitě kabelu a skutečnosti, že měděné jádro bylo místy velmi blízko kovového pláště.

Po vynaložení nákladů na pokládku a silných fanfárách při jeho otevření bylo zklamání tak velké, že trvalo šest let, než byl projekt obnoven a vyroben nový kabel.

12. Na základě těchto skutečností bylo rozhodnuto, že kabel bude uložen do země. Železniční katastrofa v Gretna Green – když si neopatrnost vyžádá lidské životy

V květnu 1915 došlo k jedné z nejhorších železničních katastrof v britské historii. Při této tragédii zahynulo více než 226 lidí, ale konečný seznam obětí nebyl nikdy stanoven.

K nehodě několika vlaků došlo 26. května před návěstidlem Quintinshill nedaleko Gretna Green ve skotském hrabství Dumfriesshire.

První srážka nastala, když se vojenský vlak jedoucí z Larbertu na jih do Liverpoolu srazil se stojícím místním vlakem. O minutu později do jeho vraku sám narazil lůžkový rychlík jedoucí ze severu z Londýna do Glasgow. Plyn z osvětlovacího systému používaného na starých dřevěných vagónech vojenského vlaku se vznítil a způsobil požár, který brzy zachvátil všech pět vlaků.

Po vyšetřování bylo zjištěno, že příčinou neštěstí byla podle očekávání lidská chyba, kdy signalisté ignorovali předpisy.

13. Vlak se vznítil, když se vzňal. Výbuch plynu v Clevelandu ve státě Ohio – jedovaté plyny si vyžádaly nevinné životy

Dne 20. října 1944 došlo v Clevelandu ve státě Ohio k výbuchu plynu. Došlo k němu v důsledku úniku ze skladovací nádrže se zkapalněným zemním plynem.

V té době bylo zcela běžné, že se takové skladovací nádrže nacházely nad zemí, a právě to byl tento případ. Následovala série výbuchů a požárů, které si vyžádaly životy 130 lidí.

Stalo se to, když zkapalněný plyn unikl a po smíchání se vzduchem se stal hořlavým a explodoval. Odpařující se plyn také proudil podél obrubníků, vnikl do podzemní kanalizace a po smíchání s kanalizačními plyny způsobil sérii sekundárních výbuchů.

Při požárech a explozích zahynulo přibližně 130 lidí a mnoho dalších zůstalo bez domova. Požár a následné vyšetřování však vedly k vývoji nových a bezpečnějších metod skladování zemního plynu při nízkých teplotách.

14. Zřícení chodníku v hotelu Hyatt Regency – když se kvůli nepovedenému inženýrství zřítí nebe

Dne 17. července 1981 se v Kansas City zřítily dva svislé chodníky ve druhém a čtvrtém patře a zřítily se na taneční zábavu pořádanou v hale hotelu Hyatt Regency. Zřícení si vyžádalo životy 114 lidí a 216 jich bylo zraněno.

Vyšetřovatelé zjistili, že zřícení bylo důsledkem chyb v konstrukci ocelových závěsných tyčí použitých k podepření a spojení obou lávek, což znamenalo, že nebyly schopny unést zatížení, které na ně bylo kladeno.

15. Zřícení lávek v prvním patře si vyžádalo životy 114 lidí. Katastrofa raketoplánu Columbia – jen kus uvolněné izolace

1. února 2003 se raketoplán Columbia při návratu do zemské atmosféry rozpadl a všech sedm členů posádky zahynulo. Při dalším vyšetřování se zjistilo, že při startu raketoplánu se z raketoplánu odlomil malý kousek pěnové izolace.

Ten zasáhl levé křídlo raketoplánu a poškodil desky tepelného štítu, který má za úkol chránit raketoplán při návratu do zemské atmosféry. V důsledku tohoto poškození dlaždice při opětovném vstupu raketoplánu do zemské atmosféry selhaly a způsobily rychlý řetězec událostí, který vedl k rozpadu raketoplánu.

16. Vlivem poškození se raketoplán rozpadl. Povodeň v pensylvánském Johnstownu – vysoká cena za selhání přehrady

V roce 1889 byl Johnstown velmi prosperujícím pensylvánským městem a byl znám jako centrum výroby oceli. V témže roce však silné deště vedly ke katastrofálnímu protržení přehrady South Fork, která se nacházela 14 mil (23 km) proti proudu řeky od města. Přehrada se protrhla a uvolnila 14,55 milionu metrů krychlových vody, která zaplavila město. Při povodni, později označované jako „velká povodeň roku 1889“, zahynulo více než 2 200 lidí.

Tato katastrofa téměř zcela vymazala Johnstown z mapy. Později se zjistilo, že přehrada South Fork byla špatně udržovaná

. 17. V roce 1937 se na hrázi přehrady South Fork objevilo několik nešťastných událostí. Havárie přehrady Banqiao v Číně – i „nezničitelné“ se může protrhnout

Toto dnes již téměř zapomenuté selhání přehrady je pravděpodobně nejsmrtelnějším selháním konstrukce v historii. Ačkoli je dnes převážně zapomenutým dědictvím, v roce 1975 byla přehrada Banqiao v Číně označována jako „železná přehrada“ a byla známá jako nezničitelný inženýrský zázrak.

Tajfun v srpnu 1975 vedl ke zhroucení přehrady a poslal stěnu vody vysokou téměř 20 stop (6 mt) a širokou více než sedm mil přes vesnice pod ní. Zřícení přehrady také spustilo dominový efekt, kdy se zřítila řada 62 přehrad níže po proudu. Při následné povodni se utopilo více než 26 000 lidí.

Katastrofa však nebyla u konce. V následujících dnech a týdnech mnozí z těch, kteří záplavy přežili, hladověli nebo zemřeli žízní či na nemoci, protože uvízli bez jídla a čisté vody. Celkem mělo zemřít 171 000 až 230 000 lidí, což někteří označují za nejhorší strukturální selhání v dějinách.

Důvody zřícení přehrady se připisují špatnému návrhu, který ponechal příliš málo stavidel pro odvodnění, a také špatné údržbě, nebezpečné konstrukci a nadměrnému využívání přehrad v této oblasti. Velká část viny padla také na vládu, která nedokázala účinně reagovat na katastrofu.

18. Bhópálská katastrofa – katastrofa, která stále trvá

Bhópálská tragédie se odehrála počátkem prosince 1984, kdy z továrny na výrobu pesticidů patřící společnosti Union Carbide a nacházející se v indickém Bhópálu unikl toxický plyn. Tato katastrofa měla za následek bezprostřední smrt přibližně 2260 lidí, přičemž se odhaduje, že v následujících měsících a letech po katastrofě zemřelo více než 11 000 lidí.

K neštěstí došlo při kontaminaci vody methylisokyanátem, což způsobilo exotermickou reakci, v jejímž důsledku se uvolnil smrtící oblak plynu. Závod na výrobu pesticidů byl obklopen chudinskými čtvrtěmi, které obývalo více než 600 000 lidí.

Chemická kontaminace nadále ovlivňuje obyvatele oblasti a odhaduje se, že na místě zůstávají pohřbeny tisíce tun nebezpečného odpadu.

Podle vládního prohlášení zveřejněného v roce 2006 měla tato tragédie za následek 558 125 zraněných, z nichž 3 900 lidí utrpělo trvale invalidní zranění.

I 34 let poté, co k této děsivé katastrofě došlo, zůstává půda a voda v Bhópálu toxická pro lidi i zvířata.

19. Katastrofa Apolla 13 – připravte se na nejhorší

Katastrofa Apolla 13 je poměrně známá, protože o ní byly natočeny dva kultovní hollywoodské filmy. Bývá nazývána „úspěšným selháním“, protože také znamenala vyřazení mise na Měsíc, všichni tři členové posádky neštěstí přežili.

Mise Apollo 13 odstartovala 11. dubna 1970. Při rutinním míchání kyslíkové nádrže se vznítila poškozená izolace drátů uvnitř ní, což způsobilo explozi, která vypustila obsah kyslíkových nádrží kosmického modulu do vesmíru. Systémy velitelského modulu byly vypnuty, aby se ušetřily jeho zbývající zdroje pro návrat do atmosféry, zatímco posádka použila přistávací modul jako záchranný člun.

Řídící mise horečně pracovali na tom, aby se posádka vrátila domů živá, což se jim 17. dubna podařilo.

20. dubna se posádka vrátila domů. Katastrofa lodi Vasa – když přílišná sebedůvěra zabíjí

Desátého srpna 1628 ve čtyři hodiny odpoledne švédská loď Vasa právě opustila doky stockholmského přístavu na své první plavbě, když slabý poryv větru způsobil, že se plavidlo převrátilo na bok.

Voda zaplavila dělové portály lodi a ta se rychle potopila, přičemž její 53členná posádka zahynula – v té době se mnoho námořníků nenaučilo plavat, protože věřili, že by to jen prodloužilo jejich utrpení, kdyby se jejich loď potopila.

Lodě byly silně vyzbrojeny a měly příliš velkou hmotnost v horní konstrukci trupu, což ji činilo nebezpečně nestabilní.

21. září 1914 se loď Vasa potopila. Katastrofa Apolla 1 v roce 1967 – dbejte na varování

Tři astronauti zahynuli, když 27. ledna 1967 uprostřed předletové zkoušky vypukl požár. Požár se během několika sekund rozšířil po celé kabině. Kabina byla také kvůli testu naplněna čistou kyslíkovou atmosférou a kyslík, aby pronikl do materiálu v kabině, vedl k rychlému šíření požáru.

Příklop se mohl otevřít pouze dovnitř a byl držen zavřený řadou západek a vnitřním tlakem, což vyžadovalo odvětrání velitelského modulu před jeho otevřením, což je proces, který normálně trvá nejméně 90 sekund, ale během mimořádné události trval asi pět minut. V době, kdy byl poklop otevřen, již astronauti zahynuli.

Vyšetřování dospělo k závěru, že nejpravděpodobnější příčinou byla jiskra ze zkratu ve svazku vodičů. Program byl zastaven a poklop byl upraven tak, aby se otevíral směrem ven, a velká část hořlavého materiálu byla nahrazena samozhášecími součástkami.

22. V průběhu letu byl poklop znovu otevřen. Katastrofa bostonské melasy – některé katastrofy se stávají bez varování

Odpoledne 15. ledna 1919 se v bostonské čtvrti North End otevřela obří nádrž s melasou a zaplavila ulice více než dvěma miliony galonů lepkavé tekutiny, která se pohybovala rychlostí až 35 mil za hodinu (56 km/h). Záplava melasy drtila budovy a lidi, což vedlo k úmrtí 21 lidí a zranění dalších asi 150 osob.

Nehoda byla původně připisována fermentaci ve skladovací nádrži, která způsobila výbuch, ale novější analýzy naznačují, že konstrukce nádrže byla vadná a její stěny byly příliš tenké na to, aby udržely váhu melasy. Kromě toho byly nýty špatně navrženy a napětí v otvorech pro nýty bylo příliš vysoké.

23. Nádrž byla zničena. Katastrofa Skylabu – když chyba stojí miliardy

První americká vesmírná stanice Skylab byla vypuštěna 14. května 1973. Byla postavena částečně s využitím hardwaru, který zbyl z měsíčního programu Apollo.

Při startu utrpěla vážná poškození, včetně ztráty obou primárních solárních panelů a mikrometeoroidního štítu-slunečníku. První posádka Skylabu strávila značnou část času opravami poškození, včetně instalace sluneční clony ve tvaru slunečníku přes vědeckou přechodovou komoru, aby se stanice nepřehřívala.

Další dvě posádky strávily na stanici čas v červenci až srpnu 1973 a v listopadu 1973 až únoru 1974. Žádná další posádka Skylab nenavštívila a oběžná dráha stanice se začala rozpadat. Přestože NASA zvažovala způsoby, jak prodloužit životnost stanice nebo zvýšit její oběžnou dráhu pomocí posádek z raketoplánu Space Shuttle, zpoždění znamenalo, že raketoplán nebude v provozu včas, aby Skylab zachránil.

Koncem roku 1978 bylo zřejmé, že stanice klesá, a panovaly obavy, že se NASA nepodařilo vybudovat žádný způsob, jak orbitální modul odklonit od obydlených oblastí nebo jak s ním bezpečně přistát.

11. července 1979, kdy Skylab rychle klesal z oběžné dráhy, inženýři odpálili nosné rakety stanice ve snaze dostat 85tunovou stanici dolů nad Indický oceán. Většina z ní skutečně dopadla do oceánu, i když některé trosky se dostaly do řídce obydlené části Západní Austrálie.

Přes poněkud předčasný konec považuje NASA Skylab za úspěšný a za významný vědecký přínos.

A to je prozatím vše, přátelé.

Obor inženýrství nám bezpochyby zjednodušil život a poznamenal některé nezaměnitelné úspěchy v historii lidstva. Došlo však také ke spoustě technických selhání, která kvůli neopatrnosti, podcenění, nedbalosti a nedostatečným znalostem způsobila nezapomenutelné katastrofy.

Ujišťujeme vás, že všechny tyto tragédie zanechaly novou generaci inženýrů obezřetnější než kdykoli předtím!