NENÁVIDÍM TĚ!!
Tato tři slova vás zasáhnou do nitra.
Srazí vás zpět, vyrazí vám dech a zasáhnou všechna špatná místa. Těmito třemi jednoduchými slovy dokáže dítě vyvolat vaše nejhlubší, nejtemnější emoce. Těchto tří jednoduchých krátkých slov se podle mě bojí každý rodič nebo učitel. I těmi nejvíc zenovými maminkami na světě tato zraňující bodavá slova otřesou.
Já vím. Zažila jsem to.
* Tento příspěvek může pro vaše pohodlí obsahovat partnerské odkazy. Klikněte zde pro mé úplné zveřejnění.
Při opakování příběhu si ani nepamatuji, kvůli čemu hádka začala. Vzpomínám si, že jsem udělala všechno „správně“. Přistoupila jsem k němu. Klesl jsem na jeho úroveň. Řekl jsem mu, co od něj potřebuji, a pokusil jsem se vytvořit plán. Všechno vypadalo hladce a klidně. Tentokrát nás ten přechod neměl dostat.
A pak… se to stalo. Požádal jsem ho, aby uklidil to, s čím si hrál, a bez varování nebo signálu…
JÁ TĚ NENÁVIDÍM!!!
Moje prvotní reakce byla, že jsem na něj rovnou zařval: „Neopovažuj se se mnou takhle mluvit, mistře.“ Ale zadržel jsem to. Řekl to znovu.
NENÁVIDÍM TĚ!!!
Tentokrát se ozval kopanec mým směrem, když jsem se mu snažil pomoci s úklidem. Tentokrát bylo bodnutí o něco silnější a oči se mi začaly plnit slzami. „Ať tě nevidí brečet,“ pomyslela jsem si, ale než jsem si stačila dodat odvahu, kterou jsem opravdu potřebovala, řekl to znovu.
NENÁVIDÍM TĚ!!! JSI TEN NEJHORŠÍ!! Jdi pryč!!!
Tři jednoduchá slova, která všechno změní
Tentokrát to bylo samé máchání rukama, létání bloků a kopání nohama. Měl vztek! Byl jsem naštvaný! Oba jsme něco potřebovali. V tu chvíli jsem si vzpomněl na to, co říkám svým studentům. Jak jsem mohla zapomenout na ta tři jednoduchá slova.
Tak jsem se zhluboka nadechla, na krátký okamžik zavřela oči a v hlavě si vytvořila nový dialog. Dala jsem si za úkol vyměnit jeho tři slova za svá pokaždé, když je vyslovil… Zúžilo se to na jedno maličké, ale neuvěřitelně silné slovo… potřebuji.
Teď pokaždé, když na mě křičel, jsem místo „nenávidím tě“ slyšela…
POTŘEBUJI TĚ!!!
Ano, je to opravdu tak jednoduché. Zopakujte si v hlavě tato tři slova a uvidíte, jaké kouzlo se stane.
Chování je komunikace…
Jako medvědí máma mám instinkt pomáhat, když mě dítě potřebuje. Toto malé, ale mocné slovo změnilo úplně všechno. Místo toho, abych se na jeho chování a výbuchy dívala jako na něco, co je třeba potrestat, jsem najednou viděla dítě, které volá (doslova) o pomoc.
Tak často jako rodiče považujeme chování svých dětí za znamení, že je třeba je potrestat nebo že je třeba převzít zpět kontrolu a moc, zatímco ve skutečnosti je chování prostě jen komunikací. Nemohu si pomoci, ale musím si vzpomenout na obrázek ledovce, kde je vidět jen 1/6 toho, co se děje, zatímco vše ostatní se skrývá pod hladinou.
V tomto případě mi můj syn neuměl říct, že mě potřebuje. Neměl schopnosti emoční regulace, aby rozpoznal, co vyvolává jeho pocity. Neměl slova, kterými by vyjádřil své bublající emoce a obavy. Nacházel se uprostřed reakce boj, útěk a ztuhnutí a potřeboval pomoc, aby se dostal do klidu.
Související:
Přijímat jeho slova osobně nebo je vnímat jako útok na mě nepomáhalo. Místo toho jsem při jeho dalším křiku udělala tohle:
NENÁVIDÍM TĚ!!!
Zavřela jsem oči, nadechla se nosem a vydechla ústy a zamumlala tato tři slova… on mě potřebuje.
Otevřela jsem oči, klesla na jeho úroveň a řekla: “ Vím, že to tak cítíš, ale pořád tě miluju.“
Rada bych ti řekla, že se to zázračně odbouralo… to by byla lež. Měla jsem však jeho pozornost. Pustil mě o kousek blíž a znovu zařval.
Odejdi!“
Znovu jsem se nadechla nosem a vydechla ústy a zamumlala ta tři slova… on mě potřebuje.
Otevřela jsem oči, sedla si na zadek, pěkně couvla a zašeptala: „Vím, že jsi naštvaný, ale pořád tě miluju. Jsem tady.“
Po několika takových kolech jsme se konečně dostali do bodu, kdy se ke mně mohl přiblížit a já ho mohla trénovat, aby mi pomohl pochopit, co vedlo k jeho frustraci. V budoucnu bychom pracovali na tom, jak tento hněv vhodně vyjadřovat. Ale právě teď, v této chvíli, to ani jeden z nás nepotřeboval.“
Nejenže jeho mozek nebyl vůbec schopen přijímat a přijímat logické myšlenky, ale ani jeden z nás neměl právě teď emocionální energii na „lekci“. To, co jsme potřebovali, bylo spojení a porozumění.
POTŘEBUJI TĚ
Zkus to… možná budeš překvapený. Tato mocná věta změnila způsob, jakým zvládám zhroucení, a pomohla mi zachovat si chladnou hlavu dostatečně dlouho na to, abych mohla svému dítěti pomoci. Je to výhra pro obě strany.
Pokud potřebujete více pomoci zachovat klid, porozumět vzteku a výbuchům svého dítěte nebo jen potřebujete vědět, že v tom nejste sami. Jste na správném místě. Ve skutečnosti mám několik zdrojů, o kterých si myslím, že by vám mohly pomoci.
Zdroje pro výchovu vzteklého dítěte
18 nejpodpůrnějších skupin na Facebooku pro výchovu dětí s vysokými potřebami
Nevyřčené oběti výchovy výbušného dítěte
3 super jednoduché kroky, které pomohou vzteklé dítě rozpoznat. Spouštěče
25 jednoduchých způsobů, jak zůstat v klidu, když se vaše dítě rozplývá
Vše, co potřebujete vědět pro zklidnění záchvatů vzteku a zhroucení
100 nástrojů a strategií pro zklidnění, které můžete použít ještě dnes
Budu ráda vědět, jestli to u vás a vaší rodiny funguje. Jakmile jsme začali používat tuto větu pokaždé, když došlo k meltdownu nebo pokaždé, když se můj syn na mě nebo na pana Citróna vrhl, jeden z nás připomněl tomu druhému tato tři jednoduchá slova. Byl to začátek změn v našem vztahu a otevřel nám dveře k tomu, abychom mohli synovi pomoci překonat jeho emoce místo toho, abychom se uzavřeli do sebe nebo reagovali ze vzteku.