Italská renesance byla doba, která nastala v italské Florencii kolem roku čtrnáct set a trvala půldruhého století. Byla to doba „znovuzrození“ poté, co končila stagnující a temná doba přezdívaná středověk. Renesance přinesla Itálii a Evropanům nový způsob myšlení. Bylo to vzkříšení uznání pro umění, hudbu, vědu a divadelní umění.
Během této doby italské renesance došlo k nesčetným vynálezům a inovacím, které ohromily nejen tehdejší lidi, ale mnohé z nich nám zůstaly sloužit i dnes, téměř o pět set let později. Dnes bychom se rádi podívali na několik výtvorů, které vzešly z renesance, jež začala v Itálii a rychle se rozšířila jako požár po celé Evropě.
Spinet
Jedná se o typ malého klavíru, který se poprvé začal používat v době, kdy končil středověk a začínala renesance. Byl běžným nástrojem i v šestnáctém století a těšil se stále větší oblibě, tedy až do vynálezu cembala, později v renesanci.
Spinet má však velkou historii při vzniku toho, co známe jako klavír. Původní spinety byly malé krabičky, ne nepodobné klavíru, který známe dnes, s několika klávesami, které vedly ke strunám, jež při rezonanci vytvářely hudbu.
Historické stránky věnované tomuto tématu uvádějí, že spinet je oficiálním „hudebním nástrojem s klíčem“. Ty, na které se poprvé hrálo v rané renesanci, se skutečně podobaly cembalu, přesto byly ve srovnání s ním fyzicky zmenšené. Přesto se právě v tomto období renesance začaly vyvíjet klávesové nástroje a spinet hrál v tomto vývoji klíčovou roli.
2. Klíčové nástroje v renesanci Olejové barvy
Další velkou uměleckou inovací, která vzešla z renesance, byl vývoj olejových barev, které používáme dnes. Ačkoli existují určité náznaky, že s olejovými barvami se koketovalo již v době římské, ve starověkém Řecku a Egyptě, nic podstatného se neobjevilo až do roku 1410, kdy se objevil vlámský malíř Jan van Eyck.
Tento renesanční malíř, který pocházel z oblasti dnes známé jako Belgie, odstartoval řetězec, jehož výsledkem byly olejové barvy, které umělci používají dnes. Říká se, že van Eyck nebyl první, kdo použil barvy na bázi oleje, ale jeho výtvory spočívaly v tom, že jeho barvy „na bázi sikativního oleje“ zůstaly stabilní.
Van Eyckův opus magnum Giovanni Arnolfini a jeho žena je považován za „jeden z prvních a nejlepších příkladů nové techniky“. Barvy byly intenzivní a odstíny byly zachyceny ve „vrstvě oleje“, která zachycovala světlo. Ve vývoji olejových barev přišlo později mnoho inovací, ale právě Van Eyckův triumf je považován za počátek tohoto skvělého nástroje.
Balet
Tento tanec, který je jednou z nejprestižnějších forem scénického umění, jež existuje dodnes, vznikl na dvorech italské renesance. Bylo to během extravagantních událostí, jako jsou svatby, kdy tato forma tance vznikla. Tehdy však byl mnohem interaktivnější než dnes a účastníci, včetně králů a královen, se zapojovali do tance spolu s účinkujícími.
Kateřina Medicejská, která se narodila v roce 1519 v italské Florencii, se ve čtrnácti letech provdala za budoucího francouzského krále Jindřicha II. Kromě toho, že mu porodila deset dětí, z nichž tři se později také staly francouzskými králi, byla tato královna první, kdo přinesl balet jako uměleckou formu do svého nového domova na francouzském dvoře.
Uvádí se, že by pořádala okázalé festivaly a hledala způsoby, jak napomoci pokroku vlastního baletního programu, který měl inspirovat k růstu tanečního umění, hudby, kostýmů, poezie a mnoha dalších věcí. Odtud se balet vyvíjel a stal se majákem výtvarného umění, kterým je dnes. Zatímco v renesanci se začínalo s těžkými oděvy a nikdy se netančilo en pointe, všechny cesty, které vedou od současného baletu zpět k počátkům, směřují k tomuto bodu.
Tiskařský lis
Johann Gutenberg vynalezl někdy ve 30. letech 14. století v Německu stroj, který nejenže umožnil masám přístup k tiskovinám, ale také vynalezl knihy, nakladatelství, časopisy, pohlednice a téměř stovky dalších odvětví, která známe dnes. Tímto vynálezem byl tiskařský lis.
Říká se, že Gutenberg byl odhodlán najít způsob, jak vydělat spoustu peněz. Věděl, že pokud se mu podaří vyrobit levný výrobek a masově ho vyrábět, bude to nejlepší způsob, jak rychle hodně vydělat. V té době se téměř vše psalo ručně do knih písaři, kteří žili v klášterech, nebo se používaly dřevěné štočky s inkoustem.
Gutenberg převzal teorii dřevěných bloků, použil kov a byl vynalezen první tiskařský stroj. Samozřejmě, jako u každého novodobého vynálezu, trvalo nějakou dobu, než vyšší třída začala uznávat jakékoli knihy, které byly vytištěny na lisu. Ručně psané knihy byly považovány za vyšší třídu a vše, co bylo vyrobeno sériově, bylo považováno za podřadné.
Dnes se samozřejmě tiskařské stroje dotýkají téměř každého podniku, každé firmy, každého umění, každé školy a všeho, co si jen dokážeme představit. Všichni používají tištěné materiály. Takže tento konkrétní výtvor, který vznikl v době renesance, je zatraceně důležitý.
Suchorytiny
Naší další novinkou pocházející z renesance je také forma tisku. Tato technika nepochází z Itálie nebo Belgie, ale z Německa, stejně jako knihtisk. Suchá hrotová rytina je metoda, při níž se malým nástrojem vyřezávaly drážky do kusu mědi. Tím by se vytvořil tisk.
Umělci, kteří jsou nejznámější pro využití této techniky, jsou Albrecht Dürer a významnější Rembrandt van Rijn. Odtud se toto umění od přestalo používat, možná kvůli rostoucí oblibě knihtisku. V moderní době však zaznamenalo oživení a používá se jako forma vyjádření kreativity.
Sdílejte své myšlenky…
.
