Akademie, řecky Academeia, latinsky Academia, ve starověkém Řecku akademie nebo vysoká škola filozofie na severozápadním okraji Athén, kde Platón získal majetek kolem roku 387 př. n. l. a kde vyučoval. Na místě se nacházel olivový háj, park a gymnázium zasvěcené legendárnímu attickému hrdinovi Akademovi (nebo Hekademovi).
C. M. Dixon/Heritage-Images
Označení Akademie jako filozofická škola se obvykle nevztahuje na Platónův bezprostřední okruh, ale na jeho následovníky až do doby římského Cicerona (106-43 př. Kr.). Z právního hlediska byla škola právnickou osobou organizovanou k uctívání múz. Scholarcha (ředitel) byl volen doživotně většinou hlasů členů. Většina badatelů odvozuje, především z Platónových spisů, že výuka původně zahrnovala matematiku, dialektiku, přírodní vědy a přípravu na státnické povolání. Akademie fungovala až do roku 529 n. l., kdy ji císař Justinián spolu s ostatními pohanskými školami uzavřel.
Akademie filosoficky prošla různými fázemi, které byly arbitrárně rozděleny následovně: (1) Stará Akademie, za Platóna a jeho bezprostředních nástupců jako scholarchů, kdy zde bylo filosofické myšlení morální, spekulativní a dogmatické, (2) Střední Akademie, kterou zahájil Arcesilaus (316/315-c. 241 př. n. l.), jenž zavedl nedogmatický skepticismus, a (3) Nová Akademie, založená Karneádem (2. stol. př. n. l.), kterou ukončil scholarcha Antiochos z Askalónu (zemřel 68 př. n. l.), jenž uskutečnil návrat k dogmatismu Staré Akademie. Poté byla Akademie střediskem středního platonismu a neoplatonismu až do svého zániku v 6. století př. n. l.
G. Dagli Orti-DeA Obrazárna/Naučné obrazy
.
