Alkohol má silný vliv na aktivitu dopaminu v mozku. Když pijeme, takzvané obvody odměny v mozku jsou zaplaveny dopaminem.
To vyvolává euforické pocity – neboli to, co rozeznáváme jako pocit „nabuzení“.
Dopamin také aktivuje paměťové obvody v dalších částech mozku, které si tento příjemný zážitek pamatují a zanechávají ve vás touhu po dalším. Časem však může alkohol způsobit, že hladina dopaminu klesne, takže se budete cítit mizerně a budete toužit po dalším alkoholu, abyste se cítili lépe.
Co je to dopamin?
Dopamin je neurotransmiter – chemický posel, který přenáší signály mezi mozkovými buňkami a sděluje informace v celém těle.
Mozek používá miliardy neurotransmiterů k řízení všeho od našeho dýchání přes srdeční tep až po trávení.
Činnosti, jako je jídlo, objímání a cvičení, mohou v mozku vyvolat produkci dopaminu.
Dopamin hraje v těle mnoho důležitých rolí, ovlivňuje nálady, paměť a pocity slasti a bolesti. Tato chemická látka se také podílí na pohybu, motivaci a posilování. Je to chemická látka, která nás pohání k vyhledávání potravy, sexu a cvičení a dalším činnostem, které jsou klíčové pro naši pohodu a přežití.
U jedinců s nízkou hladinou dopaminu může docházet ke ztrátě motorické kontroly, jako je tomu například u pacientů s Parkinsonovou chorobou. Mohou se u nich také objevit závislosti, chutě a nutkání a stav bez radosti známý jako „anhedonie“. Zvýšená hladina dopaminu může způsobovat úzkost a hyperaktivitu.
Naneštěstí některá onemocnění mohou narušit křehkou rovnováhu dopaminu v mozku. Například Parkinsonova choroba a některé metabolické poruchy mohou dopamin vyčerpat.
Také drogy a alkohol.
Závislost na alkoholu a dopaminu
Přestože pití alkoholu zpočátku zvyšuje hladinu dopaminu, mozek se při dalším užívání alkoholu přetížení dopaminem přizpůsobí. Začne produkovat méně této chemické látky, sníží počet dopaminových receptorů v těle a zvýší počet dopaminových transportérů, které převáží přebytečný dopamin do prostorů mezi mozkovými buňkami.
S poklesem hladiny dopaminu klesá i vaše nálada. V důsledku toho mohou lidé se závislostí na alkoholu konzumovat ještě více alkoholu v nevědomé snaze zvýšit hladinu dopaminu a získat zpět onu jiskru.
Výzkum vrhá více světla na roli, kterou dopamin hraje v závislosti na alkoholu.
Malá studie vědců z Kolumbijské univerzity odhalila, že dopamin produkovaný během pití je soustředěn v mozkovém centru odměny. Studie dále zjistila, že muži vykazují při pití větší uvolňování dopaminu než ženy.
Tato zjištění by mohla vysvětlit, proč je u mužů více než dvakrát vyšší pravděpodobnost vzniku poruchy způsobené užíváním alkoholu než u žen.
Další výzkumy ukazují, že někteří lidé mají tendenci k většímu uvolňování dopaminu a reakci na něj než jiní. Tito jedinci mohou být navíc náchylní k většímu pití a vzniku závislosti na alkoholu.
Výzkumníci z McGillovy univerzity v Kanadě provedli pozitronovou emisní tomografii (PET) mozku u 26 osob, které pijí ve společnosti, a zaznamenali „výraznou reakci mozku“ u osob s vyšším rizikem po požití tří alkoholických nápojů.
Marco Leyton, profesor a výzkumník v oblasti závislostí na katedře psychiatrie McGillovy univerzity, v tiskové zprávě z roku 2013 uvedl, že účastníci více ohrožení rozvojem alkoholismu měli „neobvykle velkou mozkovou dopaminovou odezvu“, když se napili.
Leyton vyslovil teorii, že tato velká odezva by mohla „dodat energii chování, které hledá odměnu“, a působit proti sedativním účinkům alkoholu. Stejně tak u těch, u nichž se dopamin při pití uvolňuje minimálně, „by mohly být sedativní účinky alkoholu obzvláště výrazné.“
Dopamin jako cíl léčby alkoholismu
Výzkumníci také zkoumají, zda by léky, které normalizují hladinu dopaminu v mozku, mohly být účinné pro snížení touhy po alkoholu a léčbu alkoholismu.
V klinických studiích ve Švédsku se u pacientů závislých na alkoholu, kteří dostávali experimentální lék s názvem OSU6162, který snižuje hladinu dopaminu u potkanů, výrazně snížila touha po alkoholu.
Pia Steenslandová, docentka na oddělení klinické neurovědy v Karolinska Institutet a spoluautorka studií, uvedla, že pacienti, kteří lék dostávali, „uváděli, že nemají takovou radost z prvního doušku alkoholu jako“ pacienti, kteří lék nedostávali.
Zajímavé je, že na léčbu nejlépe reagovali ti s nejhorší kontrolou impulzů – kteří by byli považováni za nejvíce ohrožené recidivou po období střízlivosti.
Medical Disclaimer: DrugRehab.com si klade za cíl zlepšit kvalitu života lidí, kteří se potýkají s poruchou užívání návykových látek nebo duševního zdraví, pomocí obsahu založeného na faktech o povaze poruch chování, možnostech léčby a jejich souvisejících výsledcích. Publikujeme materiály, které jsou zkoumány, citovány, upravovány a recenzovány licencovanými lékařskými odborníky. Informace, které poskytujeme, nejsou určeny jako náhrada odborného lékařského poradenství, diagnózy nebo léčby. Neměly by být používány místo rad vašeho lékaře nebo jiného kvalifikovaného poskytovatele zdravotní péče.
