Zemské kontinenty jsou v neustálém pohybu. Nejméně třikrát se všechny srazily a vytvořily jeden obří kontinent. Pokud je historie vodítkem, současné kontinenty se opět spojí a vytvoří další superkontinent. A studie v časopise Nature nyní ukazuje, jak by k tomu mohlo dojít.
Kontinenty si můžete představit jako obří dílky puzzle, které se pohybují po Zemi. Když se od sebe vzdalují, vznikají mohutné oceány. Když se spojí, oceány zmizí. A to vše proto, že kontinenty leží na pohybujících se deskách zemské kůry.
Tenkrát, teď a v budoucnu
Nový model kontinentálního driftu předpovídá, že další superkontinent by mohl vzniknout poblíž severního pólu – přibližně za dalších 100 milionů let.
Dva z předchozích superkontinentů, které vznikly před 200 miliony let (Pangea) a před 800 miliony let (Rodinie). Mitchell, et. al./Nature hide caption
toggle caption
Mitchell, et. al./Nature
Dva z předchozích superkontinentů, které vznikly před 200 miliony let (Pangaea) a před 800 miliony let (Rodinia).
Mitchell, et. al./Nature
Amerika a Asie se možná spojily a vytvořily nový superkontinent „Amasia“. Mitchell, et. al./Nature hide caption
toggle caption
Mitchell, et. al./Nature
Ameriky a Asie možná splynuly a vytvořily nový superkontinent „Amasia“.
Mitchell, et. al./Nature
„Kontinenty na těchto deskách se obvykle pohybují, řekl bych, rychlostí, jakou vám rostou nehty,“ říká Ross Mitchell, postgraduální student na Yaleově univerzitě. Může se to zdát pomalé, ale v součtu jde o stovky milionů let.
Podívejte se do atlasu a můžete si představit, jak se k sobě kdysi tiskly například Afrika a Jižní Amerika.
„Přetočte pásku a vraťte všechny kontinenty zpět do jejich skládačkového uspořádání, máte tu obrovskou pevninu všech kontinentálních bloků Země pohromadě,“ říká Mitchell.
Posledy, když se všechny pevniny shlukly, vytvořily superkontinent zvaný Pangaea. Po něm chodili dinosauři. Ale Pangea nebyla první.
„V průběhu miliard let existovaly tři, možná i diskutovaný čtvrtý superkontinent,“ říká Mitchell.
Tuto hlubokou historii studoval zkoumáním malých magnetů pohřbených v horninách po celém světě. Tyto magnety v době, kdy byly zaklesnuty do horniny, ukazovaly na sever. Odeberte vzorky těchto magnetů ve vrstvách hornin ukládaných po miliony let a můžete vyprávět příběh o tom, jak se tyto kontinenty pohybovaly.
A to Mitchella přirozeně přivedlo k otázce, jak bude vypadat příští superkontinent.
Existují dvě hlavní myšlenky. Jednou z nich je, že se kontinenty opět zhroutí dohromady v místě posledního superkontinentu s centrem v Africe. To by sevřelo Atlantský oceán. Druhá představa je, že Atlantik by se stále zvětšoval a zvětšoval.
Podle tohoto scénáře se „superkontinent roztrhne a kontinenty se obloukem přesunou na opačnou stranu zeměkoule a znovu vytvoří další superkontinent o 180 stupňů na opačné straně zeměkoule než ten předchozí,“ říká Mitchell.
Tak by nám na místě Tichého oceánu zůstal superkontinent.
Superkontinent zvaný Amasia
Ale Mitchellův výzkum pro jeho doktorskou práci naznačuje, že obě tyto představy jsou mylné. Místo toho se podle něj zdá, že se kontinenty posouvají na sever. To znamená, že Karibské moře a Severní ledový oceán budou sevřeny.
„Přemýšlejte o uzavření Karibského moře – nyní jste spojili Severní a Jižní Ameriku,“ říká Mitchell. „A pak byste spojením Severního ledového oceánu sešili Ameriku s Eurasií.“
850 milionů let driftování
Půda na Zemi se pohybuje, ale pomalu – asi tak rychle, jako vám rostou nehty. Pokud otočíme hodiny o 850 milionů let zpět, uvidíme, jak se kontinenty několikrát rozestoupily a zase spojily.
Kredit: CR Scotese, projekt PALEOMAP
Tak by vznikl superkontinent Amasia, který by se zformoval na vrcholu Země. Nakonec by se propadl na jih směrem k rovníku. A podle tohoto scénáře by Antarktida mohla zůstat izolovaná na dně světa.
Brendan Murphy studuje superkontinenty na Univerzitě svatého Františka Xaverského v Novém Skotsku. Podle něj je myšlenka týmu z Yale provokativní, inovativní a pravděpodobná.
„Udělali to, že nadhodili další možnost, o které, upřímně řečeno, mnozí z nás nepřemýšleli. A tak i kdyby byl model špatný, jeho testováním se toho hodně naučíme.“
A říká, že výzvou není jen hledání různých způsobů, jak poskládat skládačku kontinentů Země.
„Je to opravdu důležité, protože to ovlivňuje vývoj celé naší planety, včetně života, který na ní žije,“ říká Murphy. „Mnoho lidí se například domnívá, že superkontinenty vznikají a stojí mimo jejich zásadní změny klimatu.“
Příští superkontinent se ovšem pravděpodobně nevytvoří dříve než za 100 milionů let. A Mitchell říká, že do té doby bude lidský druh pravděpodobně dávno pryč, takže se to nedozvíme, „ale rozhodně je zábavné o tom přemýšlet“
.
