Od doby, kdy ISC, AAMCC a SECAC vydaly své první rozsáhlé návody na zlepšení diagnostiky a léčby arteriální hypertenze u dospělých, jsou k dispozici nové informace. Kritické zhodnocení důkazů a srovnání toho, co nyní navrhují mezinárodní guidelines, jsou základem pro následující prohlášení, která aktualizují doporučení poprvé vydaná v roce 2013. Kancelářské měření krevního tlaku (TK) by již nemělo být považováno za „zlatý standard“ pro diagnostiku hypertenze a hodnocení kardiovaskulárního rizika. Spoléhání se při identifikaci vysoce rizikových osob na kancelářský tlak, a to i v případě, že je doplněn domácím samoměřením v době bdění, bez ohledu na cirkadiánní vzorec tlaku a výši tlaku ve spánku, vede k potenciální chybné klasifikaci 50 % všech hodnocených osob. Ambulantní monitorování TK je proto doporučeným referenčním standardem pro diagnostiku skutečné hypertenze a přesné posouzení kardiovaskulárního rizika u všech dospělých osob ve věku ≥ 18 let bez ohledu na to, zda je kancelářský TK normální nebo zvýšený. Průměrný systolický tlak ve spánku je nejvýznamnějším nezávislým prediktorem kardiovaskulárních příhod. Relativní pokles TK ve spánku přidává prognostickou hodnotu ke statistickému modelu, který již zahrnuje průměrný systolický TK ve spánku a je korigován na relevantní matoucí proměnné. Průměrný systolický TK ve spánku je proto doporučeným protokolem pro diagnostiku hypertenze, hodnocení rizika a predikci intervalu bez kardiovaskulárních příhod. U mužů a při absenci přesvědčivých klinických podmínek jsou referenčními prahovými hodnotami pro diagnostiku hypertenze 120/70 mmHg pro průměrný systolický/diastolický tlak ve spánku získaný z ambulantního monitorování tlaku. U žen jsou však při absenci komplikujících komorbidit tytéž prahové hodnoty nižší o 10/5 mmHg, tj. 110/65 mmHg pro střední hodnoty TK ve spánku. U vysoce rizikových pacientů, včetně pacientů s diagnostikovaným diabetem nebo chronickým onemocněním ledvin a/nebo pacientů, kteří v minulosti prodělali kardiovaskulární příhody, jsou prahové hodnoty ještě nižší o 15/10 mmHg, tj. 105/60 mmHg. Jako nákladově efektivní prostředek ke zlepšení léčby hypertenze a snížení rizika spojeného s hypertenzí se doporučuje léčba plnou denní dávkou ≥ 1 léku na hypertenzi před spaním. Léčba před spaním zahrnující plnou denní dávku ≥1 konvenčních léků na hypertenzi musí být terapeutickým režimem volby pro starší osoby a osoby s diabetem, rezistentní a sekundární hypertenzí, chronickým onemocněním ledvin, obstrukční spánkovou apnoe a anamnézou kardiovaskulárních příhod v minulosti, mimo jiné vzhledem k jejich zdokumentovanému vysokému výskytu hypertenze v době spánku.
