Joe Senser nechytal už 35 let, ale fanoušci Vikingů na něj stále rádi vzpomínají. V jeho domě v Edině leží koš naplněný více než 50 dopisy od lidí z celé země, kteří mu poslali staré obchodní karty a fotografie, jež, jak doufají, chtějí nechat podepsat a vrátit.
Senser dříve takové předměty pravidelně podepisoval a posílal zpět, ale v poslední době toho není schopen; od roku 2016 prodělal dvě mrtvice a pravou rukou už psát nemůže.
Dopisy od zájemců o autogramy se tak nadále hromadí, zatímco jeho manželka Amy čeká, až bývalý profesionální tight end bude moci psát levou rukou natolik dobře, aby mohl vyrobit řadu uspokojivých podpisů.
„Jsou to jeho fanoušci a my jim chceme vrátit jejich karty,“ řekla Amy Senserová během nedávného odpoledne v obývacím pokoji rodiny. „Musíme najít způsob, jak to udělat.“
Sedíc vedle své ženy, Senser přikývl a řekl: „Jo, jo.“ „To je pravda,“ řekl. Víc toho není schopen říct.
Před čtyřiceti lety si Sensera vybrali Vikings v šestém kole draftu NFL v roce 1979, ale kdysi slibně rozjetá kariéra skončila v roce 1984 kvůli problémům s kolenem. Dne 3. července 2016 prodělal ve svém domě rozsáhlou mozkovou příhodu. Přežil, přestože podle Amy Senserové měl méně než padesátiprocentní šanci, ale ztratil cit v celé pravé polovině těla, který se mu už nevrátil.
Ztratil také velkou část schopnosti mluvit. Po dvou letech logopedické terapie Amy Senserová uvedla, že její manžel dokázal dát dohromady věty o maximálně pěti slovech. Ale 7. listopadu 2018 utrpěl další mrtvici a velká část tohoto pokroku se ztratila.
„Pomalá,“ tak nyní Senserová popisuje jeho řeč.
Senserova mysl stále funguje dobře a chodí s pomocí hole. Jeho žena říká, že ví, co chce říct, ale jen nemůže dostat slova ven. Na otázky dokáže Senser poskytnout krátké odpovědi, jinak přikyvuje ano nebo vrtí hlavou. Někdy dokáže použít levou ruku, aby poskytl uspokojivou písemnou odpověď.
Po první mrtvici strávil 62letý Senser pět měsíců v nemocnici, než se vrátil domů, ale byl schopen odejít na fyzioterapii. Od druhé mrtvice je jeho odchod obtížnější, takže nyní je v plánu, aby fyzioterapeuti docházeli do domu.
Na otázku, jak se cítí, Senser gestikuloval rukou, čímž naznačoval, že má své vzestupy a pády.
„Jsme jen vděční, že je na nohou a naživu,“ řekla Amy Senserová. „Bylo to dost zničující a emotivní a jen vstávání každý den za tu řadu let je hodně. Má dobré i ne tak dobré dny.“
Pro rodinu Senserových to bylo těžké desetiletí. Amy byla v roce 2012 odsouzena za trestný čin zabití při dopravní nehodě, při níž v roce 2011 zemřel 38letý Anousone Phanthavong, sražený při nehodě, když tankoval benzín na výjezdové rampě v Minneapolis. Odpykala si dvouapůlletý trest ve věznici Shakopee Correctional Facility a poté absolvovala šestiměsíční propuštění z výkonu trestu.
Loni v únoru zemřela jediná vnučka Senserových ve věku 13 let sebevraždou.
„On a Amy jsou prostě výjimeční lidé,“ řekl Greg Coleman, bývalý spoluhráč z týmu Vikings, který je s rodinou v kontaktu. „Navzdory tomu, co se děje, do toho pořád dávají všechno. Ta rodina si za posledních několik let prošla zatraceně těžkým obdobím. … Nadále se opírají o svou víru a jsou obklopeni několika dobrými přáteli, kteří je podporují od začátku celého tohoto trápení.“
Coleman obdivuje, jak Senser zvládl svou zdravotní situaci.
„Jeho nálada je skvělá,“ řekl Coleman. „Když si vzpomenu na Joea Sensera, vybaví se mi odvaha. Nepotřebuji od něj příliš mnoho slov, když vidím ten jeho velký nakažlivý úsměv.“
Vzácný talent
Coleman, v letech 1978-87 punter Vikings, se se Senserem dobře seznámil po jeho příchodu do Minnesoty v roce 1979, kdy byl přesunut na pozici tight end poté, co hrál wide receivera ve druhé divizi West Chester State (Pa.
„Měl kudrnaté vlasy, měřil metr osmdesát, vypadal dobře,“ řekl Coleman.
Poté, co Senser strávil svou nováčkovskou sezónu na marodce kvůli zranění zad, chytil v roce 1980 42 přihrávek na 447 yardů. V roce 1981 se dostal do Pro Bowlu, když zachytil 79 přihrávek za 1004 yardů. Senser v tom roce třikrát obdržel 100 yardů a zůstává jediným tight endem v historii Vikings, který má za sebou sezónu s 1000 yardy.
„Byl to skvělý atlet,“ řekl Bud Grant, hlavní trenér Minnesoty v letech 1967-83 a v roce 1985. „Měl výjimečné ruce. Nejen dobré ruce, ale výjimečné ruce. A uměl dobře běhat.“
Na konci sezony 1981 však Senser utrpěl vážné zranění pravého kolena, které přerušilo jeho kariéru. Senser bez váhání vzpomíná, že se to stalo ve „třináctém zápase“ proti Green Bay a že cítil „bolest“.
„Bylo to na polovině hřiště a on přicházel zleva doprava na křižnou přihrávku, chytil míč a dostal ránu od safetyho těsně pod nohy a to mu poškodilo koleno a v podstatě zničilo jeho kariéru,“ řekl Les Steckel, tehdejší trenér Vikings pro wide receivery a tight ends.
Postřelený kortizonem Senser odkulhal poslední tři zápasy. Po sezoně podstoupil operaci a vynechal Pro Bowl na Havaji.
V sezoně 1982, která byla zkrácena stávkou, Senser odehrál všech devět zápasů, ale chytil skromných 29 přihrávek za 261 yardů. Znovu si poranil koleno a v roce 1983 byl na seznamu zraněných hráčů. V poslední sezóně 1984 Senser chytil jen 15 přihrávek za 110 yardů, přičemž odehrál jen osm zápasů.
„Tehdy to bylo kost na kost,“ řekl Steckel, hlavní trenér Minnesoty v roce 1984. „Sotva mohl hrát, ale byl to tak oblíbený hráč a dobrý pro tým a vůbec, takže jsem ho tu nechal ještě jeden rok. … Byl to nejpříjemnější hráč, kterého jsem kdy trénoval. Vždycky měl úsměv na tváři, pořád se smál. Miloval život.“
Senser skončil se skromnými statistikami NFL: 165 recepcí za 1822 yardů, ale mnozí se ptají, jak dobrý mohl být, kdyby se nezranil.
„Každý rok by byl All-Pro,“ řekl bývalý quarterback Vikings Tommy Kramer.
„Přepsal by všechny knihy rekordů pro tight endy,“ řekl Coleman. „Lidé by mohli velmi snadno mluvit o tom, že: ‚Člověče, já si pamatuju Kellena Winslowa, já si pamatuju Joea Sensera, já si pamatuju (Roba) Gronkowského. Kdyby zůstal zdravý, mohl být v těchto jménech zmiňován.“
Sensera nahradil na pozici prvního tight enda Steve Jordan, který hrál za Minnesotu v letech 1982-94 a dostal se do šesti Pro Bowls.
„Kdyby se nezranil a pokračoval v delší kariéře, upřímně řečeno, mohlo mi to být na škodu,“ řekl Jordan. „Pravděpodobně bych nedostal příležitost nastoupit tak brzy ve své kariéře.“
Jordan obdivoval, jak mu Senser poskytoval rady, když přišel jako nováček do Vikings, ale poznamenal, že Senser a tight end Bob Bruer si z něj občas dělali legraci tím, že ho nutili běhat nesprávné trasy. Když mu řekl, co Jordan řekl, Senser se rozesmál.
Přes svou krátkou kariéru se Senser stal ve Twin Cities tak populárním, že když koncem 80. let chtěl jeden investor založit síť restaurací se sportovní tematikou, vyhledal Senserovu pomoc. Jako první nesla jeho jméno restaurace Joe Senser’s Sports Grille and Bar v Roseville v roce 1998.
Řetězec se brzy rozšířil o provozovny v Bloomingtonu, Eaganu a Plymouthu. Zůstaly pouze pobočky v Roseville a Bloomingtonu a restaurace jsou nyní známé jako Senser’s Kitchen and Bar.
Po odchodu do důchodu se Senser vrhl na restaurace a charitativní činnost. V letech 1993-94 a 2001-06 působil jako rozhlasový analytik Vikings.
Těžké desetiletí
Bolest však zůstala každodenní součástí jeho života. Senser podstoupil osm operací pravého kolena a čtyři operace levého. Měl srostlé dva obratle a vložené dva distanční obratle.
„Před mrtvicemi (lékaři) říkali, že má tělo jako osmdesátník, když mu bylo padesát,“ řekla Amy Senserová.
Amy Senserová poznala svého budoucího manžela v roce 1989, když pracovala jako barmanka v Senserově restauraci v Roseville, a v roce 1990 se vzali. Manželé mají čtyři dcery: Brittani, 35 let, Ashley, 33 let, Molly, 22 let, a Hannah, 21 let. Dvě nejstarší jsou ze Senserova předchozího manželství.
Do rodiny Amyho Sensera zasáhly na začátku desetiletí právní problémy. Pak přišly manželovy mrtvice a v únoru smrt Arii Joy Senserové, dcery Brittani Senserové.
„Byla to pěkná řádka těžkých let, ale Bůh je dobrý,“ řekla Amy. „Prostě tragická nehoda. A naše rodina je si blíž než kdy dřív. Znám rodinu muže, který zemřel, a to je požehnání. Vídám se s nimi každý měsíc. Je to úžasná rodina.“
„Máme krásnou rodinu. Bohužel jsme zažili další tragédii, když jsme přišli o vnučku, ale jsme opravdu pevní.“
Pětapadesátiletá Amy Senserová navázala vztah s rodinou Phanthavonga, která jí podle jejích slov incident odpustila. Pracuje na částečný úvazek jako koordinátorka pomoci v Armádě spásy, což je práce, kterou získala po propuštění z práce, ale většinu času tráví péčí o svého manžela.
První mrtvice přišla, když se Senser s manželkou chystali o víkendu 4. července na projížďku na kolech.
„Joe šel na záchod,“ řekla Amy Senserová. „Pak jsem uslyšela to ‚bác‘ a prostě jsem věděla, že to není nic dobrého. Běžela jsem na záchod a on byl tak nějak napůl uvnitř a napůl venku a v tu chvíli měl prostě záchvat.“
Přivolala záchranku a Senser byl převezen do Hennepin County Medical Center. Senser uvedl, že si pamatuje, že v koupelně upadl, ale pak už si toho moc nepamatuje.
„Měl masivní mrtvici, kterou opravdu neměl přežít,“ řekla Amy. „Museli jsme svolat celou rodinu. … Stále jsme nevěděli, jestli skutečně přežije ani po týdnu nebo dvou.“
Druhá mrtvice přišla loni v listopadu poté, co si Senser šel lehnout a jeho žena se v obývacím pokoji dívala na televizi. Uslyšela, že její manžel vydává hlasité zvuky, a běžela do ložnice, ale myslela si, že má jen noční můru. Druhý den ráno se Senserovi nedařilo vstát z postele, a tak zavolala záchranku a odvezli ho do nemocnice.
„Udělali mu magnetickou rezonanci a počítačovou tomografii a nejprve nic pořádně neviděli. Ale pak mu to našli v mozečku a řekli: ‚No jo, měl další mrtvici,‘ “ řekla. „Ale z té se zotavil zatraceně dobře.“
Senser strávil v nemocnici 12 dní, než se vrátil domů, ale jeho řeč byla ovlivněna, což Senserovi často svým způsobem zlehčují.
„Tuhle se snažil říct ‚sýrový toast‘ a on tomu říkal ‚Ježíšův toast‘,“ řekla, zatímco se oba smáli.
Přes jeho zdravotní problémy byli podle Senserových Vikingové neocenitelní. Jako některé, kteří mu poskytli velkou podporu, uvádějí Colemana, provozního ředitele Kevina Warrena, rozhlasového hlasatele Paula Allena, viceprezidenta pro styk s médii Boba Hagana a asistenta pro vybavení Terrella Barnese.
Na otázku, jaké slovo by rád vzkázal svým fanouškům, Senser odpověděl: „Pokorný.“
PŘÍBĚHY
Senser řekl, že mu lékaři řekli, že k jeho mrtvici přispěly všechny rány, které dostal při hraní fotbalu. Na otázku, zda by hrál fotbal, kdyby věděl, že to ovlivní jeho zdraví, Senser odpověděl: „Ne.“
Na otázku, proč ne, Senser odpověděl: „Čtyři dcery.“
Tři ze Senserových dcer žijí ve Twin Cities a pravidelně se u něj zastavují; druhá žije v Kalifornii a navštěvuje ho, když může.“
Senserův zrak byl mrtvicí také ovlivněn, ale snaží se číst na internetu na svém iPadu. V televizi si nikdy nenechá ujít žádný zápas Vikingů. Tento měsíc Senser řekl, že ho velmi vzrušilo sledovat vítězství Tigera Woodse na Masters a že je velkým fanouškem Golden State Warriors a očekává, že vyhrají čtvrtý titul NBA za posledních pět let.
„Curry, Curry,“ řekl Senser, který hrál basketbal na West Chester State a tento sport pozorně sleduje, v narážce na hvězdného rozehrávače Warriors Stephena Curryho.
Amy Senserová řekla, že její manžel byl prostřednictvím restaurace pojištěn, ale že účty za lékařskou péči se začínají hromadit a je to „těžké“. Řekla, že v budoucnu by mohla být k dispozici další pomoc od NFL, ale odmítla jít do podrobností.
Prozatím se Senserovi snaží ze situace vytěžit co nejvíce.
„Jsme jen vděční, že je naživu a že máme rodinu,“ řekla Amy Senserová. „Prostě se dál modlíme. … Hodně se smějeme. Můžete si vybrat, jestli se budete smát, nebo plakat. Joe má teď jiný život a je to těžké. … Ale je to skvělý chlap, skvělý duchem a velmi skromný.“
