Protože COVID-19 a reakce národa na pandemii narušily každodenní život v USA, údaje společnosti Barna ukazují, že návštěvníci kostelů po celé zemi přehodnocují své kdysi rutinní prožívání nedělního rána. V květnu 2020, v době počátečního vrcholu sociálních distančních opatření, téměř polovina dospělých věřících nesledovala v posledních čtyřech týdnech online bohoslužbu a každý třetí praktikující křesťan během COVID-19 prostě přestal chodit do kostela. Některá z těchto čísel mohou svědčit o tom, jakou roli hraje fyzické společenství při podpoře pravidelné návštěvy kostela a angažovanosti. Stejně jako věřící vedoucí po celé zemi jsme se ptali, čeho si křesťané na svých týdenních bohoslužbách nejvíce cení – a jsou to možná některé z věcí, které je obtížné replikovat při digitálních bohoslužbách?“
Jedním z aspektů „nového nedělního rána“, který byl do značné míry ovlivněn směrnicemi pro sociální distanci, jsou skupinové projevy bohoslužby, jako je společný zpěv nebo přijímání. V tomto článku se podíváme na některé údaje z doby před zahájením projektu COVID, které osvětlují styly a preference věřících napříč generacemi, denominacemi a etnickými skupinami.
62 % starších dává přednost tradičním bohoslužbám – jen 38 % mileniálů tvrdí totéž
Božení prostřednictvím hudby a zpěvu je součástí téměř každé křesťanské tradice a bohoslužby, ale styly hudby se liší napříč generacemi, kulturami a denominacemi, abychom jmenovali alespoň některé. Začátkem roku 2020 se společnost Barna zeptala praktikujících křesťanů, jaký druh hudby preferují. Na výběr bylo více možností a zahrnovaly vše od liturgické až po živou hudbu.
Nejspíš nepřekvapí, že některé z nejmarkantnějších rozdílů se vyskytují mezi různými věkovými skupinami. Ve srovnání s ostatními generacemi starší lidé nejčastěji volí pro bohoslužby písně (66 % oproti 45 % Boomerů, 32 % generace X, 19 % mileniálů) a tradiční styl (62 % oproti 51 % Boomerů, 39 % generace X, 38 % mileniálů). Na druhou stranu po tradičních bohoslužbách tíhnou mileniálové k živým (30 % vs. 21 % generace X, 23 % Boomerů, 15 % starších) a charismatickým bohoslužbám, (18 % vs. 13 % generace X, 10 % Boomerů, 9 % starších), ale také vykazují větší otevřenost než starší dospělí vůči kontemplativnější formě (17 % vs. 8 % generace X, 9 % Boomerů, 8 % starších). Generace X a Boomers ani nevedou, ani nezaostávají, pokud jde o preference v oblasti bohoslužeb; jejich odpovědi obvykle překlenují mezeru mezi mileniály a staršími.
Velkou roli v preferovaném stylu bohoslužeb jednotlivců hraje samozřejmě také vyznání. Křesťané, kteří navštěvují mainline a nemainline církve, se zdají být paralelní, pokud jde o většinu hudebních a bohoslužebných preferencí – ale jeden pozoruhodný rozdíl lze nalézt v touze po liturgickém vyjádření. Návštěvníci mainline církví výrazně častěji než návštěvníci nemainline církví preferují tuto formu bohoslužby (14 % oproti 7 %).
Podle etnické či rasové příslušnosti dává téměř polovina bílých křesťanů přednost tradičnímu stylu bohoslužby (49 % oproti 38 % všech etnických menšin) a zpěvům (44 % oproti 25 % všech etnických menšin). Více než polovina praktikujících černošských křesťanů zaznamenává touhu po zpěvu gospelů (56 % oproti 20 % bělochů), tento styl upřednostňují také praktikující hispánští křesťané (31 %). Těchto několik málo rozdílů naznačuje, jakým různým způsobům mohou sbory různého rasového původu dávat při nedělní bohoslužbě přednost. Vzhledem k malé velikosti vzorku není možné v této konkrétní analýze uvést údaje o asijských křesťanech v USA.
Třetina mileniálů říká, že modlitba v jazycích by měla být součástí týdenní bohoslužby
Odhlédneme-li od hudby a stylů bohoslužby, chtěla se společnost Barna také dozvědět více o důležitosti konkrétních prvků bohoslužby nebo vyjádření víry – jako je čtení liturgie, modlitba nahlas nebo přijímání – zejména pokud jde o týdenní rutinu praktikujících křesťanů.
Všechny věkové skupiny považují za ústřední praktiky uctívání prostřednictvím písní a hlasité modlitby. Starší lidé konzistentně hodnotí význam řady týdenních projevů bohoslužby výše, s výjimkou případů, kdy jde o letniční nebo charismatický úkon „glosolálie“, neboli to, co se častěji označuje jako modlitba v jazycích nebo modlitební řeč. Přitom více než třetina mileniálů (36 %) se domnívá, že jde o důležitý projev, který by měl být součástí týdenní bohoslužby. Totéž tvrdí pouze pětina příslušníků generace X (20 %), 14 % příslušníků generace Boomers a 6 % starších. Tato generační zjištění jsou v souladu s dřívějšími zprávami společnosti Barna o charismatickém křesťanství. Ve všech ostatních možnostech se mileniálové řídí podobným vzorcem preferencí jako starší věřící, ale s menší pravděpodobností hodnotí každou konkrétní bohoslužebnou praxi jako důležitou.
Zatímco v preferencích mainline a nemainline věřících ohledně stylu bohoslužeb byly zjištěny jen malé rozdíly, větší rozdíly byly objeveny v tom, co by každý z nich rád zažil při své týdenní bohoslužbě. Mainline protestanti téměř dvakrát častěji než ne-mainline protestanti uvádějí, že si přejí, aby součástí jejich týdenní bohoslužby byla liturgie (60 % oproti 32 %), a další dva z pěti (44 %) také vyjadřují přání přistupovat každý týden k přijímání, na rozdíl od tří z deseti ne-mainline protestantů. Nemainstreamoví protestanti, kteří jsou spíše zástupci charismatických denominací, více než třikrát častěji uvádějí, že klíčovou součástí týdenní bohoslužby je modlitba v jazycích nebo modlitební řeč (23 % oproti 7 % mainstreamových protestantů).
Bělošští praktikující křesťané také častěji než všichni nebělošští respondenti vyjadřují touhu po týdenních bohoslužebných tradicích, jako je účast na přijímání (49 % oproti 33 %) a čtení liturgie (49 % oproti 36 %). Mezitím etnické nebo rasové menšiny výrazně častěji než jejich bílí vrstevníci oceňují týdenní modlitbu v jazycích (32 % oproti 13 %).
Pandemie drasticky změnila způsob, jakým se Američané – zejména praktikující křesťané – zapojují do svých společenství věřících, ačkoli také poskytla jednotlivcům dostatek příležitostí přizpůsobit si svůj týdenní zážitek z bohoslužby pomocí digitálních nástrojů. S ohledem na tuto skutečnost vytvořila společnost Barna a partner projektu State of the Church, společnost Gloo, nástroje a metriky ChurchPulse, pomocí kterých mohou pastoři posoudit, zda se jejich lidem daří a zda jejich organizace vzkvétá i uprostřed rozvratu.
Chcete-li si přečíst celou verzi tohoto článku, předplaťte si Barna Access Plus, naši novou digitální předplatitelskou službu. Barna Access je také domovem našich nástrojů ChurchPulse, které lze s bezplatným členstvím využít k měření rozkvětu vašeho sboru.
Komentujte tento článek a sledujte naši práci:
Twitter: @davidkinnaman | @barnagroup
Facebook: Barna Group
O výzkumu
Statistické údaje a analýzy založené na datech v této studii pocházejí z celostátního průzkumu veřejného mínění, který provedla společnost Barna mezi 919 praktikujícími dospělými křesťany v USA. Odpovědi byly sbírány online v období od 18. února do 5. března 2020 pomocí celostátně reprezentativního panelu. Míra chybovosti těchto údajů je +/- 3,1 % na hladině spolehlivosti 95 %.
Křesťané jsou křesťané, kteří se sami identifikovali jako křesťané, včetně těch, kteří se identifikovali jako katolíci, s výjimkou těch, kteří se identifikovali jako mormoni nebo svědkové Jehovovi.
Praktikující křesťané se identifikují jako křesťané, rozhodně souhlasí s tím, že víra je v jejich životě velmi důležitá, a během posledního měsíce navštívili kostel.
Dospělí, kteří chodí do kostela / jsou věřící, byli v posledních šesti měsících v kostele.
Mainline označuje denominace jako Americká baptistická církev USA, Episkopální církev, Evangelická luteránská církev Ameriky, Sjednocená církev Kristova, Sjednocená metodistická církev a Presbyteriánská církev USA.
Non-mainline se týká denominací, jako jsou charismatické / letniční církve, Southern Baptist Convention, církve v tradici Wesleyan-Holiness a nedenominační církve.
Foto: David Beale on Unsplash.
O společnosti Barna
Barna research je soukromá, nestranická, zisková organizace zastřešená společnostmi Issachar. Společnost Barna Group se sídlem ve městě Ventura v Kalifornii provádí a analyzuje primární výzkumy s cílem porozumět kulturním trendům souvisejícím s hodnotami, názory, postoji a chováním již od roku 1984.
