Bette Midler – životopis

Bette Midler (narozena 1. prosince 1945) je americká zpěvačka, herečka a komička, známá také pod svým neformálním uměleckým jménem The Divine Miss M. Hrála v hraných filmech, jako jsou Nelítostní lidé, Pláže a Hocus Pocus, a účinkovala také v animovaných filmech, jako jsou Oliver & Company a Fantasia 2000. během své více než čtyřicetileté kariéry byla Midlerová dvakrát nominována na Oscara; získala čtyři ceny Grammy, čtyři Zlaté glóby, tři ceny Emmy a zvláštní cenu Tony. Jako umělkyně také prodala přes 30 milionů desek.

• 1 Raný život a rodina
• 2 Kariéra
• 3 Divadelní herečka
• 4 1970-1980: Božská slečna M a úspěch
• 5 1981-89: Vítr pod křídly a Pláže
• 6 1990-2000: Chart comeback
• 7 2000-01
• 8 Hudba
• 9 Poslední tvorba
• 10 Charitativní činnost
• 11 Diskografie

Raný život a rodina

Midler se narodila v Honolulu na Havaji. Je dcerou švadleny/domácí hospodyně Ruth (rozené Schindelové) a malíře pokojů Freda Midlera, který pracoval na základně námořnictva na Havaji. Její rodiče pocházeli z Patersonu v New Jersey a do Honolulu se přestěhovali ještě před Midlerovým narozením. Jméno dostala po herečce Bette Davisové, i když Davisová vyslovovala své křestní jméno ve dvou slabikách a Midlerová používá jednu, /ˈbɛt/. Rodina Midlerové byla jednou z mála židovských rodin v převážně asijské čtvrti. Vyrůstala v Aiea a navštěvovala Radford High School v Honolulu. V roce 1961 byla ve školních volbách Hoss zvolena „Nejupovídanější“ a v posledním ročníku (ročník 1963) „Nejdramatičtější“. Vystudovala herectví na Havajské univerzitě (i když ji navštěvovala jen tři semestry) a vydělala si peníze ve filmu Hawaii (uveden v roce 1966) jako komparzistka, když ve filmu hrála cestující s mořskou nemocí jménem paní David Buffová.

Midlerová se provdala za Martina von Haselberga 16. prosince 1984, zhruba šest týdnů poté, co se s ním poprvé setkala. Jejich dcera Sophie se narodila 14. listopadu 1986.

Divadelní herečka

V létě 1965 se Midlerová přestěhovala do New Yorku za peníze, které získala jako komparzistka ve filmu Hawaii. V roce 1965 získala svou první profesionální jevištní roli v mimobroadwayských hrách Toma Eyena, Miss Nefertiti Regrets a Cinderella Revisited, což byla přes den hra pro děti a v noci představení pro dospělé. V letech 1966-1969 hrála na Broadwayi roli Cajitel ve hře Šumař na střeše; v tomto období byla tragicky zabita taxíkem její sestra Judith, která navštívila New York, aby ji viděla hrát. Připojila se také k hereckému obsazení filmu Salvation.

V létě 1970 začala Midlerová zpívat v městských gay lázních Continental Baths, kde se sblížila se svým klavírním doprovodem Barrym Manilowem. Ten později produkoval její první album The Divine Miss M z roku 1972. Právě během svého působení v Continental Baths si vybudovala jádro svých příznivců. Koncem devadesátých let, při vydání svého alba Bathhouse Betty, se Midlerová vyjádřila ke svému účinkování tam: „Navzdory tomu, jak to dopadlo , jsem na ty dny stále hrdá. Mám pocit, že jsem stála v čele hnutí za osvobození homosexuálů, a doufám, že jsem svým dílem přispěla k jeho posunu vpřed. Takže tak trochu nosím nálepku ‚Bathhouse Betty‘ s hrdostí.“

V roce 1971 Midlerová hrála v první profesionální produkci rockové opery Tommy skupiny The Who s režisérem Richardem Pearlmanem a operou v Seattlu. Právě během uvádění Tommyho byla Midlerová požádána, aby vystoupila v The Tonight Show. Ukázalo se, že je tak populární, že její kariéra okamžitě prudce stoupla.

1970-80: V prosinci 1972 vydala Midlerová u Atlantic Records své debutové album The Divine Miss M a úspěch

. Album se probojovalo do první desítky žebříčku Billboard a stalo se milionově prodávaným albem s platinovým certifikátem, díky čemuž se z ní stala hvězda a Midler získala v roce 1973 cenu Grammy za nejlepšího nového umělce. Album obsahovalo tři hitové singly: „Do You Want To Dance?“, „Friends“ a „Boogie Woogie Bugle Boy“, který se stal Bettiným prvním hitem v kategorii Adult Contemporary. Koncem roku 1973 vyšlo Bettino následující album s vlastním názvem. Také se dostalo do Top 10 Billboardu a nakonec se ho jen ve Spojených státech prodalo téměř milion kusů. Midlerová se k nahrávání vrátila alby Songs for the New Depression a Broken Blossom z let 1976 a 1977, která potvrdila její pozici jednoho z nejrozmanitějších a nejvšestrannějších talentů v oboru.

V roce 1974 získala zvláštní cenu Tony za svůj přínos Broadwayi za představení Clams on the Half Shell Revue hrané v Minskoffově divadle. V letech 1975-1978 také propůjčila hlas lžičce Woodymu ve vzdělávacím seriálu Zeleninová polévka stanice PBS.

V roce 1977 měl premiéru první televizní speciál Midlerové Ol‘ Red Hair is Back, v němž hostovali Dustin Hoffman a Emmett Kelly. Získal cenu Emmy za vynikající speciál – komediální nebo hudební.

V roce 1979 natočila Midlerová svůj první film, když si zahrála v rokenrolové tragédii z 60. let The Rose drogově závislou rockovou hvězdu po vzoru Janis Joplinové. V tomto roce také vydala své páté studiové album; Thighs and Whispers. Midlerové první vstup na diskotéku byl komerčním i kritickým neúspěchem a stal se jejím historicky nejhůře umístěným albem, které se v žebříčku Billboard umístilo na 65. místě. Brzy poté odjela na světové koncertní turné, přičemž jedno z vystoupení (v Pasadeně) bylo zfilmováno a vydáno jako koncertní film Divine Madness. V roce 1980 byla také nominována na Oscara pro nejlepší herečku za film The Rose, za který získala Zlatý glóbus pro nejlepší herečku (komedie nebo muzikál). Slavného soundtrackového alba k filmu se jen ve Spojených státech prodalo přes dva miliony kopií a získalo dvojnásobnou platinovou certifikaci. Singlová verze písně se pět týdnů po sobě držela na prvním místě žebříčku Billboard’s Adult Contemporary a v žebříčku Billboard’s Hot 100 dosáhla třetí příčky. Píseň vynesla Midlerové její první zlatý singl a získala cenu Grammy za nejlepší ženský popový vokální výkon.

1981-89: V roce 1981 pracovala Midlerová na problematickém projektu Jinxed! Jednalo se o komedii, ale během její produkce si nerozuměla se svým hereckým kolegou (Ken Wahl) ani s režisérem filmu (veterán Don Siegel). Film, který byl uveden v roce 1982, byl velkým propadákem. Midlerová se až do roku 1986 neobjevila v žádném dalším filmu a během těchto čtyř let se soustředila na svou hudební kariéru. V roce 1983 vydala album No Frills, které produkoval Chuck Plotkin, známý svou spoluprací s Bobem Dylanem a Brucem Springsteenem. Album obsahovalo tři singly: baladu „All I Need To Know“, coververzi písně „My Favorite Waste of Time“ detroitského rodáka Marshalla Crenshawa – do které se Midlerová zamilovala poté, co obrátila jeho pětačtyřicítku „Someday Someway“ – a Midlerovou převzatou coververzi „Beast of Burden“ od Rolling Stones. Toto rockové a novovlnné album se stalo třetím nejhůře prodávaným albem Midlerové v USA, překvapivě se však stalo jejím dosud nejprodávanějším albem v kontinentální Evropě a Skandinávii a také v západním Německu.

V roce 1985 vystupovala na benefičním singlu USA for Africa „We Are the World“ a zúčastnila se akce „Live Aid“ na stadionu JFK ve Filadelfii. V roce 1985 také podepsala smlouvu na několik filmů se společností Touchstone Pictures. Následně ji režisér Paul Mazursky obsadil do filmu Down and Out in Beverly Hills, čímž začala její úspěšná komediální herecká kariéra. Následovaly filmy Nemilosrdní lidé (1986), Nehorázné štěstí (1987) a Velký byznys (1988). V roce 1988 zabodovala ve slzopudném filmu Pláže, kde si zahrála s Barbarou Hershey. Doprovodný soundtrack zůstává Bettiným nejprodávanějším diskem všech dob, dosáhl druhého místa v albovém žebříčku Billboardu a v USA se ho prodaly čtyři miliony kopií. Obsahoval její největší hit „Wind Beneath My Wings“, který se dostal na první místo v žebříčku Billboard Hot 100, získal platinový status a Midlerová za něj v roce 1990 získala třetí cenu Grammy – za nahrávku roku.

1990-2000: Midlerová propůjčila svůj hlas animované postavičce Georgette, snobské pudlici, ve filmu společnosti Disney Oliver & Company (1988). V roce 1990 si zahrála s Woodym Allenem ve filmu Scény z obchoďáku, opět pro Mazurského. Také v roce 1990 se Bette s písní „From A Distance“ stala dalším platinovým singlem, který se dostal na vrchol hitparády. Další nominaci na Oscara za nejlepší ženský herecký výkon si vysloužila za film For the Boys z roku 1991, kde hrála společně s Jamesem Caanem a který režíroval Mark Rydell, jenž režíroval i film The Rose. Za druhý jmenovaný film získala další Zlatý glóbus za nejlepší ženský herecký výkon (komedie nebo muzikál). V roce 1992 údajně odmítla hlavní roli ve filmu Sister Act, kterou místo ní získala Whoopi Goldberg.

Mezi další filmy patří Stella (1990), Hocus Pocus (1993), Klub prvních manželek (1996) a Stepfordské paničky (2004). Její televizní práce zahrnuje na Emmy nominovanou verzi divadelního muzikálu Gypsy a hostování v roli sebe samé v seriálu Chůva Fran Drescher.

Midler získala v roce 1992 cenu Emmy za nezapomenutelné vystoupení v předposlední epizodě The Tonight Show Starring Johnny Carson v květnu 1992; během ní zazpívala Johnnymu Carsonovi emocemi nabitou píseň „One for My Baby (and One More for the Road)“. Ten večer došlo k další památné události, Midlerová začala zpívat „Here’s That Rainy Day“, Carsonovu oblíbenou píseň. Carson se pak přidal o několik textů později a brzy poté i klavír. V roce 1995 se objevila v seriálu Seinfeld v epizodě „The Understudy“, která byla finále šesté sezóny tohoto seriálu.

Její speciál HBO z roku 1997 Diva Las Vegas jí vynesl třetí cenu Emmy, a to za vynikající výkon ve varietním nebo hudebním programu.

V roce 1995 & 1999 se dostala na první místo americké taneční hitparády s remixy svých hitů „To Deserve You“ u Atlantic a „I’m Beautiful“ u Warner Brothers Records.

2000-01

Midlerová v průběhu let hostovala v různých sitcomech, mimo jiné v seriálu Simpsonovi v epizodě „Krusty Gets Kancelled“ (poprvé je vidět, jak projíždí po dálnici a sbírá odpadky, když ji osloví Bart a Líza s žádostí, aby Midlerová vystoupila v pořadu, který by oživil Krustyho umírající kariéru). Objevila se také v seriálu Chůva k pohledání v epizodě s příznačným názvem „You Bette Your Life“. V roce 2000 si Midlerová zahrála ve vlastním sitcomu Bette. Seriál vysílaný na stanici CBS měl zpočátku vysokou sledovanost, ale brzy klesla a seriál nevydržel celou sezónu a byl zrušen na začátku roku 2001. Během krátkého trvání seriálu byla přeobsazena Bettina dcera (v pilotním díle ji hrála Lindsay Lohan, od třetí epizody pak Marina Malota) a její manžel (v poslední odvysílané epizodě vystřídal Kevina Dunna Robert Hays). Seriálem údajně otřásly také nepokoje v zákulisí. V roce 2001 také vyšla kniha Bette or Bust, která zachycuje Midlerové turné „Božská Miss tisíciletí“.

Hudba

Midlerová získala čtyři ceny Grammy. Její provedení písně „From a Distance“ z roku 1990 rovněž získalo cenu Grammy (pro skladatelku písně Julii Gold) a stalo se nejdéle – šest týdnů po sobě – drženou první příčkou v žebříčku Billboard Adult Contemporary. Dosáhla také 2. místa v kategorii Pop a pro Bette byla dalším platinovým singlem. Když Americký filmový institut 22. června 2004 vyhlásil „100 let nejlepších písní“, rada vybrala dvě Midlerové nahrávky: „Wind Beneath My Wings“ (#44) a „The Rose“ (#83). Po letech kolísavého prodeje desek však byla Midlerová v roce 2001, po téměř třech desetiletích spolupráce s Warner Music Group, z vydavatelství Warner Brothers vyřazena.

Po údajně dlouholetém sporu s Barrym Manilowem spojili v roce 2003 poprvé po letech své síly a natočili desku Bette Midler Sings the Rosemary Clooney Songbook. O projektu Manilow řekl, že se mu zdálo, že s Midlerovou znovu nahrává, a tak jí s tímto nápadem zavolal a ona souhlasila, že nastal čas znovu spolupracovat. Album, které nyní podepsalo smlouvu s Columbia Records, bylo okamžitě úspěšné a již za několik týdnů získalo zlatou desku. Jedna z vybraných písní z Clooneyho zpěvníku, „This Ole House“, se stala prvním křesťanským rozhlasovým singlem Midlerové, který vypravil Rick Hendrix a jeho hnutí za pozitivní hudbu. Následujícího roku bylo album nominováno na cenu Grammy.

V letech 2003-04 absolvovala Midlerová turné po USA se svou novou show Kiss My Brass, které bylo vyprodané. Na začátku roku 2005 bylo stejně úspěšné australské turné Kiss My Brass Down Under. Midlerová opět spojila síly s Manilowem na dalším tribute albu Bette Midler Sings the Peggy Lee Songbook. Album vyšlo v říjnu 2005, v prvním týdnu po vydání se ho prodalo 55 000 kopií a vrátilo Midlerovou do Top 10.

Nejnovější tvorba

V roce 2006 vydala Midlerová nové vánoční album Cool Yule s titulní písní (napsanou Stevem Allenem) a duetem s Johnnym Mathisem „Winter Wonderland/Let It Snow“. Midlerová dále hrála v roce 2007 ve filmu Then She Found Me, který režírovala Helen Huntová a v němž hráli Huntová, Matthew Broderick a Colin Firth, a objevila se ve finále šesté série soutěže American Idol, kde v Kodak Theatre živě zazpívala „Wind Beneath My Wings“.

6. prosince 2007 získalo Midlerové album Cool Yule nominaci na cenu Grammy v kategorii Nejlepší tradiční popové vokální album.

Midlerová má ve Vegas show s názvem „Bette Midler: The Showgirl Must Go On“ v The Colosseum v Caesars Palace. Show se skládala z The Staggering Harlettes, dvaceti tanečnic a třináctičlenné kapely. Midlerová údajně dostávala za 200 vystoupení ročně 120 milionů dolarů. Show debutovala 20. února 2008 a poslední představení odehrála 31. ledna 2010 po dvouletém trvání.

V roce 2008 vyšlo nové „best of“ album Jackpot: The Best Bette, které dosáhlo 66. místa v americké hitparádě a 6. místa ve Velké Británii, V červnu 2009 se Midlerová objevila v televizním pořadu Bravo My Life on the D-List with Kathy Griffin.

V prosinci 2009 vystoupila Bette Midlerová v britském Royal Variety Performance před Jejím Veličenstvem královnou Alžbětou II. Jako závěrečné vystoupení předvedla písně „In My Life“ a „Wind Beneath My Wings“ (známou také jako „Hero“).

Nedávno Midler údajně potvrdila, že někdy v roce 2010 vydá nové album milostných písní s názvem Leavin‘ Las Vegas. V říjnu 2009 na svém každoročním Halloweenském plese o něm promluvila s tím, že půjde o skladbu doprovázenou na ukelele, kterou pro ni napsala a složila Julie Gold, jež do repertoáru Midlerové přispěla také písní „From A Distance“. Název byl odvozen od jediné písně, kterou Bette jako mladá zpěvačka znala.

Na svém novém albu Bette nahrála duet se svým starým přítelem Barrym Manilowem nazvaný „The Show Must Begin“ a také duety s Richardem Marxem, nováčkem Estelle a legendární Gladys Knight ve skladbě „I Can Freak 2“. Gladys se k Bette připojila na pódiu při jejím posledním vystoupení v Las Vegas v roce 2010, kde hovořily o svém duetu. její nové album bylo odloženo a odsunuto, protože se rozešla se svou nahrávací společností.

V roce 2010 propůjčila Midler svůj hlas zlotřilé Kitty Galore v rodinném filmu Kočky &Psi: Pomsta Kitty Galore.

Charitativní činnost

V roce 1995 Midler založila neziskovou organizaci New York Restoration Project, jejímž cílem je revitalizace zanedbaných parků v ekonomicky znevýhodněných čtvrtích New Yorku. Patří mezi ně Highbridge Park, Fort Washington Park a Fort Tryon Park na horním Manhattanu a Roberto Clemente State Park a Bridge Park v Bronxu.

V roce 1999 město plánovalo vydražit 114 komunitních zahrad pro komerční výstavbu. Midlerová vedla koalici ekologických organizací za jejich záchranu. NYRP převzala do vlastnictví 60 nejvíce zanedbaných pozemků. Dnes Midlerová a její organizace spolupracují s místními dobrovolníky a komunitními skupinami na tom, aby tyto zahrady zůstaly bezpečné, čisté a živé. V roce 2003 Midlerová otevřela Swindler Cove Park, nový veřejný park o rozloze 5 akrů (20 000 m2) na břehu řeky Harlem se speciálně navrženým vzdělávacím zařízením a loděnicí Peter Jay Sharp Boathouse, prvním komunitním veslařským zařízením postaveným na řece Harlem po více než 100 letech. Organizace nabízí bezplatné školní a mimoškolní programy environmentální výchovy studentům ze škol s vysokou chudobou z titulu I.

Diskografie

• 1972:
• 1973: The Divine Miss M
• 1973: Bette Midler
• 1976:
• 1977: Broken Blossom
• 1979: Písně pro novou depresi
• :
• 1983: No Frills
• 1990: Some People’s Lives
• 1995: Bette of Roses
• 1998: Bathhouse Betty
• 2000: Bette
• 2003: Cool Yule