Co je kreativita? (A proč je rozhodujícím faktorem pro úspěch v podnikání?)

„Kreativita je proces, při kterém vzniká něco nového. Kreativita vyžaduje vášeň a odhodlání. Přináší do našeho povědomí to, co bylo dříve skryté, a ukazuje na nový život. Jde o zážitek zvýšeného vědomí: extázi.“ – Rollo May, Odvaha tvořit

Je to možné i v podnikání? Věřím, že ano, ale musíte být ochotni riskovat a postupovat přes nepohodlí, abyste se dostali do cíle.

„Produkt je kreativní, když je (a) nový a (b) vhodný. Nový výrobek je originální, nikoliv předvídatelný. Čím větší je koncept a čím více produkt podněcuje další práci a nápady, tím více je produkt kreativní.“
-Sternberg &Lubart, Defying the Crowd

Co je inovace?

Inovace je zavedení nového nebo výrazně vylepšeného produktu, služby nebo procesu, který vytváří hodnotu pro podnik, vládu nebo společnost.

Někteří lidé tvrdí, že kreativita nemá s inovací nic společného – že inovace je disciplína, z čehož vyplývá, že kreativita není. S tím nesouhlasím. Kreativita je také disciplína a je důležitou součástí inovační rovnice. Bez kreativity není inovace. Klíčovým měřítkem kreativity i inovací je tvorba hodnot.

Kreativita a hospodářský rozvoj:

Žijeme ve věku kreativity. Daniel Pink ve své knize Zcela nová mysl: (2006) definuje ekonomický rozvoj jako:
1. Zemědělský věk (zemědělci)
2. Průmyslový věk (tovární dělníci)
3. Informační věk (znalostní dělníci)
4. Koncepční věk (tvůrci a empatizanti)

Pink tvrdí, že lineární, analytické počítačové myšlení levého mozku je nahrazováno empatií, vynalézavostí a porozuměním pravého mozku jako dovednostmi, které jsou v podnikání nejvíce potřebné. Jinými slovy, kreativita vám dává konkurenční výhodu tím, že přidává hodnotu vaší službě nebo produktu a odlišuje váš podnik od konkurence.

Jak řekl Sam Palmisano, když byl generálním ředitelem IBM (2004): „Buď budete inovovat, nebo budete v komoditním pekle. Pokud děláte to, co všichni ostatní, máte podnikání s nízkou marží. To není místo, kde bychom chtěli být.“ (1)

V roce 2012 se IBM začala přetvářet na designovou společnost, investovala 100 milionů dolarů do najímání designérů a vzdělávání 100 000 zaměstnanců, aby se z nich stali designéři. (2) IBM pomohla během tří let rozšířit designové myšlení v organizaci tak, že proniklo do jedné čtvrtiny celého portfolia, což umožnilo zvýšit zisk o 18,6 milionu USD.(3)

Tvořivost je nejdůležitějším faktorem budoucího úspěchu

V celosvětové studii generálních ředitelů společnosti IBM z roku 2010 (4)se uvádí:

Důsledky rostoucí složitosti vyžadují, aby generální ředitelé a jejich týmy vedli své organizace s odvážnou tvořivostí, nápaditým způsobem navazovali kontakt se zákazníky a navrhovali své operace tak, aby byly rychlé a flexibilní a zajistily jejich organizacím úspěch v jednadvacátém století.

Rozdíl v kreativitě

Studie společnosti Adobe z roku 2012 o kreativitě ukazuje, že 8 z 10 lidí se domnívá, že uvolnění kreativity má zásadní význam pro ekonomický růst, a téměř dvě třetiny respondentů se domnívají, že kreativita je pro společnost cenná, avšak zarážející menšina – pouze 1 ze 4 lidí – věří, že využívá svůj vlastní kreativní potenciál.

Dá se kreativitě naučit?

Krátká odpověď zní ano. Studie George Landa odhaluje, že jsme přirozeně kreativní a v průběhu dospívání se učíme být nekreativní. Kreativita je dovednost, kterou lze rozvíjet, a proces, který lze řídit.

Kreativita začíná základem znalostí, osvojením si disciplíny a zvládnutím způsobu myšlení. Kreativitě se můžete naučit experimentováním, zkoumáním, zpochybňováním předpokladů, využíváním představivosti a syntézou informací. Naučit se být kreativní je podobné jako naučit se sport. Vyžaduje trénink, abyste si vytvořili správné svaly, a podpůrné prostředí, ve kterém se vám bude dařit.

Studie Claytona M. Christensena a jeho výzkumníků odhalila DNA inovátorů: Vaše schopnost generovat inovativní nápady není jen funkcí mysli, ale také funkcí pěti klíčových způsobů chování, které optimalizují váš mozek pro objevování:

1. Asociace: vytváření souvislostí mezi otázkami, problémy nebo nápady z nesouvisejících oblastí
2. Kladení otázek: kladení dotazů, které zpochybňují všeobecnou moudrost
3. Pozorování: Pozorování: zkoumání chování zákazníků, dodavatelů a konkurentů s cílem identifikovat nové způsoby, jak věci dělat
4. Vytváření sítí: setkávání s lidmi s různými nápady a perspektivami
5. Experimentování: vytváření interaktivních zkušeností a vyvolávání neortodoxních reakcí s cílem zjistit, jaké poznatky se objeví

Sir Richard Branson má mantru, která se prolíná DNA společností Virgin. Tato mantra zní A-B-C-D. (Always Be Connecting the Dots – Vždy spojuj body). Kreativita je praxe, a pokud budete denně praktikovat používání těchto pěti objevitelských dovedností, budete rozvíjet své schopnosti v oblasti kreativity a inovací.

„Kreativita je schopnost vidět vztahy tam, kde žádné neexistují.“
– Thomas Disch, autor, 334, (1974)

Můžete například porovnávat svou společnost s ostatními mimo váš obor. Otázky, které pokládám týmům svých klientů před našimi sezeními zaměřenými na kreativitu a inovační nápady, jsou následující: Jaké společnosti nejvíce obdivujete a proč? Co dělají a co byste mohli převzít nebo přizpůsobit své firmě?“

Další zdroje o kreativitě:
Semináře o kreativitě a inovacích
Kurátorský seznam nástrojů a technik kreativity

Generativní výzkum kreativity

Generativní výzkum ukazuje, že každý má kreativní schopnosti. Čím více tréninku a čím rozmanitější trénink, tím větší potenciál pro tvůrčí výstupy. Výzkum ukázal, že v kreativitě se kvantita rovná kvalitě. Čím delší je seznam nápadů, tím vyšší je kvalita konečného řešení. Poměrně často se nejkvalitnější nápady objevují na konci seznamu.

Chování je generativní; podobně jako hladina rychle tekoucí řeky je ze své podstaty a neustále nové… chování plyne a nikdy se nepřestává měnit. Nové chování se generuje neustále, ale za kreativní je označováno pouze tehdy, když má pro společenství nějakou zvláštní hodnotu… Generativita je základním procesem, který pohání veškeré chování, jež jsme přišli označit za kreativní.“ – Robert Epstein PhD, Psychology Today červenec/srpen 1996

Překonání mýtů o tvořivosti

Přesvědčení, že tvořiví jsou pouze výjimeční, talentovaní lidé (a že se tak musíte narodit), snižují naši důvěru v naše tvůrčí schopnosti. Představa, že géniové jako Shakespeare, Picasso nebo Mozart byli ´nadaní´, je podle studie Exeterské univerzity mýtus. Vědci zkoumali vynikající výkony v umění, matematice a sportu, aby zjistili, zda „rozšířený názor, že k dosažení vysoké úrovně schopností musí mít člověk vrozený potenciál zvaný talent.“

Studie dospěla k závěru, že vynikající výsledky jsou podmíněny:

• příležitostmi
• podporou
• tréninkem
• motivací a
• především praxí.

„Jen málokdo vykazoval rané známky nadání před povzbuzením ze strany rodičů“. Nikdo nedosáhl vysokých úspěchů ve svém oboru, aniž by mu věnoval tisíce hodin seriózního tréninku. Mozart trénoval 16 let, než vytvořil uznávané mistrovské dílo. Navíc mnoho špičkových umělců dnes dosahuje úrovně, která odpovídá schopnostem Mozarta nebo zlatého medailisty z přelomu století.“ (The Vancouver Sun, 12. září 1998)

Podpora kreativity v práci: Dodržujte tato jednoduchá pravidla a podpoříte kulturu tvořivosti a inovací:

Věřte, že můžete změnit svět.
Pracujte rychle, mějte odemčené nástroje, pracujte kdykoli.
Víte, kdy pracovat sám a kdy společně.
Sdílejte – nástroje, nápady. Důvěřujte svým kolegům.
Žádné politikaření. Žádná byrokracie. (Ty jsou v garáži směšné.)
Dobře odvedenou práci definuje zákazník.
Radikální nápady nejsou špatné nápady.
Vymýšlejte různé způsoby práce.
Každý den něčím přispějte. Pokud nepřispívá, neopustí garáž.
Věřte, že společně dokážeme cokoli.
Vymýšlejte.
Výroční zpráva společnosti HP za rok 1999

Viz také:

• Sedm návyků vysoce kreativních lidí
• Reflexe práce s centry excelence
• Dá se kreativita naučit?
• ROI on Creativity Training
• How to Educate More Creative Problem Solvers

(1) S. Lohr, „Big Blue’s Big Bet:

(2) Elizabeth Stinson, Wired (2016): „Less Tech, More Touch“, NYT, 25. ledna 2004: IBM’s Got A Plan To Bring Design Thinking To Big Business https://www.wired.com/2016/01/ibms-got-a-plan-to-bring-design-thinking-to-big-business/

(3) Studie Forrester (2018) „The Total Economic Impact™ Of IBM’s Design Thinking Practice: How IBM Drives Client Value And Measurable Outcomes With Its Design Thinking Framework“ https://www.ibm.com/design/thinking/static/media/Enterprise-Design-Thinking-Report.8ab1e9e1.pdf

.