Radioaktivitu objevil francouzský vědec Antoine Henri Becquerel v roce 1986 prakticky náhodou, když zkoumal fluorescenci dvojitého uranu a síranu draselného. Zjistil, že uran samovolně vyzařuje záhadné záření. Později se ukázalo, že tuto schopnost vyzařovat záření bez předchozího vybuzení mají kromě uranu i další prvky. Tato vlastnost byla nazvána radiací.
Možná nejvýznamnější, pokud jde o charakterizaci dalších radioaktivních látek, byly ty, které provedli Pierre a Marie Curieovi
Takový objev vyvolal velké množství výzkumů na toto téma. Snad nejvýznamnější, pokud jde o charakterizaci dalších radioaktivních látek, byly ty, které provedli Pierre a Marie Curieovi, manželský pár, kteří byli rovněž Francouzi. V roce 1898 objevili polonium a radium.
Podstatu vyzařovaného záření a jev radioaktivity podrobil v Anglii studiu Ernest Rutherford a v menší míře Frederick Soddy. Brzy bylo zjištěno, že emitované záření může být tří různých typů, nazývaných alfa, beta a gama, a že na konci procesu se původní radioaktivní atom vyvíjí v atom jiné povahy; dochází totiž k transmutaci jednoho atomového druhu v jiný. Říká se také (je to součást současné technologie), že radioaktivní atom prodělal rozpad.
Radioaktivita je jaderná reakce „spontánního rozpadu“. To znamená, že nestabilní nuklid se rozkládá na stabilnější a zároveň vyzařuje „záření“. Dceřiný nuklid, který vznikne tímto rozpadem, nemusí být stabilní, a proto se rozpadá na třetí, který pak může v procesu pokračovat, až nakonec vznikne stabilní nuklid. Postupné nuklidy ze skupiny rozpadů, které tvoří radioaktivní řadu nebo rodinu.
První laboratorní výroba umělého radioaktivního izotopu se uskutečnila v roce 1934 díky Frédericu Joliotovi a jeho ženě Irene Curieové, dceři manželů Curieových
Můžeme se domnívat, že všechny izotopy z prvků s atomovým číslem rovným nebo větším než 84 (prvním z nich je polonium) jsou radioaktivní (přirozená radioaktivita), ale že, v současné době je možné získat v laboratoři radioaktivní izotopy z prvků, jejichž přirozené izotopy jsou stabilní (umělá radioaktivita)
První laboratorní výroba umělého radioaktivního izotopu (tj. objev umělé radioaktivity) se uskutečnila v roce 1934 zásluhou Fréderica Joliota a jeho manželky Irene Curieové, dcery manželů Curieových.
