Založen Mahávírou, asi 550 př. n. l., východní Indie
4 miliony
Jaká je historie džainistické víry
Jaké jsou historické souvislosti džainistického náboženství? Džinismus vznikl v 7. století př. n. l. ve východní Indii, která je domovem hinduismu a buddhismu. Byla to doba a místo náboženské obnovy, v níž několik skupin reagovalo na formalizované rituály a hierarchickou organizaci tradičního hinduismu a toužilo po něčem novém a svěžím. Džinistická víra tvrdí, že v tomto věku žilo a učilo džinistické pravdy 24 historických postav. Z těchto postav, nazývaných Tirthankary, lze s jistotou historicky ověřit pouze poslední dvě. Předpokládá se, že 23. Tirthankara, Paršvanátha, žil v 7. století a založil džainistickou komunitu založenou na odříkání se světa.
Mahavíra, 24. a poslední Tirthankara, který se v tomto věku objevil, je obvykle považován za zakladatele náboženství, první významnou značku na historické časové ose džinismu. Tradičně se předpokládá, že žil v letech 599 až 527 př. n. l., ale někteří badatelé se domnívají, že byl současníkem Buddhy na počátku 5. století př. n. l.
Džinistické náboženství: minulost a současnost
Raná historie
Stejně jako Buddha se Mahávíra narodil do třídy bojovníků. Ve věku 30 let se zřekl světa, aby v asketické samotě hledal duchovní pravdu. Po 13 letech odříkání nalezl osvícení a brzy získal 11 konvertitů. Všichni byli bývalí bráhmani a stali se Mahávírovými žáky. Mahávíra se údajně až do smrti postil (praxe zvaná sálekhana) v Pavapure (poblíž dnešní Patny).
Jainistická tradice učí, že mnišské společenství založené Mahávírou se v době jeho smrti pyšnilo 14 000 mnichů a 36 000 mnišek. Na počátku došlo k rozkolu, který trvá dodnes kvůli některým aspektům mnišské disciplíny. Sekta Švetambara věřila, že mniši a mnišky by měli nosit bílá roucha, zatímco Digambara věřila, že mniši by neměli nosit žádný oděv.
Posledně jmenovaná skupina se také odlišuje přesvědčením, že žena nemůže dosáhnout osvobození. Rozkol se ještě více upevnil, když se švetambarové sešli na koncilu, aby stanovili džinistický kánon písem v roce cca 456 n. l.. Digambarové byli z koncilu vyloučeni a později rozhodnutí koncilu odmítli.
V období čtvrtého až šestého století n. l. se džinistické společenství stěhovalo na západ a nakonec se usadilo v západní a střední Indii. Džinismus měl v nové oblasti větší vliv než v oblasti svého zrodu. Digambarové se usadili na jihu, kde se těšili velké politické přízni. Uvádí se dokonce, že král Amoghavarša (počátek 9. století n. l.) se vzdal trůnu, aby se stal džinistickým mnichem.