Denní referenční dávky – ženy ve věku 19-50 let

(klikněte zde pro informace pro teenagery ve věku 14 let-18)

Další informace a odkazy

.

.

.

Nutrient	Doporučený příjem (RI) (není těhotná ani kojící)	Těhotenství (PŘIDAT k RI)	. Kojení (PŘIDAT k RI)	Tolerovatelná horní hranice příjmu (UL) (vyhnout se překročení tohoto množství)
Makronutrienty
Bílkoviny	50 g	10 g	15 g (0-6 měsíců) 12 g (6-12 měsíců)	ND
Vitaminy rozpustné v tucích (kojící matky by NEMĚLY překročit horní hranici příjmu)
Vitamin A (více)	700 µg	70 µg	600 µg	3,000 µg
Vitamín D (více)	5 µg	0 µg	0 µg	50 µg
Vitamín E (více)	15 mg	0 mg	4 mg	1,000 mg
Vitamín K	90 µg	0 µg	0 µg	ND
Vod.rozpustné vitaminy
Biotin (více)	30 µg	0 µg	5 µg	ND
Cholin	425 mg	25 mg	125 mg	3,500 mg
Kyselina listová	400 µg	200 µg	100 µg	1,000 µg
Niacin	14 mg	4 mg	3 mg	35 mg
Pantothenic kyselina (více)	5 mg	1 mg	2 mg	ND
Riboflavin/Vitamin B2 (více)	1.1 mg	0,3 mg	0,5 mg	ND
Thiamin/Vitamin B1 (více)	1,1 mg	0,3 mg	0.3 mg	ND
Vitamin B6 (více)	1,3 mg	0,6 mg	0.7 mg	100 mg 25 mg pro kojící
Vitamín B12 (více)	2.4 µg	0,2 µg	0.4 µg	ND
Vitamin C (více)	75 mg	10 mg	45 mg	2,000 mg
Hlavní minerální látky
Vápník (více)	1 000 mg	0 mg	0 mg	2,500 mg
Fosfor	700 mg	0 mg	0 mg	0 mg	4 000 mg 3,500 mg během těhotenství
Hořčík	310 mg (19-30 let) 320 mg (31-50 let)	40 mg	0 mg	350 mg (pouze doplňky, příjem z potravin &vody není problém)
Stropní minerály
Chrom (více)	25 µg	5 µg	20 µg	ND
Měď (více)	900 µg	100 µg	400 µg	10,000 µg
Fluoridy (více)	3 mg	0 mg	0 mg	10 mg
Jod (více)	150 µg	70 µg	140 µg	1,100 µg
Železo (více)	18 mg	9 mg	– 9 mg (méně potřebné)	45 mg
Mangan (více)	1.8 mg	0,2 mg	0.8 mg	11 mg
Molybden	45 µg	5 µg	5 µg	2,000 µg
Selen (více)	55 µg	5 µg	15 µg	400 µg
Zinek (více)	8 mg	3 mg	4 mg	40 mg
Další doplňky
DHA (více)
Glukosamin (více)
Lecitin (více)
L-Lysin (více)
UL = maximální úroveň denního příjmu živin, která pravděpodobně nepředstavuje riziko nežádoucích účinků. Pokud není uvedeno jinak, UL představuje celkový příjem z potravy, vody a doplňků stravy. nd = nelze určit z důvodu nedostatku údajů o nežádoucích účincích v této věkové skupině a obav s ohledem na nedostatečnou schopnost zvládat nadměrné množství. Zdroj příjmu by měl být pouze z potravy, aby se předešlo vysokým hodnotám příjmu. Dietární referenční dávky (DRI) a doporučené výživové dávky (RDA) (2002) z Informačního centra pro potraviny a výživu Ministerstva zemědělství USA Hale, Thomas. Léky a mateřské mléko, 10. vydání. Pharmasoft Medical Publishing, 2002. Hamosh M, Dewey, Garza C, et al: Nutrition During Lactation. Institute of Medicine, Washington, DC, National Academy Press, 1991, str. 133-140. Tato kniha je zdarma k dispozici v Informačním centru HRSA (hledejte v sekci Nutrition publications).

Biotin

Biotin je ve vodě rozpustný vitamin, který je přítomen v každé živé buňce. Lidské mléko běžně obsahuje různé množství biotinu. Obsah biotinu v lidském mléce se zvyšuje s postupující laktací a přímo souvisí s množstvím biotinu v plazmě (krvi) matky. Obsah biotinu v lidském mléce je stokrát vyšší než obsah v mateřské plazmě. (z publikace „Nutrition During Lactation“, Institute of Medicine). Užívání doplňku stravy s biotinem může změnit chuť mléka.

Chrom

Podle Hale, (Medications and Mothers‘ Milk), jsou hladiny chromu v mateřském mléce nezávislé na příjmu stravy u matky a zřejmě se nezvyšují se zvýšeným příjmem u matky.

Měď

Podle „Nutrition During Lactation“ (Institute of Medicine, 1991), neexistuje vztah mezi stavem mědi u matky a koncentrací v lidském mléce.

Fluorid

Podle „Nutrition During Lactation“ (Institute of Medicine, 1991) zprávy uvádějí, že existuje relativně malý vliv příjmu fluoridu matkou na koncentraci fluoridu v mléce.

Glukosamin

Dr. Hale v textu uvádí glukosamin jako kategorii L3 neboli „středně bezpečný“ při kojení. Je nepravděpodobné, že by dítě kojením přijímalo množství, které by bylo klinicky významné. Nebyly zaznamenány žádné pediatrické obavy z expozice mateřskému mléku. Více informací naleznete v jeho knize.

Železo

Podle Hale (Medications and Mothers‘ Milk) nebyly zaznamenány žádné pediatrické obavy prostřednictvím mateřského mléka, pokud matka užívá železo. Vzácně mohou doplňky železa užívané matkou vyvolat u dítěte zácpu.

Doplňky železa užívané matkou nezvyšují hladinu železa v mateřském mléce, a to ani v případě, že je matka anemická. Anémie u kojící matky je však spojena se špatnou dodávkou mléka.

Kojící matky potřebují 9-18 mg železa denně (to zahrnuje všechny zdroje potravy) – vyšší hladina by byla pro matku, která obnovila menstruaci. Pokud jste anemická, zeptejte se svého lékaře, jakou dávku doplňku železa (pokud vůbec nějakou) doporučuje. Hladinu železa můžete často zvýšit jen tím, že trochu změníte svůj jídelníček – získáte více potravinových zdrojů železa a vitaminu C (který zvyšuje vstřebávání železa) – více o tom v odkazu níže.

Standardní doplňky železa jsou na minerální bázi (síran železnatý). Existuje také chelátový doplněk železa (bisglycinát železa) a tekutý doplněk železa na rostlinné bázi (jedna značka se jmenuje Floradix), které se údajně lépe vstřebávají a nezatěžují. Vysoký obsah železa mají také tinktury obsahující byliny, jako je žlutý leknín a pampeliška (zde je příklad).

Viz také Je suplementace železem (pro dítě) nutná? (obsahuje seznam potravin bohatých na železo)

Lecitin

Nejsou známy žádné kontraindikace pro užívání mírného množství lecitinu kojícími matkami.

Více informací viz Léčba lecitinem při opakovaném ucpávání kanálků.

L-Lysin

Lysin je normální aminokyselina. Neexistují žádné důkazy, že by to pro děti prostřednictvím mateřského mléka představovalo problém.

Mangan

Podle publikace „Nutrition During Lactation“ (Institute of Medicine, 1991) může být koncentrace manganu v lidském mléce ovlivněna stravou matky.

Kyselina pantothenová

Podle „Nutrition During Lactation“ (Institute of Medicine, 1991) se obsah kyseliny pantothenové v lidském mléce zvyšuje se zvýšeným příjmem stravy.

Selen

Toxicita selenu je velmi vzácná a vyplývá z množství výrazně vyššího, než se běžně vyskytuje v lidském mléce. Referenční dávka EPA (RfD) je 5 µg/kg tělesné hmotnosti/den. Tolerovatelná horní hranice příjmu selenu je 45 ug/den pro děti ve věku 0-6 měsíců, u starších dětí se zvyšuje a pro dospělé (včetně kojení) je 400 ug. Obsah selenu v lidském mléce je v průměru 20 ug/l, tj. 20 ug na 35 oz mléka, a pohybuje se v rozmezí 10-30 ug/l. Pro srovnání, brazilský ořech váží asi 1/7 oz a 1/4 šálku (2 oz) obsahuje 1036 ug selenu; jeden brazilský ořech by tedy obsahoval asi 74 ug selenu.

Hlavním problémem se zdá být získání *dostatku* selenu. Ruth Lawrence poznamenává: „Ačkoli toxicita selenu je možná, problémem je jeho nedostatek z nízkého příjmu.“

Thiamin / vitamin B1

Podle knihy Breastfeeding: a guide for the Medical Professional (Lawrence & Lawrence, 1999, s. 309) „suplementace matky nezvyšuje hladinu v mléce nad určitou hranici… U podvyživených žen důkazy naznačují, že suplementace zvyšuje hladinu thiaminu v mléce“. Podle Nutrition During Lactation (Institute of Medicine, 1991, s. 126) byla tato hranice odhadnuta na 200 mikrogramů na litr, což je denní referenční příjem pro kojence ve věku 0-5 měsíců.

Vitamín A

Podle Haleho je vitamín A vitamín rozpustný v tucích, který se vylučuje do lidského mléka a ve vysokých koncentracích se primárně sekvestruje v játrech. Předávkování vitaminem A je velmi nebezpečné a dospělí by nikdy neměli překročit 3000 µg denně. Používejte běžné dávky. NEUŽÍVEJTE dávky pro matky vyšší než 3000 µg denně. Mateřské mléko je bohaté na vitamín A. Kojenci obecně nevyžadují suplementaci vitamínem A.

Vitamín B2

Podle Hale (Medications and Mothers‘ Milk) nebyly hlášeny žádné pediatrické problémy prostřednictvím mateřského mléka. Schváleno AAP pro použití u kojících matek. Tento vitamín může změnit barvu moči na fluorescenční žlutou a je známo, že zbarvuje i mateřské mléko do žluta.

Vitamin B6

Podle Hale (Medications and Mothers‘ Milk) nebyly hlášeny žádné pediatrické problémy prostřednictvím mateřského mléka. Schváleno AAP pro použití u kojících matek.

Podle Hale („Medications and Mothers‘ Milk“) by se Vit B6 neměl užívat v množství větším než 25 mg denně. Velmi vysoké dávky (600 mg/den) potlačují sekreci prolaktinu, a proto sníží tvorbu mléka. Bylo hlášeno, že nadměrné perorální dávky u kojenců vyvolávají nežádoucí účinky u kojenců (sedace, hypotonie a dechové potíže), ale nebyly hlášeny žádné obavy prostřednictvím mateřského mléka.

Obsah vitaminu B6 v mléce přímo souvisí s příjmem matky, ale nedostatek vitaminu B-6 je ve Spojených státech vzácný. Podle jedné studie je hladina B6 u žen, které doplňovaly 2,5 mg denně, dvakrát vyšší než u žen bez doplňků. Pokud jsem si všimla, tento odkaz se nezabýval maminkami doplňujícími více než 10 mg denně (zabývali se spíše nedostatkem).

Vitamin B12

Matky, které drží přísnou veganskou dietu (která neobsahuje ryby, maso a mléčné výrobky), mohou mít z doplňků vitaminu B12 prospěch. Matky, které podstoupily operaci žaludečního bypassu, jsou také ohroženy nedostatkem vitaminu B12 a mohou rovněž potřebovat malé doplňky tohoto vitaminu. Podrobnější popis vitaminu B12 naleznete v článku Potřebuje moje dítě doplňky vitaminu B12?“

Podle společnosti Hale (Medications and Mothers‘ Milk) nebyly hlášeny žádné problémy u dětí prostřednictvím mateřského mléka. Schváleno AAP pro použití u kojících matek.

Vitamín C

Vitamín C (kyselina askorbová) se vylučuje do lidského mléka, ale nadměrný příjem vitamínu C u matky nemění (ani nezvyšuje) kontrolované vylučování do mateřského mléka. Suplementace matky je nutná pouze u podvyživených matek. Těhotné ženy by neměly užívat nadměrné množství kyseliny askorbové kvůli metabolické indukci v játrech plodu s následným metabolickým reboundem kurdějí brzy po porodu u novorozence.

Vitamin E

Nedoporučuje se kojícím matkám předávkovat vitamin E – doporučený příjem pro kojící matky je 19 mg/den. Příliš mnoho vitaminu E může zvýšit hladinu vitaminu E u dítěte na toxické hodnoty.

Zinek

Zvýšení příjmu zinku u maminky nezvyšuje množství zinku v jejím mléce.

Per Hale (Léky a mateřské mléko): „Doporučená denní dávka pro dospělé je 12-15 mg/den. Průměrná perorální dávka doplňků stravy je 25-50 mg/den, vyšší dávky mohou vést ke gastritidě. Dávky používané k léčbě příznaků nachlazení jsou v průměru 13,3 mg (pastilky) každé 2 hodiny při vědomí po dobu trvání příznaků nachlazení. Acetátové nebo glukonátové soli jsou preferovány z důvodu menšího podráždění žaludku a vyšší absorpce. Síran zinečnatý by se neměl používat. Nadměrný příjem je škodlivý… vyšší hladiny perorálního příjmu zinku mají pravděpodobně minimální vliv na koncentrace zinku v mléce… nebyly hlášeny žádné pediatrické obavy prostřednictvím mléka.“

Vyhněte se užívání více než 150 mg/den zinku (ze všech zdrojů). Je dobré (pro každého, nejen pro kojící matky) vyvarovat se užívání vyššího množství zinku (více než doporučená denní dávka 8-12 mg/den) po dobu delší než 7 dní.

Viz také (netýká se kojení): Berger A. Co dělá zinek? BMJ 2002 (9. listopadu);325:1062. Vědecký komentář z časopisu British Medical Journal.

Další informace a odkazy

• Denní referenční dávky – ženy (dospívající) ve věku 14-18 let
• Vitamíny (& jiné doplňky stravy) pro kojící maminky
• Vitamíny
• Dotazy k výživě maminek

Hamosh M, Dewey KG, Garza C, et al: Nutrition During Lactation. Institute of Medicine, Washington, DC, National Academy Press, 1991, s. 133-140. Tato kniha je zdarma k dispozici v informačním centru HRSA (podívejte se do sekce Nutrition publications).

Hale, Thomas. Léky a mateřské mléko, 10. vydání. Pharmasoft Medical Publishing, 2002.

Dietary Reference Intakes (DRI) and Recommended Dietary Allowances (RDA) from the US Department of Agriculture’s Food and Nutrition Information Center

Nutrient Information from the American Society for Nutritional Sciences obsahuje aktuální informace o zdrojích potravin, výživových doporučeních, nedostatcích, toxicitě, klinickém využití, nejnovějším výzkumu a odkazy na další informace o mnoha mikro- a makroživinách.

Nutrition Fact Sheets z Rutgers – New Jersey Agricultural Experiment Station

Nutrition Analysis Tool z My Food Record

.