Existuje základní fráze, kterou novináři rádi používají, když popisují práci nového uměleckého talentu. Zejména pokud se jedná o dílo na ulici. Často je přirovnávají k Banksymu. Je to líné, ale je to nejslavnější pouliční umělec na světě.

Často mě pobavilo, kolik přirovnání se Banksymu dostává. Je to pravděpodobně proto, že je to jediný další pouliční umělec, o kterém tito novináři vědí. Stává se z něj snadné spojení. Najednou se objeví něco, co je trochu ostré, a je to „nový Banksy“. Třeba nějaký místní umělec použije šablonu a „je to nový Banksy“. Co kdybychom prostě nevěděli, kdo je ten umělec? Musí to být nový Banksy.

Každopádně jsem si říkal, že se s tímhle konceptem trochu pobavím. Při procházení internetu jsem našel příběhy, v nichž vystupují umělci, kteří jsou tak či onak přirovnáváni k Banksymu. Nemusíte hledat příliš daleko. Přidal jsem také malé shrnutí. Použil jsem ho k posouzení toho, nakolik je přirovnání k Banksymu skutečně reálné. Při srovnávání jsem se díval hlavně na styl a prostředí. Banksy je známý svou technikou jednovrstvých šablon. Je také známý tím, že využívá prostředí kolem sebe. Podíval jsem se také na „tajemství“, protože málokdo ví, kdo to je, a zůstává záhadou.

Označená plocha graffiti od Banksyho, jak ji vidíme v nočním klubu Cargo v Shoreditchi

Umělci ve srovnání s Banksym – hlavní soupeři

Černá ruka – íránský Banksy

Černá ruka pracuje v kulisách autoritářského íránského režimu. Je to nepolapitelný pouliční umělec s některými ostrými politickými poselstvími. Používá šablonu jako klíčovou součást svého arzenálu. Deník Guardian ho přirovnal k umělci Banksymu. Je nazýván „íránským Banksym“, pracuje v utajení, využívá satiru k předání svého poselství a používá podobnou uměleckou techniku.

V rozhovoru pro list vysvětluje, jak svým uměním zvyšuje povědomí o klíčových problémech v Íránu. Otázky, jako je legální činnost v oblasti obchodu s orgány. Při něm lidé inzerují své vlastní ledviny na prodej a práva žen. Jedna nástěnná malba zobrazuje ženu v hidžábu, která drží nad hlavou láhev s mycím prostředkem a má na sobě dres íránského fotbalového týmu. Ženy mají zakázáno navštěvovat fotbalové zápasy, kterých se účastní muži. Nástěnná malba má ozvěny nedávného příběhu Ghoncheh Ghavamiové, britsko-íránské ženy, která byla nedávno uvězněna za účast na volejbalovém zápase.

Přirovnání k Banksymu se Černé ruce zřejmě zamlouvá. V rozhovoru pro Guardian ho popisuje jako inspiraci: „Od Banksyho se člověk učí. Banksy je nejvýznamnější a nejserióznější pouliční umělec, který se stal živoucí encyklopedií graffiti pro ostatní.“ Také jeho technika šablonování vychází přímo z Banksyho školy: „Ptal jsem se sám sebe, jak by se dal Banksy definovat v íránské sociokulturní a politické atmosféře? Potřeboval jsem techniku, abych byl schopen dělat své umění ve velmi krátkém čase.“ říká Black Hand.

Obrázek fotbalové fanynky od Black Hand převzatý z Good Morning Iran
  • Více o Black Handovi si můžete přečíst také na blogu Good Morning Iran.

Jak blízko má k Banksymu?“

Řekl bych, že docela blízko. černá ruka působí na pozadí represivního režimu. musí používat šablony, protože nechce být chycen a potřebuje působit rychle. Ze strachu před úřady tají svou identitu a má bystrý a všímavý vtip.

P183 – ruský Banksy

P183 byl ruský pouliční umělec, který loni tragicky zemřel ve věku pouhých 29 let. V rozhovoru pro BBC předloni označili P183 za „ruskou odpověď na Banksyho“. V roce 2012 v rozhovoru s nepolapitelným umělcem zachytili některé jeho práce a názory. Netřeba dodávat, že výsledné video je velmi zajímavé a můžete si ho prohlédnout zde. Byl to však rozhovor s internetovým časopisem Fatcap, který se ke srovnání s Banksym postavil čelem. „Lidé potřebují srovnávat jednoho člověka s druhým… A tak srovnávají. Mně osobně je to už jedno. Mám svůj vlastní vesmír,“ řekl.

Tento rozhovor stojí za přečtení, protože vysvětluje některé inspirace, které formovaly P183. Dává také nahlédnout na scénu v Rusku. Při vysvětlování své motivace Fatcapu řekl: „Faktem je, že nemám na výběr. Prostě jsem dělal to, co mi připadalo důležité, nic víc. A všiml jsem si, že graffiti, a pokud tak můžeme nazvat to, co dělám, vidí lidé každý den, a to je plus.“

Zčásti street art, zčásti instalace, tady byl umělec, který využil Svět kolem sebe, aby vytvořil působivé a myšlenkově provokativní umění. V rozhovoru pro BBC však uvedl, že to není jeho hlavní inspirace. „Moje díla se často zabývají politikou, ale pro mě je důležitější společnost. Přesto je politika palčivým tématem. Nelíbí se mi spousta věcí v ruské politice, Putinova politika.“

Dívka u plotu od P183 převzato z facebookové stránky P183. Umělec byl BBC přirovnán k Banksymu

Jak moc se blíží Banksymu?“

Podobný Černé ruce. P183 Působil v represivním režimu provozujícím sociální komentáře prostřednictvím umění, o němž věděl, že nemusí být oceněno. Jeho díla byla ostrá, satirická a všímavá, byl to umělec, který měl co říct. Jeho styl využíval prostředí kolem sebe a často provokoval ke komentářům. Podobně jako Banksy? V tomto ohledu asi ano. I když P183 byl do značné míry jedinečný a pro svět umění obrovská ztráta

Mobstr – Typeface Banksy

Na první pohled nepravděpodobné srovnání, ale podívejte se trochu blíž a otázka Shortlistu „Je Mobstr nový Banksy?“ by mohla mít trochu spád. Mobstr, známý svými šablonovitými nápisy a frázemi, které se už léta objevují v londýnském East Endu, si získal obrovskou reputaci díky svému podvratnému přístupu ke „street artu“.

Mobilstr, který šablonuje na stěny, podlahy, billboardy, plakáty a jakákoli jiná plátna, na nichž se podle něj objeví jeho jedinečné sdělení, je tak trochu miláčkem undergroundové scény. Podívejte se na jeho webové stránky a podvratná myšlenka vám bude jasná.

Klasický kousek od Mobstra na Hanbury Street. Umělec byl na Shortlistu přirovnán k Banksymu

Jak blízko má k Banksymu?“

No, Mobstr pochází ze stejné školy, to je jisté, subverzivní a undergroundová ulice je jeho plátnem a společnost jeho publikem. Kupodivu, i když je obecně známý spíš pro šablonovitá písmena než pro obrazy, myslím, že ze všech, které jsme viděli, je Mobstr nejblíž. Je hluboce satirický a jeho pozorovací humor je skvělý.

Jiní běžci a jezdci

C215 – Francouzský Banksy

Nedávno jsem si odskočil na dovolenou na Maltu. Slavný francouzský pouliční umělec C215 si usmyslel, že do ulic Valletty přidá několik svých šablon. Netřeba dodávat, že to přitáhlo pozornost místních novin. Deník ‚The Times of Malta‘ s ním pořídil rozhovor, který nazval ‚Pouliční umění francouzského Banksyho barví Valettu‘. V rozhovoru pro noviny o svém stylu řekl: „Své umění praktikuji s maximálním respektem k městu, ve kterém se nacházím. Nic neničím a nemaluji na zdi bez povolení. Kámen na Maltě; je nádherný a já ho miluji. V žádném případě bych na něj jen tak nemaloval.“

No samozřejmě C215 je známý svými šablonovými portréty lidí a zvířat, takže to by mohlo částečně vysvětlovat tuto souvislost. Také se nám příliš nevystavuje na odiv. I když se jí také nutně nevyhýbá. V Londýně jsme měli to štěstí, že jsme v průběhu let mohli vidět poměrně dost C215 prací. Nedávno uspořádal samostatnou výstavu ve slavné galerii Stolen Space. Pokud se budete dívat dostatečně pozorně, můžete stále vidět některé pozůstatky předchozích návštěv města. Zajímavé je, že ne nepodobně jako Banksyho práce na ulici, i C215 trpěl vandalským poškozováním svého umění. Je to opravdová škoda, protože vytváří skutečně krásné umění, které opravdu má tendenci splynout se svým prostředím.

Dílo C215, které se dříve nacházelo na Blackall Street v Londýně, ale nyní zmizelo. Umělce přirovnal k Banksymu deník Times of Valletta

Jak blízko Banksymu?“

Ačkoli C215 často používá šablony, ty jsou často vícevrstvé a poměrně barevné. Práce často zobrazují lidi nebo zvířata a nezaznamenávám v nich žádnou satiru. Přesto C215 často zobrazuje lidi, které potkal nebo viděl. K jeho nejvýraznějším dílům patří díla bezdomovců, které zobrazil. Co se týče tajemství, ačkoli není často na očích veřejnosti, nemám dojem, že by se snažil být skrytý.

Bambi – žena Banksy

Jestliže někdy existoval pouliční umělec, který zřejmě ví o hodnotě publicity, je to Bambi. Často bývá označována za ženského Banksyho na základě toho, že je to žena. Svou identitu drží v tajnosti a používá šablony. Zdá se také, že je miláčkem novinářů, kteří hledají příběh o pouličním umění z jiného úhlu pohledu, a zdá se, že Bambi se na to hodí.

Ze všech umělců přirovnávaných k Banksymu, na které jsme se podívali. Bambi má zdaleka nejvíc článků v celostátních novinách. Deník Guardian na začátku tohoto roku napsal článek s názvem „Jak se Bambi, žena Banksyho, stala novou hvězdou street artu“. Tvrdil, že lidé jako Kanye West nebo Brad Pitt „stojí frontu“ na její díla. Deník The Telegraph také přinesl článek o tom, že z pop-up galerie v Islingtonu bylo ukradeno několik jejích děl, údajně v hodnotě 20 tisíc liber.

Obrázek Bambi namalovaný Amy Whitehouse v Camdenu. Převzato z časopisu Lamono

Jak blízko má k Banksymu?“

No, Bambi používá šablonu a pro průměrného Joea, jako jsem já, zůstává neznámý. Je to také žena, takže proto „Female Banksy“, jak ji nazval tisk. Musím přiznat, že mě překvapuje pozornost, které se jí dostává. Zdá se, že existují spřátelení novináři, kteří se její tvorbou rádi zabývají. Marketingově je Bambi obzvlášť prozíravá. Pokud jde o kult Bambi, zdá se, že se z ní stala tak trochu mistryně. Dokonce se to dostalo i sem. Šplhá do závratných výšin Inspirujícího města, takže to muselo fungovat

Aito – japonský Banksy

Při samostatné výstavě v galerii Graffik se o něm hojně mluvilo jako o japonském Banksym. Tento mistrovský marketing byl zase poslušně převzat a provozován právě tímto blogem. Ano, je pravda, že i my jsme na toto přirovnání naletěli a výstavu jsme recenzovali pod tímto názvem: „Aito the Japanese Banksy puts on his first solo show at the Graffik Gallery in London.“

Srovnání s Banksym spočívalo v podstatě v tom, že používá šablony a jeho umění je značně satirické. Takže ne příliš nepodobné, i když s výjimkou toho, že Aito je ještě poměrně mladý a nepochybně se časem zdokonalí. Před výstavou Aito namaloval několik věcí na ulici, které pak vedly k výstavě v galerii Graffik. Na vernisáži pro Inspiring City prohlásil, že ho Banksy skutečně ovlivnil. Jeho ambicí bylo stát se největším pouličním umělcem v Japonsku.

Část výstavy v galerii Graffik tento zdánlivě zamilovaný pár má temnou stránku, když se podíváte mimo záběr.

Jak blízko má k Banksymu?“

Aito používá šablony a je jasné, že se ve svých dílech snaží o satiru. Co se týče srovnání s Banksym, to je opravdu vše. Aby mohl být skutečně srovnáván, musí svůj styl ještě trochu rozvinout a ulice musí být jeho plátnem. Vytvořil tam několik děl, ale až čas ukáže, jak se tento umělec bude vyvíjet.

Roy’s People – miniaturní Banksy

Můj osobní favorit ze všech umělců srovnávaných s Banksym je ten od miniaturního umělce Roy’s People. Je to umělec, který vytváří kreativní a nápadité výjevy pomocí malých lidí. Výsledný obraz je pečlivě vytvořen, než je vyfotografován a vystaven v galeriích ve Velké Británii a po celém světě. Srovnání provedl deník Islington Now, který ve svém titulku položil otázku „Nový Banksy?“ poté, co s umělcem udělal rozhovor před jeho první samostatnou výstavou v Curious Duke Gallery.

Je jasné, že mezi oběma umělci jsou velké stylové rozdíly, ale abychom byli spravedliví, Banksy je někdo, koho Roy, přítel tohoto blogu, uvádí jako inspiraci. Právě to a skutečnost, že Roy dává přednost tomu, aby se mu říkalo „Roy’s People“ (Royovi lidé) před jeho pravým jménem, když mluví o své práci, byly podkladem pro titulek v Islington Now.

Anythings Possible by Roys People

Jak moc se blíží Banksymu?“

Roy je velký talent, o tom není pochyb, ale ani ten nejlaskavější pozorovatel by nemohl jeho práci srovnávat s Banksym, je prostě příliš odlišná. Ale neboj, Royi, pořád si myslíme, že jsi super, a určitě jsme ti nezničili tolik iluzí.

Pejac – španělský Banksy

Byl to deník Metro, který položil otázku „je to nový Bansky“ o španělském umělci Pejacovi. Velmi chytře využívá umístění, jeho dílo má doplňovat a podporovat prostor, ve kterém se nachází. Výsledné obrazy jsou chytré a nápadité. Deník Metro o jeho stylu píše: „Na rozdíl od Banksyho nástěnných maleb jsou výtvory španělského umělce umírněnější. Jsou méně otevřeně politické a více minimalistické a ohromující svým stylem. Linie cihlové zdi metamorfující ve větve stromu nebo obrys mozku měnící se v hejno ptáků.“

Podíváme-li se na jeho webové stránky. Pejackého díla ožívá spíše malba na ulici. Ta je jistě tím nejlepším místem, kde ji můžete zažít. Tak chytře umí využívat prostředí. Existuje skvělý článek o jeho práci od Hi-Frustose, který ještě více zkoumá jeho využití siluety a optické iluze.

Street Art by Pejac in Salamanca, Spain převzato ze Street Art Utopia. Deník Metro umělce přirovnal k Banksymu

Jak blízko má k Banksymu?“

Pejac je obrovský talent, který dokáže bez námahy pracovat napříč různými médii. Jeho využití prostředí je prvotřídní, což se dá říct i o Banksym. O úrovni jeho satiry ale nejsem tak přesvědčen, Pejacovo dílo mi nepřipadá, že by mělo takový přesah. Z prací, které jsem viděl, je spíše lehkovážná a hravá.

Stik…ehm… Stik Banksy?

Byl to Daily Mail, který položil otázku „Je Stik nový Banksy?‘ To bylo loni. Následovala zpráva, že garážová vrata namalovaná umělcem koupil sběratel. Bylo to s očekáváním, že se prodá za 50 000 liber. Dotyčná vrata byla namalována v Hackney po londýnských nepokojích. Zobrazoval tři ikonické postavy Stika na pozadí jediného plamene.

Stik je dnes jedním z nejznámějších pouličních umělců na světě. Jeho postavy se staly rozpoznatelnými od New Yorku přes Japonsko až po Norsko. Dalo by se říci, že je skutečným průlomovým pouličním umělcem. Má dobrou rozpoznatelnost, takže přirovnání tohoto umělce k Banksymu je možná v tomto ohledu poměrně přesné. Co se týče stylu, nemyslím si však, že by se mohli lišit více, kreslí muže s tyčí v různých situacích, které však mají svou jedinečnou osobnost. Stikovo dílo je zvláštně krásné a miluje ho naprostá většina lidí, kteří se s ním setkají.

Stikův příběh je zajímavý, zpočátku kreslil své stick figures, zatímco žil jako bezdomovec na ulici, a ty se staly populárními a oblíbenými, těšily se na ně komunity, které mohly mít to štěstí, že se k nim nějaký dostal. O jeho práci jsme zde na Inspiring City hodně psali, oblíbená je zejména jeho práce s Thierrym Noirem na stěně Village Underground v Shoreditchi a jeho stěna na South Bank, kolem které denně projdou tisíce návštěvníků, je horkým místem fotografů.

Stikova reinterpretace obrazu „Tři bratři“ z Dulwich Picture Gallery na ulici v Dulwichi

Jak blízko k Banksymu?“

No, oba malují na ulici a oba jsou známí po celém světě, ale tím srovnání končí. Stikův styl je uživatelsky přívětivý, a přestože spousta jeho prací (například londýnské nepokoje) kus může reflektovat společnost, nejde mu o to šokovat. Je to ten druh street artu, který je přístupný a čistý a který většinou nepřitahuje kontroverze. Všechno také maluje ručně, bez jediné šablony, přičemž ty kulaté hlavy během let zdokonalil do jemné ar

Ben Eine – Abeceda Banksyho

Je ironií, že na seznamu by měl být právě Ben Eine. Máme tu totiž absolutního současníka Banksyho. V dobách, kdy Banksy maloval ulice East Endu, byl Eine u toho s ním. Vytvářel také jeho sítotisky. Eine byl a stále je mistrem sítotisku. Na streetartové scéně je dobře známý. Ve skutečnosti má v současnosti řadu významných děl v Shoreditchi a Olympijském parku.

V roce 2010 to byl Evening Standard, kdo se ptal: „Je Ben Eine nový Banksy?“. Najednou se proslavil díky Samantě Cameronové. Manželka tehdejšího premiéra pořídila jeho dílo jako dárek pro Baracka Obamu. Plátno s jednoduchým nápisem „Twenty First Century City“ by nyní mohlo viset v Bílém domě. Einemu to jistě přineslo velkou pozornost. Deníku Standard řekl: „Začal mi zvonit telefon, začaly mi chodit e-maily, všichni se ptali, jestli je to na prodej, jestli je to na prodej?“

Je docela ironické, že Eine, svého času docela známý sprejer, by měl nyní skončit viset v Bílém domě. „Asi patnáctkrát mě zatkli, šestkrát nebo sedmkrát jsem byl stíhán a pokutován“. V tomtéž rozhovoru pro deník Standard řekl. Své způsoby změnil, až když ho jiné, pozemštější povinnosti, jako je hypotéka a vztah, přiměly znovu se zamyslet nad aktivitami, které mohly, ale nemusely vést k trestu odnětí svobody. Na závěr rozhovoru Eine v reflexivní náladě řekl: „Možná je nevyhnutelné, že se z undergroundu stane mainstream. Podívejte se na fenomén Banksy nebo na to, co se stalo mně. Osobně nemůžu uvěřit, že je mi skoro čtyřicet a pořád maluju věci na zdi.“

Eine art by the Olympic Park

Jak blízko má k Banksymu?“

Jako současník je mu bližší než většina ostatních. Oba se potloukali ve stejných kruzích a potloukali se spolu. Eine a Banksy spolu malovali a cestovali po světě. Také si navzájem vypomáhali se svými díly. Oba spolu také pracovali v galerii grafiky Pictures on Walls. Eineho styl se nyní od té doby vyvíjí. Jeho stylizovaná písmena jsou stále extravagantnější a barevnější a odlišují ho od ostatních.

Like Loading…

admin

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

lg