N. mucosa (Diplococcus mucosus) byl popsán v roce 1906, ale nebyl znovu rozpoznán až do roku 1959, kdy byl znovu popsán Veronem a kol. K neúspěšné identifikaci kmenů N. mucosa došlo proto, že redukce dusičnanů byla použita jako diferenciální test až v 60. letech 20. století. Kmeny N. mucosa se od kmenů N. subflava biovar perflava a N. sicca odlišují podle schopnosti redukovat dusičnany.
Tabulka 1. Charakteristické znaky N. mucosa
| Charakteristika | Ilustrace |
|---|---|
| Barvení podle Grama Buněčná morfologie |
Gram-.negativní diplokok |
| Morfologie kolonií |  |
| Pigmentace |  |
| Oxidázový test |  |
| Tvorba kyselin |  |
| Enzymový substrátový test | Prolyl aminopeptidáza +ve |
| Test redukce dusičnanů | Nitráty +ve |
| Polysacharid ze sacharózy |  |
| Produkce Deoxyribonukleázy (DNázy) |
 |
| Superoxolový test (Reakce s 30% vodíkem. peroxidem) |
 |
| Katalázový test |  |
| Rezistence na kolistin |  |
Druhy, které mohou být chybně identifikovány jako N. mucosa v testech na detekci kyselin
Tři druhy Neisseria, N. mucosa, N. sicca a N. subflava biovar perflava, produkují kyselinu z glukózy, maltózy, fruktózy a sacharózy. N. mucosa může být identifikována podle schopnosti redukovat dusičnany.
Tabulka 2. Charakteristiky N. mucosa a dalších Neisseria spp. které produkují kyselinu z glukózy, maltózy a fruktózy, a sacharózy
| Druhy | Kyselina z | Nitrátu Redukce |
Poly- sacharid ze sacharózy |
sacharid | kolistin rezistence* |
||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| G | M | S | F | L | |||||
| N. Sliznice | + | + | + | + | – | + | + | – | S |
| N. subflava Biovar perflava | + | + | + | + | – | – | + | d | (R) |
| N. sicca | + | + | + | + | – | – | + | d | S |
Zkratky: G, glukóza; M, maltóza, S, sacharóza; F, fruktóza; L, laktóza; +, většina kmenů pozitivní; -, většina kmenů negativní; (+), některé kmeny dávají slabě pozitivní reakce, které nejsou reprezentativní pro daný druh; R, kmeny dobře rostou na selektivním médiu pro N. gonorrhoeae a/nebo nevykazují inhibici kolem disku s kolistinem (10 mikrogramů); (R), většina kmenů citlivých, některé kmeny rezistentní.
Ačkoli testy na enzymové substráty jsou určeny pouze k identifikaci Neisseria spp. izolovaných na selektivních médiích pro N. gonorrhoeae, poskytují tyto testy další informace, které mohou pomoci při přesné identifikaci izolátu. N. mucosa však v testu na enzymový substrát produkuje prolyl aminopeptidázu, a pokud se neprovedou další testy, může být nesprávně identifikována jako N. gonorrhoeae.
Tabulka 3. Doplňkové testy, které umožňují rozlišení mezi Neisseria a příbuznými druhy, které produkují prolyl aminopeptidázu v testu na enzymový substrát
| Druhy, které produkují PAP |
Celulární Elongace* |
Kyselina z | Nitrátu Redukce |
Polysacharidu ze sacharózy |
Superoxolu | Colistinu Rezistence |
|||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| G | M | S | F | L | |||||||
| N. flavescens | Diplokoky | – | – | – | – | – | – | – | + | Slabý (2+) pozitivní |
S |
| N. cinerea | Diplokoky | (-)) | – | – | – | – | – | – | slabý (2+) pozitivní |
(R) | |
| N. gonorrhoeae | Diplokoky | + | – | – | – | – | – | – | – | Silně (4+) pozitivní |
R |
| N. gonorrhoeae poddruh kochii |
Diplokoky | (-)) | – | – | – | – | – | – | Silně (4+) pozitivní |
R | |
| K. denitrificans | Rod filaments | + | – | – | – | – | + | – | – | R | |
| N. subflava biovar subflava |
Diplokoky | + | + | – | – | – | – | – | – | Slabý (2+) pozitivní |
S |
| N. subflava biovar flava |
diplokoky | + | + | – | + | – | – | – | Slabý (2+) pozitivní |
S | |
| N. subflava biovar perflava |
diplokoky | + | + | + | + | + | – | – | + | Slabý (2+) pozitivní |
(R) |
| N. sicca | Diplokoky | + | + | + | + | – | – | + | Slabý (2+) pozitivní |
S | |
| N. Sliznice | Diplokoky | + | + | + | + | – | + | + | + | Slabé (2+) pozitivní |
S |
| N. elongata | Vlákna tyčinek | – | – | – | – | – | – | – | – | S | |
Zkratky: G, glukóza; M, maltóza, S, sacharóza; F, fruktóza; L, laktóza; +, většina kmenů pozitivní; -, většina kmenů negativní; (+), kmeny mohou dávat slabě pozitivní reakce; R, kmeny dobře rostou na selektivním médiu pro N. gonorrhoeae a/nebo nevykazují inhibici kolem disku s kolistinem (10 mikrogramů); (R), většina kmenů citlivých, některé kmeny jsou rezistentní; S, všechny kmeny považované za citlivé, žádné kmeny nejsou rezistentní.
Bovre K. Čeleď VIII. Neisseriaceae Prevot, In N. R. Krieg (ed.). Manual of Systematic Bacteriology, vol. 1. The Williams & Wilkins co., Baltimore. 1984. s. 288-309.
Knapp JS Historical perspectives and identification of Neisseria and related species. Clin Microbiol Rev 1988;1:415-431.
Knapp JS, Rice RJ. Neisseria and Branhamella. In: Vědecké studie o bakteriích a bakteriích, které se vyskytují na našem území. Murray PR, Baron EJ, Pfaller MA, Tenover FC, Yolken RH. (ed.). Manual of Clinical Microbiology. 6th ed. American Society for Microbiology, Washington D. C, 1995.
Vedros NA. Genus I. Neisseria Trevisan 1885, 105AL, In NR Krieg (ed.). Bergey’s Manual of Systematic Bacteriology, díl 1. The Williams & Wilkins Co, Baltimore. 1984. s. 290-296.
von Lingelsheim W. Die bakteriologisch Arbeiten der Kgl. hygienischen Station zu Beuthen O.-Sch. wahrend der Genickstarreepidemie in Oberschlesien Im Winter 1904/05. (Bakteriologické práce Kgl. hygienické stanice v Beuthen O.-Sch. v zimě 1904/05). Klin Jahrb 1906;15:373-489.
Veron M, Thibault P, Second L. Neisseria mucosa (Diplococcus mucosus Lingelsheim). I. Description bacteriologique etude du pouvoir pathogene. Ann Inst Pasteur (Paris) 1959;100:497-500.
