Posuzování | Biopsychologie | Srovnávací | Kognitivní | Vývojová | Jazyk | Individuální rozdíly | Osobnost | Filozofie | Sociální |
Metody | Statistika | Klinická | Vzdělávací | Průmyslová | Odborné předměty | Světová psychologie |

Odborná psychologie:Heinrich Weber

Ernst Heinrich Weber

Ernst Heinrich Weber (24. června 1795 – 26. ledna 1878) byl německý lékař, který je považován za jednoho ze zakladatelů experimentální psychologie.

Weber vystudoval medicínu na univerzitě ve Wittenbergu. V roce 1818 byl jmenován mimořádným profesorem srovnávací anatomie na univerzitě v Lipsku, kde byl v roce 1821 jmenován řádným profesorem anatomie a fyziologie.

Ve 20. nebo 30. letech 19. století začal Weber studovat hmatové smysly, dvoubodový práh a vnímání hmotnosti. Svou ranou práci publikoval v roce 1834 v latině (De Tactu) a tu vydal spolu s pozdější prací v roce 1846 v němčině (Tastsinn und Gemeingefühl). Zjistil, že rozlišování hmotnosti je mnohem jemnější při aktivním zvedání, než když jsou závaží umístěna na podepřených rukou. Zjistil také, že právě patrný rozdíl (jnd) změny velikosti podnětu (tj. malých závaží držených v ruce) je úměrný velikosti podnětu (např. 5 %), a nikoli absolutní hodnotě (např. 5 gramů). Gustav Fechner tento zákon nazval Weberův zákon. Fechner tento vztah dále zkoumal v padesátých letech 19. století a po integraci Weberových proporcionálních jnd tvrdil, že mezi fyzickou a psychologickou (nebo vnímanou) velikostí existuje logaritmický vztah. Tento nový zákon se stal známým jako Fechnerův zákon nebo Weberův-Fechnerův zákon a stal se základem Fechnerovy nové vědy psychofyziky.

Weber je také známý svými objevy v anatomii, zejména objevem existence rudimentární dělohy u samců savců, ale jeho větší sláva spočívá v jeho průkopnické práci při zkoumání smyslových orgánů. Jeho práce týkající se ucha a kožních smyslů – tlaku, teploty a toho, čemu se tehdy říkalo „zdravý smysl“ – vedly k zavedení experimentální metody do psychologie. Důležitý zákon, který obvykle nese jeho jméno, byl prvním obecným zákonem v psychofyzice. Weber sám však na toto téma vytvořil jen velmi málo experimentálních dat a pozdější práce ukázaly, že zákon platí jen přibližně ve středním rozsahu pro většinu smyslových modalit. Weber nenavrhl žádné teoretické zdůvodnění tohoto zákona. Lépe si ho budeme pamatovat díky jeho práci o vztahu mezi nervovou strukturou a vjemy.

V roce 1866 odešel Weber do důchodu jako profesor fyziologie a v roce 1871 také jako profesor anatomie. Přibližně v této době spolu se svým bratrem Eduardem Friedrichem Weberem objevil inhibiční schopnost bloudivého nervu.

Dílo

Hlavní práce: „Vědecké práce o Weberovi“, které vznikly v roce 1937:

  • Anatomia comparata nervi sympathici (1817)
  • De aure et auditu hominis et animalium (1820)
  • Tractatus de motu iridis (1821)
  • Wellenlehre auf Experimente gegrűndet (1825)

Společné práce s bratry Wilhelmem Eduardem Weberem a Eduardem Friedrichem Weberem:

  • Zusätze zur Lehre vom Bau und von der Verrichtung der Geschlechtsorgane (1846)
  • Die Lehre vom Tastsinn und Gemeingefühl (185l)
  • . Annotationes anatomicae et physiologicae (1851)

Viz také

  • Weberův aparát
  • Weberův test
  1. Kruta, V. (1976) Weber, Ernst Heinrich. In C.C.Gillespie (Ed) Dictionary of Scientific Biography, Vol. XIV, pp. 199-202. New York: Charles Scribner’s Sons.
  2. Weber, E.H. (1834)De pulsu, resorptione, auditu et tactu. Anatationes anatomicae et physiologicae. Lipsko: Koehler.
  3. Weber, E.H. (1846) Tastsinn und Gemeingefühl. In R. Wagner (Ed) Handwörterbuch der Physiologie. Svazek III, s. 481-588. Brunswick: Vieweg.
  4. Ross, H. E. a Murray, D.J. (Eds & Transl)(1996) E.H. Weber on the tactile senses (2nd edition). Hove: Erlbaum (UK) Taylor & Francis.
  5. Šablona:Cite NIE
  6. Laming, D. (1986) Senzorická analýza. New York: Academic Press
  7. Ross, H.E. (1995) Weber tehdy a dnes. Vnímání, 24: 599-602.
  • „Ernst Heinrich Weber (1795-1878) Leipzig physiologist“, JAMA 199 (4): 272-273, 1967, 1967 Jan 23, doi:10.1001/jama.199.4.272, PMID 5334161
  • Huizing, E H (1973), „The early descriptions of the so-called tuning fork tests of Weber and Rinne. I. „Weberův test“ a jeho první popis Schmalzem“, ORL J. Otorhinolaryngol. Relat. Spec. 35 (5): 278-82, PMID 4584086
  • Meischner, W (1978), „“, Zeitschrift für Psychologie mit Zeitschrift für angewandte Psychologie 186 (2): 159-69, PMID 33497
  • Zakrzewski, A (1979), „“, Otolaryngologia polska. the Polish otolaryngology 33 (1): 84, 110, PMID 375161
  • Bickerton, R C; Barr, G S (1987), „The origin of the tuning fork“, Journal of the Royal Society of Medicine 80 (12): 771-3, 1987 Dec, PMID 3323515
  • Ross, H E (1995), „Weber then and now“, Perception 24 (6): 599-602, PMID 7478901
  • Hildebrand, Reinhard (2005), „“, Ann. Anat. 187 (5-6): 439-459, 2005 Nov, doi:10.1016/j.aanat.2005.06.003, PMID 16320825
  • Stručný životopis Ernsta Heinricha Webera. URL přístupné dne 2007-11-09.

Hodnocení | Biopsychologie | Srovnávací | Kognitivní | Vývojová | Jazyková | Individuální rozdíly | Osobnostní | Filozofie | Sociální |
Metody | Statistika | Klinická | Vzdělávací | Průmyslová | Odborné předměty | Světová psychologie |

Psychologie:

v-d-e

Kontrola autority

-VIAF: 64080674 – – – – – – – – – – – – – – – –

Persondata
NAME Weber, Ernst Heinrich
ALTERNATIVNÍ JMÉNA
KRÁTKÝ POPIS Německý psycholog
DATUM NAROZENÍ 24. června, 1795
Místo narození Wittenberg, Sasko, Svatá říše římská
DATUM SMRTI 26. ledna, 1878
MÍSTO SMRTI Lipsko, Sasko

Tato stránka využívá obsah s licencí Creative Commons z Wikipedie (zobrazit autory).

admin

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

lg