Co je to etický humanismus?
Etický humanismus, nazývaný také etická kultura, je rozvíjející se soubor idejí, které inspirují etické společnosti. Humanismus je pokroková životní filozofie, která bez nadpřirozena potvrzuje naši schopnost a odpovědnost vést etický život plný osobního naplnění, který usiluje o vyšší dobro lidstva (Humanistický manifest III). Pro etické humanisty nejsou konečnými náboženskými otázkami existence bohů nebo posmrtný život, ale spíše „Jak můžeme v tomto životě vytvořit smysluplnost?“ a „Jak bychom se měli chovat k sobě navzájem?“
Etický humanismus má jasno v tom, jak zásadní roli hrají etické zásady v lidských vztazích. Navzdory tomu, jak nejistě se můžeme cítit ohledně našich osobních norem – nebo jak je nejlépe aplikovat – pro etického humanistu nepochybně existují činy, které jsou dobré a zlé, správné a špatné. Aby se lidem dobře žilo, musí převládat láska, musí být respektována pravda, ctěna poctivost, zajištěna spravedlnost a chráněna svoboda. Učit se, jak tyto ideály uskutečňovat v osobních a politických vztazích, je smyslem etických spolků.
Jak je etický humanismus náboženský?
Etické spolky slouží jako náboženské kongregace, v nichž mohou členové vytvářet společenství přátel, nacházet inspiraci a cíl, poskytovat morální výchovu svým dětem, slavit roční období a životní události a ujasňovat si své názory na svět. Profesionální vedoucí etické kultury plní role náboženských duchovních, včetně uspokojování pastoračních potřeb členů, provádění obřadů a funkce mluvčích sboru.
Má etický humanismus nějaké vyznání víry?
Ne. Nejsme vázáni žádným vyznáním víry ani dogmatem společenství. Etická společenství spíše zdůrazňují, že je důležité vytvořit si jasnou osobní filozofii, která učiní váš život srozumitelným a smysluplným. Naučit se těžit z rozmanitosti názorů je jednou z našich výzev. Členové se navzájem povzbuzují ke svobodnému myšlení a k nesouhlasu, aniž by byli nepříjemní. Shodujeme se však na tom, že „skutek má přednost před vírou“, což se někdy vyjadřuje slovy: „Různost ve víře, jednomyslnost ve skutku.“
Jaké víře učí etické společnosti?“
- Svoboda víry: Když podněcujeme své myšlení novými vhledy a inspiracemi, naše chápání světa se rozvíjí a my si plně uvědomujeme schopnosti svého lidského ducha.
- Vyvolávání toho nejlepšího: Právě tím, že jednáme způsobem, který podporuje nejlepší vlastnosti druhých, vyvoláváme to nejlepší v sobě.
- Úcta k lidské hodnotě: Ke všem lidem přistupujeme tak, že mají vrozenou schopnost být spravedliví, laskaví a žít eticky.
- Etický život: Když uplatňujeme etické zásady, jako je láska, spravedlnost, poctivost a odpuštění, zažíváme harmonii v sobě i ve svých vztazích.
- Úcta k životu:
Co znamená etika?
Etika definuje prvky nezbytné pro lidský blahobyt a navrhuje hlavní zásady pro vytváření etické kultury. Etika také označuje konkrétní hodnoty, normy, pravidla a dohody, které lidé přijímají pro vedení svého života. V nejširším smyslu je etika studiem lidského chování a jeho důsledků ve světle toho, co je ideálně možné. Etici mohou například studovat mravy nebo morálku určité společnosti, aby zjistili, jaký vliv by měly na lidstvo, kdyby se používaly jako univerzální normy. Etika není pouhou společenskou konvencí, jako jsou například způsoby stolování. Etika spíše definuje společenské podmínky nezbytné k tomu, aby se lidem dařilo.
Jaké jsou některé zásady etické společnosti?
Osm závazků etické kultury vzniklo ve spolupráci s vedoucími a členy Americké etické unie, kterou koordinuje Lois Kathleen Kellermanová, emeritní vedoucí Brooklynské společnosti pro etickou kulturu.
- Etika je ústřední:
- Ethics Begins with Choice (Etika začíná volbou): Nejústřednějším lidským problémem v našem životě je vytváření humánnějšího životního prostředí:
Abychom mohli být v roztříštěném světě celiství, rozhodli jsme se přistupovat k sobě navzájem jako k jedinečným jedincům, kteří mají svou vnitřní hodnotu. - Snažíme se jednat čestně:
Vytváření humánnějšího prostředí začíná potvrzením potřeby činit v našich životech významné volby: Zacházet s druhými jako s cíli vyžaduje, abychom se naučili jednat čestně. To zahrnuje dodržování závazků a poctivost, otevřenost, péči a vstřícnost. - Zavazujeme se k sebevzdělávání: Osobní pokrok je možný jak v moudrosti, tak ve společenském životě. Učit se, jak budovat etické vztahy a kultivovat humánní společenství, je celoživotní úsilí.
- Sebereflexe a naše sociální povaha od nás vyžadují, abychom utvářeli humánnější svět: Růst lidského ducha je zakořeněn v sebereflexi, ale může plně rozkvést pouze ve společenství. Je to proto, že lidé jsou společenští a potřebují jak primární vztahy, tak větší podpůrné skupiny, aby se stali plně lidskými. Naše společenská povaha vyžaduje, abychom přesáhli sami sebe, abychom snížili utrpení a zvýšili tvořivost ve světě.
- Demokratický proces je pro náš úkol zásadní:
- Demokratický proces je nezbytný pro humánní společenský řád, protože úcta k hodnotě osob vyžaduje demokratický proces, který vyvolává a umožňuje větší vyjádření lidských schopností.
- Život sám o sobě inspiruje přirozenou „náboženskou“ reakci:
Jak se mohu dozvědět více?
Tady je prohlášení Národní rady vedoucích představitelů z roku 2008 o tom, kde se nachází etická kultura/etický humanismus na počátku 21. století. Jeho záměrem je objasnit naše společné přesvědčení jazykem, který rezonuje se známými i neznámými. Je otevřeno možnostem budoucnosti a je součástí živého kánonu – vyjádření těch vůdců etické kultury, kteří se k němu hlásí a věnují se dalšímu rozvoji etického humanismu v jeho kontextu.
Můžete sledovat a poslouchat rozhovory platformy o etickém humanismu a našich hodnotách. Kliknutím sem si můžete prohlédnout naše knihy o etické kultuře, etice a humanismu.
