Mezi přírodní zdroje patří kobalt, nikl, železná ruda, měď, sůl, dřevo, křemen, ropa a ropa. Kdysi byl celý ostrov pokrytý lesy a dodnes zde roste mnoho cedrů (Cedrela odorata), chechem (Metopium brownei), mahagonů (Swietenia mahagoni) a dalších cenných stromů. Velké plochy byly vykáceny kvůli pěstování většího množství cukrové třtiny a stromů zůstalo tak málo, že se dřevo muselo dovážet.
Nejdůležitějším kubánským nerostným ekonomickým zdrojem je nikl. Kuba má po Rusku druhé největší zásoby niklu na světě. Kanadská energetická společnost Sherritt International provozuje v Moa na Kubě rozsáhlý závod na těžbu niklu. Dalším významným nerostným zdrojem je kobalt, vedlejší produkt těžby niklu. Kuba je pátým největším producentem rafinovaného kobaltu na světě.
Kuba byla v minulosti závislá na dovozu ropy. V roce 2011 měla Kuba prokázané zásoby pouhých 0,1 miliardy barelů (16 000 000 m3) ropy a 2,5 bilionu krychlových stop zemního plynu a ropu využívala převážně k výrobě energie. V roce 2010 Kuba vytěžila 51 000 barelů ropy denně (Kb/d) v pobřežních nebo mělkých příbřežních oblastech, „většinou těžkou, kyselou (na síru bohatou) ropu, jejíž zpracování vyžaduje pokročilé rafinační kapacity“. Průzkum na moři v severní kubánské pánvi odhalil možnost dalších 4,6 miliardy barelů (730 000 000 m3) technicky vytěžitelné ropy, 0,9 miliardy barelů zkapalněného zemního plynu a 9,8 bilionu kubických stop zemního plynu. V roce 2011 měla Kuba šest projektů na rozvoj těžby ropy na moři se zahraničními ropnými společnostmi Petrovietnam (Vietnam), Petronas (Malajsie), PDVSA (Venezuela), Sonangol (Angola), ONGC (Indie), Repsol (Španělsko) a Statoil (Norsko).
Cukrová třtina byla historicky nejdůležitější součástí kubánského hospodářství a stále se pěstuje na velkých plochách; v roce 2018 se na Kubě vyprodukovalo odhadem 1,1-1,3 milionu tun surového cukru. Význam sklizně cukru poklesl, cukr v hospodářském významu předčil cestovní ruch, tabák, nikl a léčiva.
Na jihu provincie Sancti Spíritus jsou rozvinuty rozsáhlé zavlažovací systémy. Tabák, z něhož se vyrábí některé světové doutníky, se pěstuje zejména v provincii Pinar del Río.
PodnebíEdit
Casa Blanca, Havana | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Klimatický diagram (vysvětlení) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Většina Kuby má podle Köppenovy klimatické klasifikace tropické savanové klima (Aw), některé oblasti však mají také tropické monzunové klima a klima tropického deštného lesa, v oblasti zálivu Guantánamo je horké polosuché klima. Ve většině oblastí trvá období sucha od listopadu do dubna a období dešťů od května do října.
Klima je tropické, i když mírněné pasáty. Obecně (s místními odchylkami) zde od listopadu do dubna trvá sušší období a od května do října období dešťů. Průměrná teplota v lednu je 23,1 °C a v červenci 27 °C.
Kuba leží v dráze hurikánů a tyto ničivé bouře jsou nejčastější v září a říjnu. Tornáda jsou na Kubě poněkud vzácná, nicméně 27. ledna 2019 večer zasáhlo východní část Havany, hlavního města Kuby, velmi vzácné silné tornádo o síle F4. Tornádo způsobilo rozsáhlé škody, zničilo nejméně 90 domů, zabilo čtyři lidi a 195 jich zranilo. Do 4. února se počet obětí zvýšil na šest a 11 lidí je stále v kritickém stavu.
.