GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ: CO, JAK, PROČ?

Získejte nejnovější informace o naší práci pro biologickou rozmanitost a dozvíte se, jak pomoci, v našem bezplatném týdenním elektronickém zpravodaji.

Kontakty: Katherine Hoffová

Základní fyzikální zákonitosti globálního oteplování jsou pochopeny stejně dobře jako kterýkoli jiný vědecký jev. Průměrná teplota zemského povrchu nepřirozeně a děsivě rychle stoupá a hrozí, že ve velmi blízké budoucnosti vyhubí ohromující množství rostlin a živočichů a bude mít dalekosáhlé dopady na lidskou civilizaci – mnoho ohrožených druhů již pociťuje horko. Vědecká shoda jednoznačně ukazuje, že globální oteplování způsobuje lidská činnost. Můžeme však bojovat za zastavení úplné globální klimatické katastrofy a prvním krokem je pochopení toho, co se děje.

PROCES

Některé plyny v atmosféře se nazývají skleníkové – konkrétně oxid uhličitý, metan, oxid dusný, troposférický ozón a freony – protože umožňují průchod krátkovlnného slunečního záření atmosférou a ohřívají zemský povrch. Energie, která pak vyzařuje z povrchu, dlouhovlnné záření, je zachycena stejnými skleníkovými plyny a ohřívá vzduch, oceány a pevninu. Tímto procesem, vhodně nazvaným „skleníkový efekt“, dochází ke globálnímu oteplování. Černý uhlík, který je spíše částicí než plynem, má také velmi velký vliv na oteplování.

Skleníkový efekt sám o sobě není špatný. Ve skutečnosti by se Země bez něj nikdy nemohla oteplit natolik, aby se na ní udržel život. Ale na konci 18. století spustil nástup fosilních paliv řetězovou reakci. Při spalování uhlí, ropy a zemního plynu se uvolňuje obrovské množství skleníkových plynů – zejména oxidu uhličitého neboli CO2, který je zdaleka nejrozšířenější. Tyto plyny se v atmosféře hromadí mnohem rychleji, než je přírodní procesy dokáží absorbovat, a tím způsobují chaos ve složitém klimatickém systému Země. Po průmyslové revoluci, která změnila vše od výroby zboží přes využívání půdy až po způsoby osvětlení a vytápění, se výrazně zvýšilo spalování fosilních paliv – a pak přišly automobily, které se nyní připojily k elektrárnám spalujícím uhlí jako jedny z hlavních producentů skleníkových plynů. V kombinaci s masivním růstem populace a důsledky rozsáhlého odlesňování a průmyslového zemědělství způsobilo rozsáhlé spalování fosilních paliv, že se koncentrace skleníkových plynů v atmosféře vyšplhala na úroveň, jakou jsme ve více než 200 000leté historii lidského poddruhu ještě nezažili.

Lidé tak výrazně přispěli k atmosférické pokrývce skleníkových plynů, která jako první umožnila život, a nyní ohrožuje svět, jak ho známe.

ČÍSLA

Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu, vědecké skupiny pověřené posuzováním rizika antropogenní neboli člověkem způsobené změny klimatu, se koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře zvýšila z 280 částic na milion (ppm) před industrializací na 379 ppm v roce 2005. Nyní je to 385 ppm, a pokud bude současný trend pokračovat, dosáhneme v polovině století hodnoty 550 ppm. Přední vědci varují, že chceme-li se vyhnout rychlému globálnímu oteplování s katastrofickými dopady, musíme snížit hladinu oxidu uhličitého v atmosféře pod 350 ppm.

DŮSLEDKY

Mezivládní panel pro změnu klimatu předpokládá, že teplota na zemském povrchu se v příštích 100 letech zvýší až o 11,5 stupně Fahrenheita, na mnoha místech zcela zmizí sněhová pokrývka a věčně zmrzlá půda a na pólech bude nadále tát mořský led. K dnešnímu dni dochází k oteplování a tání Arktidy mnohem rychleji, než se předpokládalo, což některé vědce vede k závěru, že Arktida by mohla být v létě bez ledu již v roce 2012. Pokud by grónský ledový příkrov zcela roztál, hladina moře by se zvedla asi o 20 metrů a stovky milionů obyvatel pobřeží – lidí, rostlin a zvířat – by zůstaly bez domova. A prudké povětrnostní jevy, jako jsou hurikány, sucha a vlny veder, které jsou již nyní na vzestupu, se budou vyskytovat častěji než kdy jindy. Nespočet dalších katastrofických důsledků, z nichž mnohé nelze pro účely předpovědi přesně modelovat, činí ze změny klimatu hrozící hrozbu.

Snad nejzávažnějším důsledkem globálního oteplování je jeho ničivý vliv na biologickou rozmanitost, protože hrozí, že vyhubí ohromující množství rostlin a živočichů na Zemi. Od Arktidy, kde lední medvědi, tuleni a mroži přicházejí o svá stanoviště na mořském ledu, až po oceány, kde okyselování oceánů způsobené skleníkovými plyny ohrožuje veškerý mořský život, se dramaticky mění klíčová stanoviště a druhy, které se nedokážou přizpůsobit novým podmínkám nebo migrovat mimo ohrožení, zahynou. Podle jedné z přelomových studií, pokud necháme současné trendy pokračovat, půjde do roku 2050 o 35 procent všech v současnosti žijících rostlin a živočichů, tedy nejméně o milion druhů.

ČAS KONAT

Projekce toho, co se stane, pokud budeme pokračovat v současném kurzu, vykreslují drsný obraz budoucnosti. A globální oteplování ve skutečnosti představuje největší hrozbu, které dosud lidská společnost čelila. Ještě však není pozdě urychleně jednat, abychom zachránili planetu a druhy, které ji nazývají svým domovem. Snížení emisí oxidu uhličitého je naprosto nezbytné pro dlouhodobý boj proti změně klimatu a okamžité snížení emisí černého uhlíku a metanu, které zůstávají v atmosféře mnohem kratší dobu než CO2, je způsob, jak získat čas na zdokonalení dalších strategií. Chceme-li omezit emise, které způsobují globální oteplování, a zachránit tak miliony živočišných druhů (včetně našeho vlastního), musíme přijmout řešení individuálně, na místní, národní i mezinárodní úrovni.