Hora Choréb, v Bibli nazývaná také hora Sinaj a Boží hora, je místem, kde se několikrát zjevil Bůh. První zmínka je v Exodu 3,1, kdy se Bůh zjevil Mojžíšovi v hořícím keři, aby ho poslal osvobodit Izraelity z egyptského otroctví. Během této výměny Bůh slíbil: „Budu s tebou a toto ti bude znamením, že jsem tě poslal: Až vyvedeš lid z Egypta, budeš sloužit Bohu na této hoře“ (2. Mojžíšova 3,12). Tento slib se naplnil v Exodu 17,6, když izraelský lid přišel na horu Choréb a potřeboval vodu. Bůh přikázal Mojžíšovi, aby udeřil do skály na úpatí hory, a zajistil tak svému lidu vodu.
Tři měsíce poté, co Izraelité opustili Egypt, se Bůh znovu zjevil před lidem na hoře Choréb a povolal Mojžíše, aby mu předal Desatero a další zákony (2. Mojžíšova 19,1.11.20). Lidé si bohužel vyrobili zlaté tele a uctívali tohoto falešného boha, zatímco jediný pravý Bůh se setkal s Mojžíšem (Exodus 32). Protože Bůh je „milosrdný a slitovný, pomalý k hněvu a oplývající stálou láskou a věrností“, odpustil lidu a přepsal pro něj Zákon na nové kamenné desky (2. Mojžíšova 34:6, 1).
Bylo to v době, kdy Mojžíš na této hoře požádal Boha: „Ukaž mi, prosím, svou slávu“ (Ex 33, 18). Bůh odpověděl: „Hle, u mne je místo, kde se postavíš na skálu, a zatímco má sláva projde kolem, postavím tě do skalní rozsedliny a přikryji tě svou rukou, dokud neprojdu kolem. Pak svou ruku odejmu a uvidíš má záda, ale mou tvář neuvidíš“ (Exodus 33,21-23). Podobně se Bůh o stovky let později zjevil také Eliášovi na hoře Choréb, a to „zvukem tichého šepotu“ (1 Kr 19,12).
Vzhledem k těmto osobním zjevením by se mohlo zdát, že se toto místo stane nábožensky posvátným místem. Když však Bůh vyzval Izraelity, aby se vydali z hory Choréb do zaslíbené země, slíbil: „Má přítomnost půjde s vámi a já vám dám odpočinout“ (Ex 33,14). A skutečně, „Hospodinův oblak byl nad příbytkem ve dne a oheň v něm v noci, před očima celého domu Izraele po celou dobu jejich putování“ (Exodus 40,38). Protože Boží přítomnost cestovala s lidem, nebylo třeba znovu navštěvovat horu Choréb nebo na ni putovat.
Časem se na přesnou polohu hory Choréb zapomnělo. Ačkoli se o její poloze poněkud diskutuje, většina křesťanských učenců se domnívá, že se jedná o jeden z vrcholů Svaté hory Džabal Músa, hory Kateřiny a hory Ras es-Safsafeh v jižní části Sinajského poloostrova. Nachází se zde dostatečné množství vody, přiměřené množství pastvin a široká otevřená planina, které odpovídají biblickým popisům hory Horeb. Navíc jsou tyto vrcholy ve správné vzdálenosti od dalších známých míst, jako je Egypt a Kádeš-barnea. Přesná poloha hory Choréb je však stále nejistá, někteří učenci se domnívají, že se nachází v severní části Sinajského poloostrova, a jiní se domnívají, že se nachází v Arábii.
V Deuteronomiu Mojžíš lidu připomíná, že „Hospodin, náš Bůh, s námi uzavřel smlouvu na Chorébu. Ne s našimi otci uzavřel Hospodin tuto smlouvu, ale s námi, kteří jsme tu dnes všichni živí“ (Dt 5,2-3). Zajímavé je, že generace, která byla dospělá v době, kdy Bůh dal Zákon a uzavřel smlouvu na hoře Choréb, již všechna zemřela a byli to jejich potomci, ke kterým Mojžíš promlouval. Bůh chtěl, aby tato nová generace přijala smlouvu za svou a ztotožnila se se zkušeností na hoře Choréb, i když tam nebyla. Ke konci Mojžíšovy řeči řekl: „Slovo je vám velmi blízko. Je ve tvých ústech a ve tvém srdci, abys je mohl plnit“ (Dt 30,14).
Boží lid však nebyl schopen dodržovat Zákon sám. Proto Bůh slíbil novou smlouvu, „ne jako smlouvu, kterou jsem uzavřel s jejich otci… Vložím do nich svůj zákon a napíšu jim ho do srdce“ (Jeremiáš 31,32-33). „Dám vám nové srdce a nového ducha do vás vložím… Vložím do vás svého ducha a způsobím, že budete chodit podle mých ustanovení a budete dbát na dodržování mých pravidel“ (Ezechiel 36:26-27). Tato stará smlouva, závislá na lidské schopnosti dodržovat zákony, iniciovaná na hoře Choréb, měla být nahrazena novou smlouvou, závislou na Božím vlastním Duchu.
Ježíš inicioval tuto novou smlouvu svým bezhříšným životem, obětní smrtí na kříži a vzkříšením. Při poslední večeři řekl: „Tento kalich, který se za vás vylévá, je nová smlouva v mé krvi“ (Lk 22,20). Zatímco hora Choréb byla místem mnoha zjevení Boha a místem, kde byla ustanovena stará smlouva, je to hora Kalvárie, kam se vtělil Bůh – Ježíš, Bůh Syn, který na sebe vzal lidskou podobu -, aby ustanovil smlouvu novou. Stejně jako měla nová generace Izraelitů převzít smlouvu uzavřenou s jejich předky, je i pozvání k účasti na nové smlouvě otevřeno každému, kdo se pokorně podřídí Hospodinu. „Vyznáš-li totiž svými ústy, že Ježíš je Pán, a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen“ (Řím 10,9).
Jaký význam má v Bibli hora Gerizim?
Jaký je biblický význam hory Moria?
Viděl člověk někdy Boha?
Co se mohou křesťané naučit z Mojžíšova zákona?
Nová smlouva � Co to je?