Jak začíná, probíhá a končí trestní řízení? Tento článek vysvětluje typický životní cyklus trestního případu. Některé případy jsou jednoduché a jiné obsahují mnoho zvratů. Měli byste se poradit s právníkem a probrat, jak se zde uvedené obecné informace vztahují na váš případ.
Vyšetřování
Incident, který se stane předmětem trestního řízení, obvykle začíná vyšetřováním policisty orgánu činného v trestním řízení, například Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), místního policejního oddělení nebo okresního šerifa.
Vyšetřování může začít, když policista zpozoruje situaci, například kličkující auto ve svém jízdním pruhu, která by mohla zahrnovat porušení zákona. Při podezření, že je řidič pod vlivem, by policista pozoroval chování řidiče a použil by testy střízlivosti, aby získal důkazy o opilosti. Policista by také mohl odebrat vzorek dechu nebo krve k vyšetření obsahu alkoholu v krvi.
Vyšetřování může začít také tehdy, když oběť nebo svědek oznámí podezření na trestný čin. V těchto případech policisté vyslechnou svědky, shromáždí fyzické důkazy (například otisky prstů, vlákna z koberců a nábojnice) a biologické důkazy (například krev, vlasy a tělní tekutiny).
Policisté dokumentují své vyšetřování pomocí fotografií, videozáznamů a písemných zpráv, které předkládají státnímu zástupci. O tom, jak státní zástupci využívají důkazy shromážděné vyšetřovateli při rozhodování o vznesení obvinění, viz níže.
Zatčení
Zatčení nastává, když osoba, obvykle policista, použije zákonné oprávnění k omezení svobody pohybu podezřelého. Klíčovou otázkou v procesu zatčení je pravděpodobný důvod. Policie potřebuje pravděpodobnou příčinu, aby mohla zatknout nebo získat od soudce zatykač.
Všeobecně platí, že pravděpodobná příčina vyžaduje více než pouhé podezření, že podezřelý spáchal trestný čin, ale nikoli důkaz nade vší pochybnost. Pravděpodobný důvod je důvodné přesvědčení o vině podezřelého na základě skutečností a informací předcházejících zatčení.
Soudci rozhodují o tom, zda existuje pravděpodobný důvod k vydání zatykače, případ od případu. K zákonnému zatčení bez zatykače musí mít policisté nejen pravděpodobný důvod, ale musí prokázat, že zatčení bylo bezprostředně nutné.
Osoba, která není přísežným policistou, může provést občanské zatčení, ale platná občanská zatčení jsou vzácná. Občan musí být obvykle svědkem spáchání přestupku nebo musí mít důvodné podezření, že pachatel spáchal trestný čin. Lidé by měli být opatrní, pokud se rozhodnou provést zatčení. Neoprávněné zatčení by mohlo vést k trestnímu obvinění a občanskoprávní žalobě za ublížení na zdraví a falešné uvěznění.
Obvinění z trestného činu
Jak bylo uvedeno výše, policisté shrnují svá vyšetřování do zpráv a tyto zprávy a související důkazy předkládají státnímu zástupci. Státní zástupci zprávy přezkoumají a rozhodnou, jaká případná trestní obvinění podají.
Státní zástupci popíší trestní obvinění proti určité osobě a skutkový základ těchto obvinění v obžalobě podané soudu. Obžalovací spisy se nazývají „stížnosti“, „informace“ a „obvinění“.
Ve federálním systému ústava USA vyžaduje, aby v případě možného obvinění z trestného činu státní zástupce předložil důkazy nestranné skupině občanů zvané velká porota. Velká porota důkazy vyslechne. Pokud velká porota dospěje k závěru, že existuje pravděpodobný důvod domnívat se, že určitá osoba spáchala trestný čin, vydá obžalovací spis známý jako obvinění.
Velká porota je ústavním požadavkem pouze pro trestné činy stíhané federální vládou. Státy mají velké poroty, které státní zástupci někdy využívají, ale častěji státní zástupci zahajují soudní řízení prostřednictvím žaloby. Jakmile státní zástupce získá obžalobu nebo sepíše stížnost či informaci, soudce vydá na obviněného zatykač.
Stížnost pro trestný čin obvykle vyžaduje předběžné projednání před soudcem. Ve většině států, pokud soud po předběžném slyšení rozhodne, že existuje pravděpodobný důvod domnívat se, že obžalovaný spáchal trestné činy uvedené v žalobě, soud případ postoupí. Další informace o předběžném slyšení naleznete níže.
Obžaloba i typická informace znamenají zjištění neutrální třetí strany (velké poroty nebo soudce), že existuje skutkový základ pro trestní obvinění.
Počáteční slyšení nebo obžaloba
Krátce poté, co jsou obžalovaní zatčeni a obviněni (obvykle do 48 hodin), se dostaví před soudce k úvodnímu slyšení ve věci. V některých státech se tato úvodní slyšení nazývají obžaloba.
Při úvodním slyšení nebo obžalobě se obžalovaní dozvědí více o svých právech a o obvinění, které je proti nim vzneseno. Soud může také:
- přijmout prohlášení obžalovaného o vině (v této fázi je obvykle nevinen)
- určit, zda bude obžalovaný vzat do vazby (zda bude stanovena kauce a v jaké výši, nebo zda bude obžalovaný propuštěn se slibem, že se dostaví, tzv. „OR“)
- ustanovit veřejného obhájce, pokud si obžalovaný nemůže dovolit najmout advokáta, a
- určit budoucí termíny soudních jednání.
Odhalení
Odhalení je proces, jehož prostřednictvím se obžalovaný a státní zástupce dozvídají o případu druhé strany. Historicky neměli státní zástupci nárok na informace o případu obžalovaného. V posledních letech však zákony o zjišťování vyžadují obousměrnou výměnu důkazů ve snaze zjistit pravdu, ušetřit soudní čas a chránit oběti a svědky.
Příkladem materiálů pro zjišťování jsou policejní zprávy, výpovědi svědků, fotografie, videozáznamy a veškeré další informace, které strany plánují použít u soudu. Ústava Spojených států amerických vyžaduje, aby státní zástupce poskytl obhajobě veškeré důkazy, které by mohly poškodit obžalobu, tzv. ospravedlňující důkazy.
Plea Bargaining
Plea Bargaining je nejběžnější způsob řešení trestních případů. Dohoda o vině a trestu je dohoda mezi obžalovaným a státním zastupitelstvím o vyřešení trestního případu bez soudního řízení. Nejčastěji obžalovaný souhlasí s tím, že se přizná k jednomu nebo více obviněným trestným činům, a státní zástupce souhlasí se zrušením nebo zmírněním zbývajících obvinění nebo s doporučením mírnějšího trestu, případně s obojím.
Ve většině států může vyjednávání o přiznání viny proběhnout kdykoli poté, co bylo obžalovanému sděleno obvinění, a to až do rána soudního řízení (obžalovaný může přiznat vinu i uprostřed soudního řízení).
Předběžné slyšení
Obžalovaní, kteří přiznají vinu v případě obvinění z trestného činu, mají ve většině států nárok na předběžné slyšení. Obžalovaní obvinění z přestupků nebo na základě obvinění velkou porotou nemají nárok na předběžné slyšení.
Předběžné slyšení je něco jako miniproces. Státní zástupce musí předložit dostatek důkazů, aby přesvědčil soudce, že existuje pravděpodobná příčina (dostatek objektivních důkazů) k tomu, aby obžalovaný musel stanout před soudem pro trestné činy uvedené v žalobě.
Pokud soudce rozhodne, že existuje pravděpodobná příčina, státní zástupce podá informaci a případ pokračuje před soudem. Pokud soudce rozhodne, že neexistuje pravděpodobný důvod domnívat se, že je obžalovaný vinen, soud obvinění zamítne.
Soudní proces
Právo na soudní proces s porotou ve všech trestných činech a ve většině trestních případů přestupků je zaručeno šestým dodatkem Ústavy USA a také zákony každého státu. Obžalovaný se může rozhodnout, že se porotního řízení vzdá a nechá o případu rozhodnout soudce.
Postupy soudního řízení s porotou se liší podle toho, který soud případ projednává, ale většina soudních řízení začíná výběrem poroty, kdy obě strany vyberou šest až dvanáct porotců ze seznamu potenciálních porotců. Po výběru poroty státní zástupce a obhájce ve svých úvodních prohlášeních seznámí porotu s důkazy.
Po úvodních prohlášeních obžaloba předloží své důkazy, které mohou zahrnovat svědecké výpovědi, fyzické důkazy (například vražednou zbraň nebo otisky prstů), fotografie a obrazové a zvukové záznamy. Poté má obhajoba možnost předložit své důkazy. Každá strana může provést křížový výslech svědků druhé strany.
Po skončení prezentací obžaloby a obhajoby soudce poučí porotu o právu, které se na případ vztahuje. Obhájci se snaží svými závěrečnými řečmi přesvědčit porotce, aby hlasovali v jejich prospěch. Nakonec se porota radí a snaží se dospět k verdiktu o vině či nevině. Pokud se na verdiktu shodne méně než potřebný počet porotců, porota „visí“. Obžaloba může případ zamítnout, uzavřít dohodu o vině a trestu nebo případ projednat znovu.
Odsouzení
Pokud porota shledá obžalovaného vinným nebo obžalovaný přizná vinu či nesouhlas, soud obžalovaného odsoudí. K vynesení rozsudku může dojít při soudním slyšení nebo v okamžiku, kdy obžalovaný učiní prohlášení o vině či nevině.
Federální a státní zákony stanoví tresty za většinu trestných činů. Typické tresty zahrnují pokuty a trest odnětí svobody nebo vězení. Zákony o trestech mohou stanovit přesné podmínky odnětí svobody a pokuty nebo dávají soudcům na výběr z určitého rozpětí. Soudci mohou také podle vlastního uvážení uložit místo trestu podmínku (osoba, která přijme podmínku, musí dodržovat určité podmínky, například docházku do školy a pravidelné kontroly u probačního úředníka).
Pokud mají soudci určitou volnost, zvažují při ukládání trestu řadu faktorů. Mezi tyto faktory patří trestní minulost obžalovaného, povaha samotného trestného činu, výše škody nebo újmy způsobené obžalovaným, skutečnost, zda obžalovaný vyjádřil nad trestným činem lítost, a výpovědi poškozených.
Odvolání
Výrokem o vině trestní věc nutně nekončí. I po odsouzení může obžalovaný podat odvolání a požádat vyšší (odvolací) soud o přezkoumání a změnu rozhodnutí nižšího soudu. Obžalovaný se může odvolat proti odsuzujícímu rozsudku nebo se odvolat pouze proti rozsudku. U obžalovaných, kteří jsou odsouzeni na základě dohody o přiznání viny, může být součástí dohody vzdání se práva na odvolání.
Odvolání není dalším soudním řízením; je to spíše příležitost pro obžalovaného namítat, že určité chyby, kterých se dopustil soudce nebo vlastní obhájce obžalovaného, pravděpodobně změnily výsledek případu. Obžalovaný může například tvrdit, že rozhodnutí soudce zamítnout návrh obhajoby na potlačení důkazů bylo nejen nesprávné, ale pravděpodobně ovlivnilo hlasování poroty. V rámci varianty „žádná škoda, žádný faul“ odvolací soud nezruší odsouzení na základě chyby soudu prvního stupně, pokud odvolací soudci nejsou přesvědčeni, že tato chyba byla významným faktorem při rozhodování poroty.
Odvolací soud, který se postaví na stranu obhajoby, může zrušit odsouzení, změnit trest nebo zcela nařídit nový proces. Ve vzácných případech odvolací soud případ zcela zamítne.
Vždy se obraťte na advokáta
Pokud čelíte obvinění z trestného činu, ihned vyhledejte radu zkušeného obhájce. Znalý advokát vám bude schopen vysvětlit konkrétní soudní postupy ve vaší jurisdikci.
.
