Napsala Meghan Pivarnik a tým Herbal Academy
Slyšeli jste o octu čtyř zlodějů? Pokud ne, přijďte se seznámit s folklórem, který tento nadčasový přípravek obklopuje, s tím, jak lze složky v něm obsažené využít k podpoře wellness během podzimu a zimy, a jak si ho připravit podle jednoduchého receptu, který má všestranné působení a využití.
- Historie a folklór octové směsi čtyř zlodějů
- Přínosy jablečného octa
- Přínosy bylinného octa Four Thieves
- Salvie lékařská (Salvia officinalis) list
- Rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis) list
- Pupen levandule lékařské (Lavandula officinalis)
- Tymián (Thymus vulgaris) list
- Česnek setý (Allium sativum) cibule
- Jalovec obecný (Juniperus communis) bobule
- Semeno černého pepře (Piper nigrum)
- Jak vyrobit a použít octovou směs Čtyři zloději
- Směs octa Four Thieves
- Nakonec
- Ebook zdarma jen pro vás!
- Úspěšně jste se přihlásili k odběru!
Historie a folklór octové směsi čtyř zlodějů
Ve středověku prý čtyři zloději vykrádali domy nemocných a zemřelých na morovou epidemii ze 17. století, černou smrt. Říká se, že za bezměsíčných nocí v Marseille ve Francii si zloději mazali těla octem, který byl napuštěn „ochrannými“ bylinami, o nichž je dnes známo, že mají antibakteriální a antivirové účinky. Tento bylinný ocet měl zlodějům poskytnout výhodu proti nákaze. Za zvlášť záludného přenašeče moru byly považovány blechy. Kromě antimikrobiálního potenciálu mohl aromatický plášť zlodějů působit také jako přírodní odpuzovač blech!“
Zpočátku se na chování čtyř zlodějů příliš nehledělo, protože lidé předpokládali, že mor nakonec zachvátí i je. Odpor zlodějů byl však silný a jejich zlodějny pokračovaly. Když byli nakonec zadrženi, soudci jim nabídli méně trýznivou formu popravy, pokud budou nápomocni a podělí se o své tajemství imunity.
Alternativou k tomuto příběhu je, že čtyři zloději byli chyceni za své loupežné činy a poté byli odsouzeni k pohřbívání mrtvých po úderu moru. Aby se pokusili odvrátit nákazu, vytvořili si tento silný bylinný ocet, kterým si potírali uši, spánky a ruce.
Ať už je pravdivý kterýkoli z mýtů, recept, který odhalili, je od té doby známým kouskem folklóru a my se o něj dnes s vámi podělíme! Pojďme se nejprve podívat na některé složky této směsi a na to, jak mohou prospět wellness.
Přínosy jablečného octa
Jablečný ocet je základem octové směsi Four Thieves. Pro lidi, kteří si doma vyrábějí vlastní receptury, byl a stále je ocet snadno dostupným prostředkem. Ukazuje se také, že samotný ocet mohl být také prospěšnou složkou směsi Four Thieves.
Podle neoficiálních a dokonce i některých moderních vědeckých zpráv se jablečný ocet používal k redukci mikrobů na vnějších površích. O jeho přednostech existuje také nespočet historických poznámek!
Tady jsou dvě takové pozoruhodné historické zprávy:
- Hippokrates, často označovaný za otce západní medicíny, byl známý tím, že používal jablečný ocet k lokálnímu i vnitřnímu ošetření ran a infekcí.
- Sung Tse, tvůrce soudního lékařství 10. století, obhajoval mytí rukou sírou a octem, aby se zabránilo infekci při pitvách.
Nyní, než se příliš rozrušíme, se zastavme a uveďme tyto zajímavé informace do souvislostí.
Oct již není považován za dezinfekční prostředek pro zdravotnická zařízení, ani se nedoporučuje používat na rány, protože moderní přípravky určené k těmto účelům jsou mnohem účinnější (Gaas & Johnston, 2006). Pro některá použití je však ocet zcela opodstatněný.
Domácí ocet je obvykle bezpečný na kůži a prokázal určitou aktivitu proti běžným patogenům, a dokonce se předpokládá, že ocet může zvýšit účinnost některých fagocytů, což jsou imunitní buňky, které pohlcují choroboplodné zárodky a cizorodé látky.
Ve studii z roku 2018 byly různé koncentrace octa testovány na antimikrobiální a imunitu posilující účinky proti Escherichia coli (E. coli), Staphylococcus aureus (který může způsobit stafylokokovou infekci) a Candida albicans (oportunní patogenní kvasinka, často nazývaná jednoduše candida). Nejenže byl růst těchto zárodků v přítomnosti octa potlačen, ale fagocyty v kontaktu s octem měly větší schopnost vykonávat svou práci (Serafin et al., 2018)! Tato studie dospěla k závěru, že účinek stále není dostatečně silný na to, aby bylo možné prohlásit ocet za antiinfekční prostředek ve zdravotnictví, ale dospěla k závěru, že určitý pozitivní účinek má.
Studie z roku 2015, která porovnávala ocet s několika chemickými a komerčními prostředky, ukázala, že ocet je užitečný jako dezinfekční prostředek pro domácnost (Basman, 2015). Ve skutečnosti bylo zjištěno, že 50% roztok bílého octa je nejúčinnější metodou dezinfekce zubních kartáčků (Basman, 2015)!
Existuje také řada dalších studií podporujících použití octa k dezinfekci produktů od běžných bakterií:
- 5% ocet s kyselinou octovou významně snížil množství E. coli z povrchu salátu (Chang & Fang, 2007).
- Směs 4% octa kyseliny octové a citronové šťávy v poměru 1:1 snížila výskyt salmonel na mrkvi (Sengun & Karapinar, 2004).
A to bylo jen několik příkladů!
Existuje také určité zdůvodnění toho, jak může ocet působit jako mírné antimikrobiální činidlo: „Organické kyseliny v octu a hlavně kyselina octová pronikají do buněčných membrán mikroorganismů, což vede k odumírání bakteriálních buněk“ (Budak, et al., 2014). Vidíte, že ačkoli ho nenazýváme zázračným lékem, ocet má rozhodně své přednosti!
Když zkombinujeme bylinky s octem, získáme dvojnásobný užitek!
Přínosy bylinného octa Four Thieves
Známý bylinkář a aromaterapeut z počátku 20. století Jean Valnet používal recepturu, která možná úzce souvisí s původní směsí octa Four Thieves. Ačkoli je pravděpodobné, že se některé byliny v průběhu let v receptuře změnily a upravily, moderní bylinkáři při přípravě přípravků z octa Four Thieves obvykle používají kombinaci listu šalvěje (Salvia officinalis), listu rozmarýnu (Rosmarinus officinalis), poupěte levandule (Lavandula officinalis), listu tymiánu (Thymus vulgaris), cibule česneku (Allium sativum), bobule jalovce (Juniperus communis) a semene černého pepře (Piper nigrum).
Tyto byliny mají několik věcí společných. Zaprvé si všimněte, že všechny jsou energeticky řečeno na zahřívací straně, což znamená, že systémově zahřívají tělo. Můžete si také všimnout, že všechny mají také aromatické, difuzní a potopudné vlastnosti.
Aromatické byliny, jako je šalvěj, levandule a tymián, jsou ty, které obsahují velké množství těkavých olejů. Tyto byliny mají obvykle silnější vůni, která se často shoduje s antiseptickými a antimikrobiálními těkavými oleji zvanými monoterpeny (Ganora, 2009).
Difuzní byliny, jako je česnek, šalvěj a rozmarýn, mohou přivádět teplo z jádra těla a přesouvat ho neboli cirkulovat ven na povrch naší pokožky. Toto působení může být také směrnicí bylin v receptuře, aby se šířily v těle pro požadovaný účinek (Ganora, 2009).
Diaforetické byliny, jako je rozmarýn, šalvěj a tymián, zvyšují pocení (Skenderi, 2003), které je funkcí detoxikačního procesu těla. Během nemoci může podpora pocení neboli diaforéza pomoci regulovat tělesnou teplotu a uvolňovat toxiny (choroboplodné zárodky) (Holmes, 1989).
Níže si přiblížíme jednotlivé byliny běžně používané v octové směsi Four Thieves.
Salvie lékařská (Salvia officinalis) list
Salvie, která patří do čeledi mátovitých (Lamiaceae), je energeticky zahřívající a vysušující bylina s aromatickými, difuzními a potopudnými účinky. I když ji někteří mohou označit za chladivou, rozhodně je pohyblivá, zejména pokud jde o krevní oběh (Easley & Horne, 2016), a nabízí něco z toho nejlepšího z obou energetických vlastností. Šalvěj nabízí různé účinky v závislosti na přípravku, ve kterém se používá. V teplých přípravcích rozhýbává zejména oběhový systém a často se používá jako potopudný prostředek, zatímco v chladných přípravcích je spíše vysušující a používala se ke snížení nadměrného pocení. Šalvěj má díky svým monoterpenovým těkavým olejům také dlouhodobé využití jako antimikrobiální a antiseptická bylina (Tilgner, 2009) (Ganora, 2009).
Rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis) list
Další bylina z čeledi mátovitých, rozmarýn, je také známý svými antibakteriálními účinky díky těkavým olejům v rostlině (Tilgner, 2009), které mohou být prospěšné při vnitřním nebo vnějším použití. Rozmarýn je teplá, vysušující bylina s relaxačními, difuzními vlastnostmi, které stimulují krevní oběh v těle (Tilgner, 2009). To může pomoci s regulací tělesné teploty, což tělu pomáhá při horečkách, a také podpořit imunitní systém těla tím, že urychluje transport imunitních buněk do potřebných tkání. Kromě toho jsou některé infekční mikroby, zejména viry nachlazení a chřipky, při zvýšené tělesné teplotě méně životaschopné. Hřejivý vliv rozmarýnu je dalším způsobem, jakým byliny podporují přirozenou obranyschopnost našeho těla!“
Pupen levandule lékařské (Lavandula officinalis)
Lavandule patří rovněž do čeledi mátovitých a má mnoho užitečných účinků a energetiky, které se hodí do směsi Four Thieves ocet. Levandule například zahřívá a vysušuje, a tak stejně jako ostatní může pomoci tělu být odolnější a příjemnější během běžných zimních onemocnění. Pokud však byla levandule jednou z původních bylin zlodějů, mohl být jejím význačným účinkem antimikrobiální charakter levandule. Název levandule je odvozen od slova „lavar“, které znamená „omývat“, a jako očistná rostlina je uznávána již odedávna. Kromě antimikrobiálních vlastností má levandule také protizánětlivé a nervové účinky (Tilgner, 2009). Protizánětlivé a nervové účinky mohou být navíc uklidňující během sezónního nachlazení nebo chřipky a pomáhají člověku odpočívat, což také podporuje naši přirozenou obranyschopnost.
Tymián (Thymus vulgaris) list
Tymián je také bylina z čeledi mátovitých! Další aromatická rostlina s hřejivými a vysušujícími vlastnostmi, tymián je potopudná a difuzní bylina tradičně používaná při onemocnění dýchacích cest (Tilgner, 2009), zejména jako bronchodilatační a protizánětlivý prostředek (Hoffmann, 2007). Její hlavní chemická složka, thymol, je zodpovědná především za její antibakteriální, antimikrobiální a antimykotické účinky (Tilgner, 2009), stejně jako za její expektorační a protikřečové účinky (Herbal Academy, b.d.a.). Kromě dýchacích cest se mnoho jejích účinků zaměřuje na trávicí trakt a jako antivirová a antibakteriální bylina může působit na infekce všeho druhu (Easley & Horne, 2016).
Česnek setý (Allium sativum) cibule
Česnek patří do čeledi liliovitých neboli Liliaceae, jeho energetický profil je ostrý a suchý (Tilgner, 2009). Působí difuzně a potopudně a také antimikrobiálně, antibakteriálně, antiparaziticky a antisepticky. Česnek podporuje imunitní funkce (Tilgner, 2009) a obsahuje 18 známých antivirových a antibakteriálních látek (Gladstar, 1993). Bylo prokázáno, že je účinný proti grampozitivním a gramnegativním aerobním bakteriím i proti bakteriím rezistentním vůči antibiotikům (Sivam, 2001). Těkavé silice obsažené v česneku se vylučují plícemi, a díky antimikrobiální povaze těchto těkavých silic je tedy česnek obzvláště užitečný v případě infekcí dýchacích cest. Stejně jako tymián je velmi užitečný také v případě infekcí zažívacího traktu, jako je Helicobacter pylori (H. pylori) nebo paraziti zažívacího traktu (Tilgner, 2009).
Jalovec obecný (Juniperus communis) bobule
Jako člen čeledi borovicovitých (Cupressacceae) je jalovec aromatický, zahřívající a vysušující (Tilgner, 2009). Je také antimikrobiální, protiplísňový a antiseptický (Easley & Horne, 2016) a jako odvar se používal k čištění pracovních desek, nádobí, a dokonce i k čištění ran (Herbal Academy, b.d.b.). Jalovec dokáže posilovat imunitu a snižovat infekce, bakteriální i virové, v trávicím a dýchacím systému (Holmes, 1989), včetně vaginálních a močových infekcí (Moore, 1989). Podle bylinkáře Stephena Buhnera působí jalovec svými antimikrobiálními účinky proti 57 kmenům 24 druhů bakterií (Buhner, 2012).
Semeno černého pepře (Piper nigrum)
Černý pepř, zahřívací a vysušující bylina z čeledi Piperaceae, působí antisepticky a zároveň povzbuzuje krevní oběh (Easley & Horne, 2016). Černý pepř může snižovat infekce, čistit dutiny a podporovat pocení při nástupu nachlazení a chřipky (Holmes, 1989). Černý pepř je možná nejpálivější ze všech hřejivých bylin a koření v této směsi!
Podívejme se nyní na to, jak lze tyto byliny zkombinovat do receptury a vytvořit si vlastní směs Čtyři zlodějské octy.
Jak vyrobit a použít octovou směs Čtyři zloději
Při výrobě octové směsi Čtyři zloději můžete bez obav použít čerstvé nebo sušené bylinky podle toho, co máte po ruce. Následující recept vyžaduje sušené bylinky, protože ty pomáhají prodloužit trvanlivost přípravku. Pokud použijete čerstvé bylinky, jednoduše zdvojnásobte množství, které je v receptu požadováno (1 čajová lžička sušených bylinek se rovná 2 čajovým lžičkám čerstvých bylinek), a vězte, že vzhledem k tomu, že čerstvé bylinky obsahují vodu, bude trvanlivost octa Four Thieves snížena a přípravek bude třeba použít rychleji.
Směs octa Four Thieves
Připravte se na přípravu možná jedné z nejuniverzálnějších pikantních bylinných směsí! Tento infuzní ocet můžete používat vnitřně, zevně, jako přísadu, nebo dokonce jako čisticí prostředek. Možná zjistíte, že si rádi (nebo si na to zvyknete) dáte každé ráno nebo večer doušek na podporu zdraví nebo ho budete mít po ruce pro dny, kdy máte pocit, že jste mohli přijít do styku s někým nemocným. Když nic jiného, můžete ho používat stejně jako téměř jakýkoli jiný ocet!
2 šálky (16 fl oz) bio jablečného octa
2 čajové lžičky sušených listů šalvěje lékařské (Salvia officinalis)
2 čajové lžičky sušeného rozmarýnu (Rosmarinus officinalis) listy
2 čajové lžičky sušených květů levandule lékařské (Lavandula officinalis)
2 čajové lžičky sušených plodů jalovce obecného (Juniperus communis)
1 čajová lžička semen pepřovníku černého (Piper nigrum), rozdrcený
1 čajová lžička sušených listů tymiánu obecného (Thymus vulgaris)
1 stroužek čerstvého syrového česneku (Allium sativum), nasekaný
- Bylinami naplňte zavařovací sklenici velikosti čtvrtky a dolijte bio jablečným octem až 1 cm pod horní okraj sklenice. Směs promíchejte čistou lžící, abyste odstranili případné vzduchové bubliny a zajistili důkladné nasycení bylinek octem.
- Sklenici uzavřete plastovým víčkem nebo mezi sklenici a kovové víčko vložte kousek pergamenového papíru, aby ocet nekorodoval kov a nedotýkal se povlaku na víčku.
- Směs nechte měsíc macerovat v tmavé skříni. Denně sklenicí protřepávejte, aby se bylinky a ocet promíchaly, protože to zajistí lepší extrakci.
- Po měsíci ocet přeceďte pomocí síta a vrstveného sýrového plátna. Tekutinu uschovejte a bylinky zkompostujte. Tekutinu stáčejte do lahví jantarové barvy, aby byla chráněna před světlem, a označte ji.
Existuje mnoho způsobů, jak využít blahodárné účinky octové směsi Four Thieves! Používejte svou směs Four Thieves všude tam, kde je v receptu požadován ocet. Pokud hledáte moktejl, přidejte směs do perlivé vody a relaxujte. Připravujete si rádi vlastní salátové zálivky? Pokud ano, použijte svou octovou směs Four Thieves k přípravě lahodného a aromatického zálivkového základu. Pokud cítíte přicházející nachlazení, použijte tuto octovou směs jako tinkturu nebo ji užívejte po lžičkách. Může být také kreativním doplňkem octové části receptury Fire Cider nebo můžete ocet jednoduše smíchat s medem a vychutnat si ho jako snadný oxymel.
Tuto octovou směs Four Thieves lze použít také zevně jako čisticí prostředek pro domácnost na jakýkoli povrch v kuchyni nebo koupelně. Díky svým antimikrobiálním účinkům (Serafin, Shah, & Yagnik, 2018) brání přemnožení určitých druhů mikrobů, když s nimi přijde do styku, a tím vám pomůže udržet váš domov zdravý v období nachlazení a chřipek.
Nakonec
Příprava směsi čtyř zlodějských octů může být snadným, kreativním a zábavným způsobem boje proti sezónnímu nachlazení, chřipce a infekcím. Tento univerzální aromatický ocet je přesně to, co potřebujete, abyste v této sezóně zůstali bez námahy a zdraví!
Basman, A., Peker, I., Akca, G., Alkurt, M., Sarikir, C., & Celik, I. (2016). Hodnocení dezinfekce zubních kartáčků pomocí různých metod. Brazilian Oral Research, 30(1), e6. https://doi.org/10.1590/1807-3107BOR-2016.vol30.0006
Budak, N., Aykin, E., Seydim, A., Greene, A., & Guzel-Seydim, Z. (2014). Funkční vlastnosti octa. Journal of Food Science, 79(5), 757-764. https://doi.org/10.1111/1750-3841.12434
Buhner, S.H., (2012). Bylinná antibiotika. North Adams, MA: Storey Publishing.
Chang, J., Fang, T. (2007). Přežívání Escherichia coli O157:H7 a Salmonella enterica serovars typhimurium v ledovém salátu a antimikrobiální účinek rýžového octa proti E. coli. Food Microbiology, 24(7-8), 745-751. https://doi.org/10.1016/j.fm.2007.03.005
Easley, T., & Horne, S. (2016). Moderní výdejna bylin: Průvodce výrobou léků. Berkeley, Kalifornie: North Atlantic Books.
Gaas, C., & Johnston C. (2006). Ocet: Léčebné využití a antiglykemický účinek. Medscape General Medicine, 8(2), 61. Převzato z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1785201/
Ganora, L. (2009). Bylinné složky: Základy fytochemie. Louisville, CO: Herbalchem Press.
Gladstar, R. (1993). Bylinná léčba pro ženy. New York, NY: Simon & Schuster.
Herbal Academy. (b.d.a.). Monografie tymiánu. Převzato z https://herbarium.theherbalacademy.com/monographs/#/monograph/5118
Herbal Academy. (b.d.b.). Monografie jalovce. Získáno z https://herbarium.theherbalacademy.com/monographs/#/monograph/5089
Holmes, P. (1989). Energetika západních bylin: A materia medica integrating Western & Chinese herbal therapeutics. Cotati, CA: Snow Lotus Press, Inc.
Moore, M. (1989). Léčivé rostliny pouštního a kaňonovitého Západu. Santa Fe, NM: Museum of New Mexico Press.
Romm, A. (2018). Botanická medicína pro zdraví žen. St Louis, MO: Elsevier.
Sengun, I., & Karapiner, M. (2004). Účinnost citronové šťávy, octa a jejich směsi při likvidaci Salmonella typhimurium na mrkvi (Daucus carota L.). International Journal of Food Microbiology, 96(3), 301-305. https://doi.org/10.1016/j.ijfoodmicro.2004.04.010
Serafin, V., Saah, A., & Yagnik, D. (2018). Antimikrobiální aktivita jablečného octa proti Escherichia coli, Staphylococcus aureus a Candida albicans; Downregulating cytokine and microbial protein expression. Scientific Reports, 8, 1732. Získáno z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5788933/
Sivam, G. (2001). Ochrana proti Helicobacter pylori a dalším bakteriálním infekcím pomocí česneku. The Journal of Nutrition, 131(3), 1106-1108. https://doi.org/10.1093/jn/131.3.1106S
Skenderi, G. (2003). Bylinné vade mecum. Rutherford, NJ: Herbacy Press.
Tilgner, S. (2009). Bylinná medicína: Z nitra země. Pleasant Hill, OR: Wise Acres LLC.
.