Chytří šimpanzi dokážou přechytračit opice.© Punchstock Průzkum IQ primátů upevnil pověst opic jako našich nejinteligentnějších příbuzných. Analýza řady studií zaměřených na zjišťování chytrosti dospěla k závěru, že orangutani a šimpanzi jsou hlavními vajíčkáři a opice a lemuři jsou jim intelektuálně v patách.
Studie sestavila žebříček celkových kognitivních schopností primátů. Předchozí výzkumy se pokoušely porovnat schopnosti různých primátů v konkrétních úlohách, ale nikdo nikdy tyto údaje nespojil do celkového měřítka inteligence.
Výzkumníci sestavili výsledky z desítek hádanek, které vědci zadávali různým druhům primátů. Jednalo se například o testy schopnosti orientovat se v bludišti, rozplést změť různobarevných nití a najít potravu nebo rozpoznat lichého jedince v sérii obrázků. Seřadili jednotlivé druhy a vypočítali celkovou průměrnou inteligenci každého z nich.
Orangutani se umístili na prvním místě, když těsně předstihli šimpanze. Oba druhy mají společnou zázračnou schopnost používat nástroje a předávat mláďatům tradiční moudrost. „Orangutani jsou trpělivější a rozvážnější,“ říká Robert Deaner, který výzkum vedl na Duke University Medical Center v Durhamu v Severní Karolíně. „A jsou to mistři útěků ze zoologických zahrad.“
„Orangutani jsou trpělivější a rozvážnější. A jsou to mistři v útěcích ze zoologických zahrad.“
Robert Deaner
Grand Valley State University, Michigan
Výzkumníci ve své zprávě v časopise Evolutionary Psychology1 uvádějí, že výsledky posilují hierarchii opic na vrcholu, následovaných opicemi Starého světa, jako jsou makakové, a opicemi Nového světa, jako jsou marmozeti. „Můžeme si být docela jistí, že lidoopi jsou na tom mnohem lépe než ostatní zvířata,“ říká Deaner, který nyní působí na Grand Valley State University v Allendale ve státě Michigan.
Obecně se zdá, že inteligence souvisí spíše s absolutní velikostí mozku než s velikostí mozku v poměru k velikosti těla nebo s relativní velikostí různých oblastí mozku, říká Deaner. Předchozí teorie naznačovaly, že rozhodujícím faktorem může být velikost mozkové neokortexu, oblasti, jejíž velikost se zřejmě mění v závislosti na velikosti sociálních skupin, v nichž zvíře žije, a která by tak mohla odrážet kognitivní schopnosti.
Vrchol stromu
Jedním z překvapení je třetí místo, kterého dosáhly opice pavoukovité (Ateles), které nepatrně porazily gorily. „Není to významný rozdíl,“ říká Deaner, ani neví, proč by tomu tak mohlo být.
ADVERTISEMENT
Snad se dalo očekávat, že nejchytřejší jsou druhy, které jsou nejblíže naší vlastní větvi evolučního stromu. Výsledek podtrhuje skutečnost, že lidé vzešli ze skupiny, která již disponovala impozantními kognitivními schopnostmi, které pak byly v našem vlastním evolučním vývoji ještě zdokonaleny.
Jisté se zdá být to, že lidé jsou mistry inteligence. Přestože některé z testů zadaných primátům – například schopnost odnaučit a znovu se naučit libovolná pravidla – jsou podobné těm, které se používají k identifikaci vývojově narušených lidí, normální dospělý člověk by v každém testu uspěl.
Zdá se však nepravděpodobné, že by někdo někdy postavil člověka i proti nejchytřejším primátům. „Lidem obecně nenastavujete testy, které se netýkají jazyka,“ říká Deaner. „Kdybyste je posadili před počítač a dali jim hrozen pokaždé, když něco udělají správně, pravděpodobně by odešli z místnosti.“
