Účinnost a snášenlivost jednočinného chemického peelingu pro léčbu melasmy u pacientů s barevnou pletí podpořily údaje ze studie publikované v časopise Journal of Cosmetic Dermatology. V metaanalýze 13 studií se kyselina trichloroctová a Jessnerův roztok ukázaly jako nejúčinnější jednorázové chemické peelingy pro léčbu melasmy u pacientů s tmavou pletí.
Ačkoli se chemické peelingy k léčbě melasmy často používají, u pacientů s tmavou pletí je zvýšené riziko vzniku pozánětlivé hyperpigmentace. Za účelem dalšího zkoumání a účinnosti a bezpečnosti jednorázových chemických peelingů u pacientů s pigmentovanou pletí provedli výzkumníci systematický přehled a metaanalýzu současné literatury. V databázích Medline, SCOPUS, Web of Science, Google Scholar a Cochrane byly od počátku do září 2020 vyhledávány studie léčby melasmy chemickým peelingem. Způsobilé studie zahrnovaly pacienty s Fitzpatrickovým typem pleti III-VI a uváděly relativní účinnost a bezpečnost 2 nebo více z následujících chemických peelingů: alfa-hydroxykyseliny, beta-hydroxykyseliny, Jessnerův roztok, kyselina retinová nebo kyselina trichloroctová. Zahrnuty byly pouze randomizované kontrolované studie nebo prospektivní observační studie. Mezi sledované výsledky patřilo skóre indexu plochy a závažnosti melasmy (MASI) a výskyt nežádoucích účinků.
Metaanalýza zahrnovala údaje z 10 randomizovaných kontrolovaných studií a 3 prospektivních srovnávacích studií. Nejčastěji zkoumaným chemickým peelingovým prostředkem byla kyselina glykolová, která byla srovnávána s kyselinou trichloroctovou (n=5 studií), tretinoinem (n=1), lokální iontoforézou s nanosomy vitaminu C (n=1) a aminokyselinou ovocnou (n=1). Kromě toho 2 studie srovnávaly hydrochinon s peelingem s kyselinou trichloroctovou nebo peelingem s Jessnerovým roztokem nebo kyselinou azelainovou; 2 studie srovnávaly Jessnerův roztok s kyselinou salicylovou a kyselinou mléčnou; a 1 studie srovnávala tretinoin s vehikulárním krémem.
Odhad celkového účinku upřednostňoval peeling kyselinou trichloroctovou před lokálním hydrochinonem, pokud jde o změnu MASI oproti výchozímu stavu (průměrný rozdíl , -5,30; 95% interval spolehlivosti , -6,41 až -4,19; P <.001). Jessnerův roztok podle tohoto ukazatele rovněž předčil hydrochinon (MD, -3,20; 95% CI, -5,35 až -1,05; P =,004). Mezi peelingem s kyselinou azelaovou a lokálním hydrochinonem nebyly pozorovány žádné významné rozdíly. Kromě toho ve studiích, které srovnávaly kyselinu glykolovou s jinými chemickými peelingy, nebyly pozorovány žádné významné rozdíly ve změně MASI. Žádná studie neuváděla míru recidivy melasmy. Heterogenita mezi studiemi byla u odhadů účinnosti vysoká.
Pokračovat ve čtení
Celkové profily vedlejších účinků byly u chemických peelingů srovnatelné. Vyšší riziko erytému však bylo pozorováno ve skupinách peelingů s kyselinou trichloroctovou ve srovnání se skupinami peelingů s kyselinou glykolovou (poměr rizik -0,18; 95% interval spolehlivosti , -0,30 až -0,071; P =,002). Riziko hyperpigmentace bylo u peelingu kyselinou trichloroctovou a peelingu kyselinou glykolovou podobné. Nejčastějším nežádoucím účinkem u Jessnerova roztoku byl nepříjemný pocit.
Primárním omezením této analýzy byla heterogenita mezi studiemi, která mohla ovlivnit spolehlivost velikosti účinku. Žádná studie také neuváděla dlouhodobý vliv chemického peelingu na recidivu melasmy.
Výsledky této metaanalýzy identifikují kyselinu trichloroctovou a Jessnerův roztok jako obzvláště účinné metody léčby melasmy u tmavé pleti, domnívají se autoři studie. Nežádoucí účinky byly mírného charakteru, ačkoli kyselina trichloroctová byla ve srovnání s kyselinou glykolovou spojena s vyšším rizikem vzniku erytému. „hemické peelingy jsou účinné jako jednotlivé prostředky pro léčbu melasmy u pacientů s tmavším typem pleti, s použitím lokálních přípravků jako udržovací léčby,“ napsali zkoušející. „, jsou však stále zapotřebí další dobře navržené studie.“
