Zadržení tankeru se časově shoduje s rostoucím mezinárodním napětím mezi Íránem a spojenci USA kvůli možným souvislostem Íránu s narušením obchodní lodní dopravy, pokrokům na cestě k možnému získání jaderné zbraně a údajným kybernetickým útokům.
Teherán uvedl, že loď porušila ekologické předpisy, ale Soul toto tvrzení popírá. Poslední inspekce tankeru během návštěvy čínského přístavu v roce 2019 neprokázala žádné porušení ekologických předpisů a pouze drobná porušení bezpečnostních předpisů, jak vyplývá z databáze Evropské unie pro námořní dopravu Equasis.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Saeed Khatibzadeh uvedl, že rozhovory pravděpodobně nezačnou před příjezdem jihokorejského náměstka ministra zahraničí, a zadržení označil za technickou záležitost, která „je zpracovávána v jejím odborném a soudním rámci“.“
Tankery pod útokem
- 12. května 2019: V Ománském zálivu byly sabotovány čtyři tankery z Norska, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů.
- 13. června 2019: V Ománském zálivu jsou napadeny dva tankery, jeden japonský a jeden norský. Spojené státy obviňují íránské Islámské revoluční gardy. Íránská vláda zapojení popírá.
- 19. července 2019: Íránské IRGC zadržují tanker plující pod britskou vlajkou poté, co Spojené království zadrželo íránský tanker plující do Sýrie. Obě plavidla jsou později propuštěna.
- 14. září 2019:Drony zasahují zařízení na zpracování ropy v Saúdské Arábii. Rijád a Washington obviňují z útoku Írán, který to popírá.
- 14. prosince 2020: Výbušninami naložený člun zaútočí na singapurský ropný tanker zakotvený v saúdském přístavu Džidda. Podezřelí jsou Íránem podporovaní povstalci Hútíové.
- 3. ledna 2021:
Irán tanker zabavil během napjaté kapitoly vztahů mezi oběma zeměmi. Teherán opakovaně požadoval, aby Soul uvolnil hotovost ve výši 7 miliard dolarů z prodeje íránské ropy, kterou jihokorejské banky zadržují od roku 2019 kvůli sankcím omezujícím bankovní transakce s Íránem.
V týdnech předcházejících zabavení lodi dosáhly obě země pokroku při vytváření potenciálního humanitárního kanálu pro transakce v hodnotě 500 000 dolarů, což je zlomek blokované částky. Jednání zahrnovala použití části blokovaných prostředků Soulu na nákup vakcín proti koronaviru a dalšího zdravotnického materiálu pro Teherán, uvedli představitelé Soulu a íránský podnikatel zapojený do jednání.
Ministerstvo financí USA poskytlo zvláštní souhlas s touto transakcí, uvedl jihokorejský a americký představitel. Mluvčí ministerstva financí ve Washingtonu se k tomu odmítl vyjádřit.
Teherán popřel, že by zabavení jihokorejské lodi souviselo s odmítnutím Soulu uvolnit finanční prostředky. „Nejsme rukojmí,“ řekl mluvčí íránské vlády Alí Rabí den po zadržení tankeru. „Pokud je někdo rukojmím, pak je to jihokorejská vláda,“ která zadržuje íránská aktiva pod „marnými záminkami“, dodal.
Ropná plavidla a zařízení se stala terčem řady nedávných útoků v regionu. Minulý měsíc loď naložená výbušninami zasáhla ropný tanker zakotvený v saúdském přístavu v Rudém moři. Evropští představitelé mají podezření, že útok provedli jemenští povstalci Hútíové, kteří jsou napojeni na Írán. Z předchozích útoků na strategické vodní cestě byli obviněni nebo se k nim přihlásili Hútiové.
Saúdská ropná infrastruktura se opakovaně stala terčem útoků, především útoku dronů na zpracovatelský závod a ropné pole a sabotáže dvou královských tankerů v roce 2019, z nichž Washington a Rijád obvinily Írán. Teherán účast na těchto útocích popřel.
„Režim nadále ohrožuje práva a svobody plavby v Perském zálivu v rámci jasného pokusu vydírat mezinárodní společenství, aby zmírnilo tlak sankcí,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí.
V pondělí, ve stejný den, kdy Írán zadržel jihokorejský tanker, Teherán oznámil, že začal obohacovat uran na 20 % čistoty, což je úroveň, která by zkrátila dobu potřebnou k výrobě atomové bomby a výrazně překračuje limit stanovený v jaderné dohodě z roku 2015.
Očekává se, že napětí mezi Íránem a americkými spojenci zkomplikuje snahy nastupující administrativy zvoleného prezidenta Joea Bidena o oživení dohody, od níž jeho předchůdce před dvěma lety odstoupil.
Samostatně se hackeři napojení na Írán přihlásili k tomu, že stojí za nedávnými kybernetickými útoky na Izrael, dalšího spojence USA.
Při snaze o diplomatické řešení situace kolem jihokorejského tankeru vyslal Soul do Hormuzského průlivu torpédoborec na ochranu svých dalších plavidel. Součástí posádky válečné lodi je jihokorejský tým speciálních námořních sil vycvičený k záchraně rukojmích. Mluvčí ministerstva zahraničí uvedl, že námořní cestou denně proplouvá přibližně 20 jihokorejských lodí. Soulská rada pro národní bezpečnost ve čtvrtek zopakovala své znepokojení nad zadržením tankeru.
Irán má zkušenosti se zadržováním plavidel v citlivých okamžicích ve vztazích se Západem.
V roce 2019 zadržely Islámské revoluční gardy, složka íránských ozbrojených sil, na několik měsíců tanker Stena Impero plující pod britskou vlajkou poté, co Spojené království zadrželo íránské plavidlo, které bylo na cestě do Sýrie. Írán uvedl, že loď porušila pravidla ochrany životního prostředí, ale propustil ji, když bylo osvobozeno jeho vlastní plavidlo. V roce 2016 USA zorganizovaly leteckou přepravu hotovosti v hodnotě 400 milionů dolarů do Íránu, která se časově shodovala s propuštěním čtyř Američanů zadržených Revolučními gardami.
Nejnovější incident není povzbudivým znamením blížícího se zlepšení vztahů mezi Íránem a USA, uvedl Jang Ji-hyang, vedoucí Centra pro Blízký východ a severní Afriku při Asan Policy Institute, soulském think tanku. Podle ní se zdá, že zabavení „je íránský způsob, jak Bidenově administrativě sdělit, že obnovená jednání nebudou nijak hladká.“
K tomuto článku přispěl Arsu Eqbali v Teheránu.
Psali Benoit Faucon na [email protected] a Andrew Jeong na [email protected]
.