Jihoafrická republika v pátek uctila památku Nelsona Mandely – bojovníka za občanská práva, nositele Nobelovy ceny míru a prvního černošského prezidenta země – prvním výročím jeho úmrtí.
Mandela, který se stal tváří jihoafrické rasové rovnosti v době utlačovatelské vlády apartheidu, zemřel loni na plicní infekci ve věku 95 let, uvedl deník Daily Mail. O rok později bylo Mandelovo 67leté působení ve veřejné službě oceněno 6 minutami a 7 sekundami ticha po celé zemi.
Jihoafričané uctili Mandelu také v pátek modlitbami, projevy, obřady a troubením ikonických vuvuzel v zemi. U paty sochy Nelsona Mandely v Pretorii byly položeny věnce a lidé po celém světě vzdali hold Mandelovým krokům k rasové rovnosti.
„Před rokem svět ztratil vůdce, jehož boj a oběti nás inspirovaly k tomu, abychom se postavili za naše základní principy, jehož příklad nám připomínal trvalou potřebu soucitu, porozumění a smíření a jehož vize viděla příslib lepšího světa,“ uvedli v pátečním prohlášení podle USA Today prezident Barack Obama a první dáma Michelle Obamová. „Mandela po sobě zanechal svět, který je spravedlivější a svobodnější, ale je třeba vykonat ještě mnoho práce. V tento den a každý den uctíváme jeho ducha a jeho památku.“
Mandela byl aktivistou v době vrcholícího jihoafrického režimu apartheidu, který mimořádně utlačoval původní obyvatele Afriky. Mandela se v roce 1943 připojil k Africkému národnímu kongresu bojujícímu proti apartheidu a nakonec se podílel na založení Ligy mládeže této organizace.
Mandelovi bylo 34 let, když v roce 1952 otevřel podle jihoafrické vlády první černošskou právnickou firmu v segregované Jihoafrické republice. V témže roce se také stal jedním z místopředsedů Afrického národního kongresu.
Mandela a dalších 19 lidí však bylo v roce 1952 zatčeno a obviněno za účast na celonárodním protestu. Mandela byl odsouzen k devíti měsícům vězení s nucenými pracemi s odkladem na dva roky. Později byl podle CNN zatčen za účast na občanské neposlušnosti v roce 1956 a spolu s dalšími 155 vůdci odboje obviněn z vlastizrady.
Ačkoli byl nakonec shledán nevinným, Mandelovo zatýkání pokračovalo, protože se stavěl proti jihoafrické segregaci. V roce 1962 byl obviněn z podněcování a neoprávněného opuštění země, uvádí Nelson Mandela Foundation. Podle CNN byl Mandela původně odsouzen k pěti letům nucených prací, které se však později změnily v doživotní trest za čtyřnásobnou sabotáž.
Mandela strávil ve vězení 27 let, než byl 11. února 1990 propuštěn na svobodu, několik měsíců poté, co jihoafrický prezident P. W. Botha svou rezignací fakticky ukončil režim apartheidu v zemi. Ačkoli Mandela nemohl vést v první linii jihoafrický boj za občanská práva, stal se během svého věznění jakýmsi mučedníkem své věci.
Mandela a prezident F. W. de Klerk se v roce 1993 podělili o Nobelovu cenu míru za svržení apartheidu v Jihoafrické republice a v následujícím roce se Mandela stal prvním černošským prezidentem Jihoafrické republiky. Nelsonova politická strana Africký národní kongres vyhrála od roku 1994 všechny prezidentské volby v Jihoafrické republice a od dob de Klerka neměla země bělošského vůdce, píší The New York Times.
“ posloužil Jihoafrické republice a celému lidstvu způsobem, jakým to nikdy žádný jednotlivec neudělal a v dohledné době ani neudělá,“ řekl podle The New York Times Patrick Craven, mluvčí Kongresu jihoafrických odborů. „Nechal na nás a na budoucích generacích, abychom v tomto boji pokračovali.“
Podle CNN odstoupil první černošský prezident Jihoafrické republiky po čtyřletém funkčním období v roce 1999. Mandela se poté věnoval humanitárním kauzám, zaměřoval se především na HIV/AIDS a rasově motivovanou občanskou válku v Burundi. OSN začala v roce 2009 uctívat Mandelovy narozeniny 18. července jako Mezinárodní den Nelsona Mandely.
„Naší povinností je pokračovat v budování společnosti, kterou si představoval, následovat jeho příkladu,“ řekl v pátek podle deníku Times arcibiskup Desmond Tutu, Mandelův kolega a nositel Nobelovy ceny míru za boj za ukončení apartheidu.
