Otázka: „Kdo byl Mordokaj v Bibli?“
Odpověď: Kdo byl Mordokaj v Bibli? Mordokaj je poprvé představen v Ester 2,5-7: „V susské citadele byl Žid z Benjamínova kmene jménem Mordokaj, syn Jaira, syna Šimeiho, syna Kišova, který byl babylonským králem Nabukadnezarem odvlečen z Jeruzaléma do vyhnanství mezi těmi, kdo byli zajati spolu s judským králem Joachinem. Mordokaj měl sestřenici jménem Hadasa, kterou vychovával, protože neměla otce ani matku. Tato mladá žena, která byla známá také jako Ester, měla půvabnou postavu a byla krásná. Mordokaj si ji vzal za vlastní dceru, když její otec i matka zemřeli.“
Tyto verše si všímají následujících skutečností o Mordokajovi: Mordochaj byl Žid z kmene Benjamín, 2) žil v Suse, hlavním městě Persie, 3) jeho pradědeček Kiš byl zajat Nabuchodonozorem a 4) působil jako otec Ester. Když byla Ester vybrána jako jedna z panen, které by se mohly stát příští královnou krále Xerxa (neboli Achašveróše), poradil jí Mordechaj, aby neprozradila svůj židovský původ (Ester 2,10). Ester byla korunována královnou (verš 17).
V Ester 2,21-23 se Mordechaj, který pracoval u palácové brány, dozvídá o spiknutí proti králi. Mordechaj o spiknutí informuje Ester a královna předá tyto informace Xerxovi. Potenciální atentátníci jsou zastaveni a Mordechajovo jméno je zaznamenáno v královských kronikách jako jméno toho, kdo podnikl kroky k zachování králova života.
Mordechaje nenáviděl Haman, Agagovec, který zastával v království významný úřad. Hamanova nenávist byla způsobena tím, že se mu Mordechaj odmítl poklonit (Ester 3,5). Jako Žid se Mordokaj klaněl pouze Pánu, Bohu Izraele. Haman se však nespokojil s pouhým odstraněním Mordechaje: „Když se dozvěděl, kdo je Mordechajův lid, opovrhl myšlenkou zabít pouze Mordechaje. Místo toho hledal Haman způsob, jak zničit celý Mordokajův lid, Židy, v celém Xerxově království“ (verš 6). Haman promluvil s králem a zajistil si jeho svolení vyhladit židovský národ ve vybraný den v budoucnosti. Když se Mordokaj o výnosu dozvěděl, roztrhl svůj oděv, oblékl si žíněnou suknici a seděl v popelu (Ester 4,1).
Mordokaj Ester každý den kontroloval. Když zjistila, že truchlí, zeptala se na důvod. Mordokaj Ester informoval o Hamanově spiknutí proti Židům a řekl jí, aby šla před krále a prosila za život Židů (Ester 4,8). Na to se Ester zarazila – neměla svobodu vstoupit do královy přítomnosti bez předvolání; přiblížit se ke králi bez pozvání se trestalo smrtí (verše 9-10). Mordokaj odpověděl logicky: pokud nepůjde před krále, je stejně mrtvá, protože ji samotnou ohrožuje králův výnos (verš 13). Mordokaj končí své poselství královně tímto slavným výrokem: „Kdo ví, že jsi přišla do svého královského postavení právě pro takovou chvíli, jako je tato?“ (Mordoracha). (verš 14).
Ester souhlasila s tím, že musí porušit perský zákon, který zakazoval přístup ke králi, a řekla: „Zahynu-li, zahynu“ (Ester 4,16). Tři dny se postila a pak bez pozvání vstoupila do královy přítomnosti. Xerxes ji však přijal vlídně a Ester využila příležitosti a pozvala krále a Hamana na hostinu (Ester 5,1-4). Při jídle se král Ester zeptal, zda má nějakou prosbu, a Ester požádala o jejich přítomnost na další hostině následujícího večera.
Hamana, který neznal královnin původ, potěšilo, že byl poctěn ne jednou hostinou, ale hned dvěma. Cestou domů byl „šťastný a v dobré náladě. Když však spatřil Mordechaje u královské brány a všiml si, že v jeho přítomnosti ani nepovstal, ani neprojevil strach, naplnil ho proti Mordechajovi hněv“ (verš 9). Jakmile dorazil domů, vydal rozkaz postavit 75 stop vysokou šibenici, na které měl být Mordechaj oběšen (Ester 5,14).
Té noci po Esterině prvním jídle král Xerxes nemohl usnout. Jako pomoc při usínání si nechal předčítat kroniky. Tak se stalo, že se četlo vyprávění o tom, jak Mordechaj zmařil atentát. Král pak zjistil, že se Mordokajovi za jeho dobrý skutek nikdo neodvděčil. V tu chvíli vstoupil do paláce Haman, aby získal královo svolení Mordechaje oběsit – nedostal však příležitost o to požádat, protože král Hamanovi nařídil, aby Mordechaje okamžitě vedl ulicemi Sús, aby mu vzdal hold (Ester 6,10-11). Haman se tak pokořil před svým nepřítelem a Mordechajovi se dostalo náležité pocty.
Po ponižující zkušenosti s poctami Mordechajovi se Haman vrátil do paláce na Esterinu druhou hostinu. Během jídla se král opět zeptal Ester, zda má nějakou prosbu. Tentokrát prosila, aby král zachránil ji a její lid před zkázou (Ester 6,3-4), a ukázala na Hamana jako na toho, kdo ji chce zabít (verš 6).
Haman byl bez okolků usmrcen na téže šibenici, kterou vztyčil pro Mordechaje, a Židé dostali povolení bránit se. Židé úspěšně překonali Hamanovo ďábelské spiknutí a Mordokaj byl odměněn povýšením. V závěrečném verši knihy Ester se píše: „Žid Mordechaj byl druhý v pořadí po králi Xerxovi, mezi Židy vynikal a těšil se velké úctě mnoha svých židovských spoluobčanů, protože pracoval pro dobro svého lidu a zasazoval se o blaho všech Židů.“ (Ester 10,3)
Mordechajův příběh ilustruje pravdivost Žalmu 75,7: „Je to Bůh, kdo soudí: / Jednoho sráží, druhého povyšuje“ a Žalm 147,6: „Hospodin podepírá pokorné / ale bezbožníky svrhává na zem.“ (srov. Mordokajova věrnost a poctivost mu zajistily dobré postavení u perského krále a jeho starost o židovské krajany mu přinesla Boží požehnání.
.
