Většina ještěrů je všežravá, hmyzožravá nebo masožravá – to znamená, že žerou živé brouky, drobná zvířata a zeleninu. Existuje však mnoho lidí, zejména začátečníků, kteří nechtějí doma chovat hmyz ani živou potravu, ale chtějí domácího ještěra. V tomto příspěvku najdete seznam býložravých domácích ještěrů, kteří nežerou brouky ani živou potravu nebo je lze krmit pouze občas nějakým broukem.

1: Uromastyx

Krásní, zvědaví a často učenliví uromastyxové jsou skvělými domácími ještěry.

Uromastyx je rod býložravých ještěrů – to znamená, že jsou zcela vegetariánští. Navíc jsou uromastyxové krásní a zajímaví ještěři a jsou z nich také skvělí domácí mazlíčci. Jejich dinosauří vzhled, špičatý ocas a úžasné barvy jsou skutečně fascinující.

Existuje více než 15 druhů různých uromastyxů, které se liší velikostí, zbarvením a dokonce i temperamentem. Nejmenší druhy uromastyxů dosahují délky kolem 10 palců (25 cm), ty větší až 15-18 palců (38-46 cm). Největší druhy – egyptky – dosahují až 30-36 palců (75-91 cm), ale i ty potřebují velký výběh.

Naštěstí většina uromastyxů zkrotne a stane se tolerantní k manipulaci. Některým uromastyxům může chvíli trvat, než začnou důvěřovat svým majitelům – zejména mláďata mohou být někdy velmi aktivní a plachá.

Hlavním požadavkem pro chov uromastyxů je hodně tepla a UVB záření – pocházejí totiž z nejteplejších částí světa. Jakmile vše pro uromastyxe nastavíte – péče je poměrně snadná. Zelenina, zelenina, jedlé květiny, některá semena a ovoce je vše, co potřebují k výživě.

Uromastyxové mají dlouhou životnost – při dobré péči se dožívají 15-20 let. Své dospělé velikosti však dosahují až ve věku 3-5 let. Protože jsou vegetariáni, trvá jim delší dobu, než vyrostou. Většina mláďat začíná s nevýrazným zbarvením a krásné barvy se u nich rozvinou až ve 2-4 letech.

Pokud uvažujete o pořízení uromastyxe, přečtěte si tento příspěvek, kde se dozvíte, zda jsou uromastyxové dobrými domácími mazlíčky (nová záložka).

2: Chuckwalla

Chuckwalla je jedním z dalších domácích ještěrek, které nežerou brouky a milují teplo. Stejně jako uromastyx se chuckwalla živí zeleninou, zelení, jedlými květy a ovocem.

Chuckwallas bude potřebovat vysoké teploty v nádrži a vysoký zdroj UVB záření. Existuje 6 druhů chuckwallasů, které jsou si vzhledově podobné. Jsou to středně velcí ještěři, dosahující délky až 15-20 palců (38-51 cm).

Fascinujícím faktem o chuckwallách je jejich délka života – při dobré péči se chuckwalla v zajetí může dožít nejméně 20-25 let, a dokonce i dvojnásobku. A stejně jako uromastyxům jim trvá dlouho, než vyrostou (myslete však na jejich dlouhý život).

Chuckwallové jsou skvělí domácí mazlíčci – poté, co se aklimatizují a zvyknou si na vás, jsou klidní a snášejí manipulaci. Mají zajímavý temperament a osobnost a jsou zvědavé.

Jakmile nastavíte její osvětlení a vytápění, není péče o chuchvalce náročná. Podobají se také leguánům zeleným, ale jsou mnohem přátelštější a menší než jejich bratranci.

3: Leguán pouštní

Liguáni pouštní jsou krásní, bíle až šedě zbarvení býložraví ještěři z čeledi leguánovitých. Tito úžasní ještěři mají velmi dlouhý ocas a v plné velikosti dosahují délky kolem 16-18 palců (41-46 cm).

Pouštní leguáni jsou býložravci – živí se různými jedlými květy, zelení, zeleninou a semeny. Navíc potřebují vysoký zdroj UVB záření a vysoké teploty v nádrži.

Pouštní leguáni jsou také poměrně aktivní, ale také se rádi schovávají, proto musíte do nádrže zařadit jak skalnaté úkryty, tak místa pro šplhání. Budete také muset zajistit asi 10 palců (25 cm) substrátu.

Pouštní leguáni jsou skvělými domácími mazlíčky – jsou krásní, poměrně snadno se chovají a stávají se poměrně učenlivými a tolerantními k manipulaci. Není však snadné je sehnat a jejich chov není ve všech státech legální. Proto si to zjistěte, než začnete uvažovat o tom, že si ho pořídíte jako domácího mazlíčka.

4: Leguán zelený

Liguáni zelení jsou velcí býložraví ještěři a jsou poměrně běžní. Dosahují délky až 5-7 stop (1,5-2,3 m), přičemž samci jsou větší a těžší. Leguáni zelení jsou plně vegetariánští. To znamená, že navzdory své velikosti potřebují k jídlu pouze zeleninu, zelené rostliny, jedlé květy a některé ovoce.

Lguáni jsou však nároční na chov a rozhodně nejsou pro začátečníky. Zelení leguáni jsou temperamentní, potřebují hodně práce, aby se stali alespoň trochu krotkými.

Budete muset studovat jeho chování a naučit se, kdy vás varuje – pokud leguána rozrušíte, může vás kousnout nebo švihnout ocasem. Kousnutí je bolestivé a často způsobí hluboké rány.

Potřebují také hodně prostoru – klec, která má alespoň 8 stop D, 6 D, 8 V. Někdy se majitelé rozhodnou věnovat svému leguánovi zelenému celou malou místnost.

Ale pokud jste trpěliví, obětaví a máte pro něj dostatek prostoru, mohlo by se vám to podařit. Pokud uvažujete o pořízení leguána, zvažte, zda si ho nepořídit do nového domova, protože kvůli náročné péči je mnoho leguánů opuštěných. S trpělivostí a oddaností jsou leguáni zelení úžasnými velkými domácími mazlíčky.

Pokud uvažujete o pořízení leguána zeleného, přečtěte si tento příspěvek o výhodách & nevýhodách leguánů jako domácích mazlíčků (nová záložka).

5: Leguán páskovaný z Fidži

Přestože leguáni z Fidži mohou konzumovat a také konzumují některé druhy hmyzu, většinu jejich stravy (asi 80 % u mladších leguánů a 90 % u dospělých) tvoří vegetace. Někteří majitelé nabízejí živé brouky, ale leguány z Fidži lze krmit pouze zeleninou, zelení, jedlými květy a některými druhy ovoce.

Fidžijští leguáni často rádi snědí vše, co jim můžete nabídnout, takže krmení vegetací nebude problém. Pokud můžete, pořiďte si jednou za zhruba 2 měsíce výživné červy (např. roháče, bource morušového nebo fénixe). Pořízení některých červů může být velmi bezproblémové, protože nejsou stejní jako cvrčci nebo švábi.

Leguáni z Fidži jsou opravdu krásní – jejich zelené zbarvení, pruhy a dlouhý ocas jsou opravdu fascinující. Vypadají opravdu hodně podobně jako běžní zelení leguáni, ale jsou menší a postrádají ony dlouhé hroty, které se jim táhnou podél hřbetu.

Fidžijské leguány je však velmi těžké sehnat a k jejich chovu jako domácích mazlíčků je ve většině zemí potřeba povolení. Pokud se rozhodnete chovat leguána z Fidži, dobře si to prozkoumejte. Celkově jsou to však skvělí ještěři k chovu.

6: Leguán skalní

Liguáni skalní jsou příbuzní leguánů zelených, ale je těžší je najít. Jsou také býložraví, i když občas mohou přijmout i nějaké brouky. Pokud se však rozhodnete nějaké nabídnout – udělejte to jednou nebo dvakrát do měsíce v malém množství. Příliš mnoho bílkovin leguánům neprospívá a časem způsobí problémy s ledvinami a játry.

Liguáni skalní jsou často krotší a klidnější než leguáni zelení, ale s leguánem skalním budete muset pravidelně manipulovat. Lepší by bylo pořídit si mládě leguána skalního a pravidelně s ním manipulovat, aby se ochočilo.

Stejně jako u jiných ještěrů mají leguáni skalní různé povahy a někteří se nemusí příliš ochočit. Obecně jsou leguáni skalní určeni pouze pro pokročilé chovatele – vyžadují totiž hodně prostoru a trpělivosti. Pravidelným zacházením můžete leguána skalního ochočit.

7: Leguán nosorožčí

Liguáni nosorožčí se také hůře shánějí a stojí více (pokud se kupují). Dbejte na to, abyste si adoptovali nebo pořídili pouze zvíře odchované v zajetí, protože ve volné přírodě jsou spíše ohroženi. Leguáni nosorožčí jsou výhradně vegetariáni a nesmíte je krmit žádnými brouky. Jsou opravdu ohromující a vypadají jako malí dinosauři (takoví jsou všichni leguáni).

Liguáni nosorožčí jsou velcí ještěři, kteří dosahují délky kolem 4-6 stop, a budou vyžadovat velkou vodorovnou klec. Stejně jako leguáni zelení nebo skalní budou potřebovat hodně manipulace a ochočování, aby se s vámi sžili.

Jestliže jste však oddaný majitel se zkušenostmi, můžete si s leguánem nosatým vytvořit pouto. Ne všichni leguáni nosorožčí se však stanou přátelskými a bude záležet na jejich osobnosti. Pokud se rozhodnete leguána nosorožčího chovat, udělejte si o něm důkladný průzkum.

8: Gekon chocholatý

Gekoni chocholatí jsou malí gekoni, kteří dosahují délky kolem 20 cm. Gekoni chocholatí se sice živí jak vegetací, tak brouky, ale jejich chov doma zvládnete i bez krmení brouky.

To proto, že existují speciálně sestavené diety pro gekony chocholaté – například směsi Pangea a Repashy. Například takové gelové premixy pro hmyzožravce („grub pie“), bug burger a další.

Pro krmení gekona chocholatého byste museli do směsi přidat trochu vody a nabídnout ji gekonovi. Samozřejmě, pokud je to možné, můžete občas nabídnout nějaké brouky, které nesnáší – například fénixovy červy nebo bource morušového.

Pokud jste vždycky chtěli gekončíka, ale nechcete se zabývat brouky – chov na hotové směsi (ovoce nebo směs ovoce + hmyz) je zcela možný. Směs obsahuje veškerou potřebnou výživu i doplňky pro gekony chocholaté.

Gekoni chocholatí jsou skvělými domácími mazlíčky a většina z nich se ochočí a toleruje manipulaci. Jsou také menší než ostatní domácí ještěři a nebudou vyžadovat příliš mnoho prostoru. Gekoni chocholatí jsou krepuskulární (aktivní za soumraku a za svítání) a rádi šplhají.

Pokud uvažujete o pořízení gekona chocholatého, přečtěte si tento příspěvek o výhodách & nevýhodách gekonů chocholatých jako domácích mazlíčků (nová záložka).

9: Mnoho dalších gekonů – směs části živé potravy a směsi pyré

Gekon obrovský novokaledonský (R. leachianus)

Ačkoli všichni gekoni potřebují jíst brouky, mnozí mohou být krmeni směsí Repashy/Pangea a brouky. U většiny gekonů budou mláďata vyžadovat častější krmení brouky, takže se můžete rozhodnout pořídit si starší exemplář, abyste snížili potřebu častého krmení brouky.

Zatímco gekony chocholaté lze krmit pouze směsí Repashy (preferuje se občasné živé krmení), ostatní gekoni budou potřebovat jak brouky, tak ovocnou směs.

Gekoni, kteří ochotně přijímají kompletní gekoní stravu i brouky, jsou nádherní a velcí novokaledonští gekoni obrovští (leachianus). Bývají větší než gekoni chocholatí – 14-17 palců (35-45 cm) a mají jedinečný vzhled.

Gekoni garguloví, Eurydactylodes, Chahoua („Chewie“), gekoni obrovští denní a někteří další budou potřebovat jak brouky, tak i hotovou směs.

S hotovou směsí však můžete brouky krmit jen příležitostně. Pokud nesnášíte červy – můžete krmit fénixovými červy, roháči rajskými, bource morušového a dalšími. Pro většinu je to mnohem méně znepokojující než krmení cvrčky nebo šváby. Můžete si koupit některé červy (například roháče rajské), kteří jsou v kelímku s krmivem, a pak je krmit pinzetou.

10: Scink s modrým jazykem nebo scink s růžovým jazykem – stravu lze zvládnout i bez živých brouků

Scinkové s modrým a růžovým jazykem jsou zajímaví a inteligentní ještěři. Mnoho lidí má o jejich chov velký zájem, ale na chov hmyzu by neradi pomýšleli. Naštěstí můžete upravit stravu tak, aby vyhovovala vašim potřebám i potřebám vašeho skinka.

Přestože modří/růžoví scinkové jazykoví potřebují jíst hmyz, můžete jejich jídelníček také trochu upravit. Skinkové s modrým a růžovým jazýčkem milují šneky – ti se často prodávají pro plazy (dají se koupit i v konzervě) a jsou méně rušiví než švábi nebo cvrčci.

Jako další zdroj bílkovin můžete zkrmovat prémiové krmivo pro psy – ale ne jako hlavní krmivo, pouze příležitostně. Vyhněte se krmivům pro kočky. Nepoužívejte také levné krmivo pro psy – musí obsahovat pouze povolenou zeleninu, být bez obilovin a obsahovat kvalitní maso.

admin

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

lg