Do redakce: Dr. Heidelbaugh v tomto článku popisuje lipidový profil nalačno jako preferovaný screeningový test pro posouzení kardiovaskulárního rizika. To není správné a mělo by to být aktualizováno tak, aby to odpovídalo současným pokynům. Vzorky odebrané nalačno jsou pro pacienty pohodlnější a mezi výsledky celkového cholesterolu nebo cholesterolu v lipoproteinech o vysoké hustotě na lačno a nalačno není znatelný rozdíl. Vzhledem k tomu, že se jedná o parametry, které se používají k hodnocení kardiovaskulárního rizika, neměl by být lipidový profil nalačno označován jako „preferovaný.“

Článek cituje pokyny National Cholesterol Education Panel z roku 2001 a pokyny U.S. Preventive Services Task Force o používání statinů pro primární prevenci kardiovaskulárních onemocnění z roku 2016. Článek uznává, že pro použití většiny kalkulátorů kardiovaskulárního rizika postačuje celkový cholesterol a cholesterol v lipoproteinech o vysoké hustotě bez lačnění, ale v textu článku i v tabulce 3 je jasně uvedeno, že se upřednostňuje lačnění. Doporučení National Institute for Health and Care Excellence1 , Canadian Cardiovascular Society2 a American College of Cardiology/American Heart Association3 považují test bez lačnění za rovnocennou alternativu k testu nalačno pro screening, pokud není známo, že pacient má výrazně zvýšené triglyceridy. Ve směrnici U.S. Preventive Services Task Force z roku 2016 se mi nepodařilo najít žádnou oporu pro tvrzení, že je upřednostňováno vyšetření nalačno.4

Nemohl jsem si pomoci, ale zarazilo mě, že ve stejném čísle časopisu American Family Physician vyšel úvodník týkající se pomalého zavádění praxe založené na důkazech.5 Autoři uváděli jako jeden z příkladů změn v praxi, které nebyly široce přijaty, pokračující používání lipidových profilů nalačno namísto vyšetření bez lačnění. Upozorňují, že „měření lipidů nalačno je přesnějším prediktorem kardiovaskulárního rizika“.5 Jejich editorial nemohl být aktuálnější.

Alan M. Ehrlich, MD, FAAFP

Ipswich, Mass.

Email: [email protected]

Zveřejnění informací o autorovi: Žádné relevantní finanční vazby.

zobrazit všechny odkazy

1. National Clinical Guideline Centre (UK) Lipid modification: Cardiovascular risk assessment and the modification of blood lipids for the primary and secondary prevention of cardiovascular disease (Modifikace lipidů: hodnocení kardiovaskulárního rizika a úprava krevních lipidů pro primární a sekundární prevenci kardiovaskulárních onemocnění). Klinické pokyny NICE č. 181. Přístup 17. ledna 2019. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK248067/…

2. Anderson TJ, Grégoire J, Pearson GJ, et al. 2016 Canadian Cardiovascular Society guidelines for the management of dyslipidemia for the prevention of cardiovascular disease in the adult. Can J Cardiol. 2016;32(11):1263-1282.

3. Grundy SM, Stone NJ, Bailey AL, et al. AHA/ACC/AACVPR/AAPA/ABC/ACPM/ADA/AGS/APhA/ASPC/NLA/PCNA guideline on the management of blood cholesterol: a report of the American College of Cardiology/American Heart Association Task Force on Clinical Practice Guidelines. J Am Coll Cardiol. 2018:S0735-S1097.

4. Bibbins-Domingo K, Grossman DC, Curry SJ, et al. Statin use for the primary prevention of cardiovascular disease in adults: Doporučení U.S. Preventive Services Task Force. JAMA. 2016;316(19):1997–2007.

5. Ebell MH, Shaughnessy AF, Slawson DC. Proč tak pomalu přijímáme některé postupy založené na důkazech? Am Fam Physician. 2018;98(12):709-710.

admin

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

lg