Některé ženy litují rozvodu a přemýšlejí o tom, zda jejich rozhodnutí ukončit manželství nebylo unáhlené. Následující otázky se dotýkají tohoto tématu.
- Nikdy jsem neměla žádat o rozvod. Co mám dělat?“
- Už jsou to tři roky a já rozvodu stále lituji.
- Budu někdy milovat svého nového manžela tak, jako jsem milovala svého bývalého?“
Jak se mám zbavit pocitu lítosti?“
Angie se ptá: „Jak mám překonat pocit lítosti? Já jsem byla ta, která požádala o rozvod, a v den, kdy podepsal papíry, jsem toho litovala. Nedokázala jsem spolknout svou hrdost a požádat ho, aby se vrátil. Teď odchází a já se strašně trápím. Říká, že mě pořád miluje a že ostatní ženy pro něj nic neznamenají. Jak se mám přes ten pocit přenést?“
Odpověď Glorie: „Nevím, jestli je to pravda: Žít život plný výčitek není moc dobrý život, takže tě chci opravdu povzbudit, aby ses přes to přenesla! Pojďme prozkoumat, jak na to.
Nejprve si uvědomte, že tehdy i teď se všichni rozhodujeme na základě informací a pocitů, které v danou chvíli máme. Je snadné ohlédnout se zpět a říct si: „Kdybych jen tehdy věděl to, co vím teď…“. Pravdou však je, že nevíme všechno a děláme to nejlepší, co můžeme. Vzpomeňte si na důvody, proč jste žádost vůbec podali. Co se vám tehdy honilo hlavou a co jste cítili, že to podnítilo vaše rozhodnutí.
Druhé, rozhodněte se, co chcete dělat nyní. Chceš ho zpátky? Pak do toho jdi! Pokud ne, nech ho jít a jdi také dál svým životem. Odvrať oči od jeho randění a začni randit sama se sebou. Udělejte si čas na to, abyste znovu objevila, kdo jste teď, a byla tou krásnou atraktivní ženou pro kohokoli, koho se rozhodnete mít ve svém životě i nadále. Žádné výčitky.
Uplynuly tři roky a já stále lituju rozvodu
Virginia’s Question: Byla jsem vdaná dvacet let a měli jsme spolu dvě děti. Dceři je šestnáct a synovi třiadvacet. Během našeho manželství hodně pil, chodil do programu anonymních alkoholiků a během programu měl milenku. Řekla jsem mu, že se chci rozvést. Teď toho lituji, protože už jsou to tři roky a já se s rozvodem stále nemohu vyrovnat. Našel si někoho nového a teď spolu žijí. Řekl mi, že je šťastnější než kdy dřív (což bolí ještě víc). Jsem v Rozvodové péči, chodím do kostela a věřím v Boha. Mám dny, kdy jsem v pohodě, ale vzpomenu si na čas, který jsem s ním strávila, a bolí to. Považuji se za inteligentního člověka, tak proč se přes to nedokážu přenést?“
Odpověď Glorie: „Nevím, jestli je to pravda: No tak, Virginie! Jsi mnohem víc než tohle! Kde je tvá víra? Kde je tvá víra, že se o tebe Bůh postará? Kde je tvá vzpomínka na muže, který byl alkoholik a měl poměr s jinou ženou poté, co jsi mu zůstala věrná tolik let?“
Mně prostě puká srdce pro krásné, silné, inteligentní ženy, které dál trpí, protože říkají, že ho stále milují. ON za to nestojí! VY si zasloužíte být šťastná a nakonec to štěstí držíte na uzdě jen a jen vy. Váš bývalý manžel se posunul dál, tak ho nechte jít a přejte mu vše dobré. Pak si uvědomte, kdo jste a jakou roli chcete hrát ve svém vlastním životě.
Máte šestnáctiletou dceru, která vás pozoruje. Chceš, aby vyrůstala v domnění, že je v pořádku snášet všechno, co jsi jí celé ty roky tolerovala? Nechtěla bys, aby si vybrala muže, který ji bude milovat a zůstane jí věrný, a měla k sobě dost úcty, aby odešla, pokud se rozhodne jinak? Chtěli byste, aby trpěla jako vy kvůli někomu, kdo za to nestojí? Přestaňte s tím vším hned teď. Postavte se za sebe a za svou dceru tím, že jí budete vzorem, který potřebuje, a ukážete jí, jak jste silná a vynalézavá. Nejste tu mučednice ani oběť, tak se tak přestaňte chovat.
Dokážu někdy milovat svého nového manžela tak, jako jsem milovala svého bývalého?“
Cyndiina otázka: „Co se děje? Poté, co jsem se rozvedla se svým prvním manželem, jsem potkala a vzala si opravdu úžasného muže, který mě velmi miluje. Moc se snaží, abych byla šťastná, ale mám pocit, že mi s ním nikdy nebude tak dobře, nebudu s ním tak spojená a nebudu ho milovat tak, jako jsem milovala svého bývalého. Zdá se, že už nemáme tu vlastnost „nejlepšího přítele“, kterou jsme měli s mým bývalým. Popravdě řečeno, můj bývalý mi stále v mnoha ohledech chybí, zejména co se týče přátelství, i když jsme měli v manželství velké problémy.
Tak moc si přeji, abych se se svým novým manželem opravdu spojila. Zaslouží si víc než tohle, ale moje pocity tomu stojí v cestě. Zdá se, že se těch pocitů ke svému bývalému nedokážu zbavit, ať dělám, co dělám. Můj manžel neví, že to tak cítím, protože mu opravdu nechci ublížit. Chovám se k němu, jako by žádné z těchto citů neexistovaly, a tiše to trpím. Jak se mám přenést přes svého bývalého a věnovat celé své srdce a veškerou svou lásku svému úžasnému, zasloužilému manželovi? Dokážu ho vůbec někdy doopravdy milovat? Často se modlím, aby se to stalo.
Odpověď Glorie: Cyndi, to je nádherná otázka. Je to situace, se kterou se po rozvodu potýká tolik žen. Pro některé je ten další vztah vším, čím ten první nebyl. Ale pro jiné, které v prvním manželství prožily opravdu nádherné a skvělé chvíle, už to prostě není ono. A pravda je taková – není to stejné a nikdy to stejné nebude!“
Jste dva různí lidé v úplně novém a odlišném vztahu. A krásné na tom je, že tento nový vztah můžete začít navrhovat a vytvářet tak, aby vypadal podle vašich představ. Tolikrát se domníváme, že vztahy a city vznikají tak nějak samovolně, a i když tomu tak někdy je, mnohokrát je třeba pracovat na tom, abyste je dostali tam, kde je skutečně chcete mít.
Nejprve musíte začít sdílet své upřímné pocity se svým manželem. Jak můžete očekávat, že se s ním budete cítit spojená, když mu zatajujete tak velkou část svého já? V podstatě mu lžete za svým falešným úsměvem a pak frustrujete sama sebe, že to necítíte stejně. Je na čase se otevřít, být zranitelná a sdílet.
No, to neznamená, že ho začnete srovnávat se svou bývalou nebo dokonce v rozhovoru vytahovat svou bývalou. Chtěla bych vás vyzvat, abyste se s manželem podělila o to, co skutečně TEĎ chcete – spojení, zábavu, smích, radost, sny, vzrušení, spontánnost, vášeň a cokoli dalšího. Pak se ho zeptejte, co chce on. Možná i jemu něco chybí, ale neví, jak vám to říct. Pak si udělejte brainstorming o tom, jak můžete začít všechny tyto věci mezi vámi dvěma vytvářet.
Nikdy se nespokojím s průměrností, a toho se držím i v manželství. Místo abyste se modlili, aby se tyto pocity zázračně objevily, zvedněte se z kolen a začněte za nimi něco dělat. Vytvářejte situace a aktivity, které vám poskytnou nějaké nové společné zážitky, které nepochybně vytvoří nové pocity, nová spojení a nezničitelné pouto, které bude dále růst, rozšiřovat se a vydrží po celý život.
.
