Martinique je ostrovní region Francie ve východní části Karibského moře. Jako jeden z osmnácti zámořských regionů Francie a plnohodnotná součást Francouzské republiky má stejná práva a svobody jako kterýkoli jiný členský stát Evropské unie a hlásí se k používání eura jako jediné měny. Nejlidnatějším městem Martiniku je Fort-de-France s 90 000 obyvateli. Následují města Le Lamentin a Le Robert s 39 000, resp. 24 000 obyvateli.
Demografie
Francouzská sčítání lidu se neptají na etnickou příslušnost ani ji nezaznamenávají. To znamená, že odhady procentuálního zastoupení etnického složení Martiniku se mohou lišit. Většina obyvatel Martiniku je afrického původu, smíšená s některými Francouzi, karibskými Indiány, Indomartiničany (potomky indických přistěhovalců z 19. století), Libanonci a Číňany. Odhaduje se, že etnické skupiny na Martiniku se dělí takto:
- 80% Afričanů/Afričanů a bílých Indiánů
- 10% Indomartiniků
- 5% bělochů
- <5% Libanonců a Syřanů/Číňanů
Úředním jazykem Martiniku je francouzština, téměř všichni obyvatelé regionu však hovoří také antilskou kreolštinou.
Historie
Prvními obyvateli ostrova byli Arawakové, po nich následovali Karibové migrující z ostrovů na přelomu 13. a 14. století. Kariby pak na konci 15. století vystřídali Tainové, kteří byli většinou vyhubeni nebo asimilováni.
Francouzští osadníci se na ostrově vylodili v roce 1635, kdy jej získali pro krále Ludvíka XIII. a Francouzské království a založili zde první evropské osídlení. V 80. letech 16. století se Martinik stal jakýmsi odkladištěm francouzských hugenotů, kteří odmítali přijmout katolictví. V tomto období bylo na Martinik posláno více než 1 000 hugenotů. Během napoleonských válek byl ostrov několik let okupován Brity. Na konci válek v roce 1815 byl vyměněn zpět Francouzům a od té doby zůstal pod francouzskou nadvládou.
Růst počtu obyvatel
Odhaduje se, že na počátku 17. století došlo k obrovskému skoku z 24 000 na přelomu století na 74 000 o pouhých 38 let později. Tento růst pokračuje i nadále a dosahuje odhadovaného počtu:
- 120 400 v roce 1848
- 152 925 v roce 1869
- 157 805 v roce 1873
- 162 861 v roce 1878
- 167 119 v roce 1883
- 175 863 v roce 1888
- 189,599 v roce 1893
- 203 781 v roce 1900
Z odhadovaných 24 000 obyvatel, o kterých se předpokládalo, že ostrov obývali na počátku 17. století, dnes vidí více než 364 500 lidí.
V první polovině roku 2010 došlo k určitému poklesu, a to přibližně o 3 %, v letech 2018 a 2019 se počet obyvatel mírně zvýšil. Předpokládá se, že počet obyvatel bude po celé století soustavně klesat o očekávaných 25 %, což vyvrcholí počtem nižším než v 60. letech 20. století.
Martinique je jedním ze zámořských regionů a departementů Francie. Nachází se v Karibiku na Malých Antilách. Martinik má podle údajů z roku 2016 376 480 obyvatel. Tito obyvatelé se rozkládají na celkové rozloze 436 km2. Hustota zalidnění tohoto regionu je přibližně 860 lidí na čtvereční míli.
Martinique je součástí Evropské unie. Jeho prefekturou – neboli hlavním městem – je Fort-de-France. V tomto městě, které patří k největším v Karibiku, žije přes 81 000 obyvatel.
Lidé, kteří pocházejí z Martiniku, se nazývají Martiničané. V pevninské Francii žije přibližně 260 000 Martiničanů. Nejpočetnější etnickou skupinou Martiniku jsou lidé afrického původu smíšení s jinými etniky. Mezi další etnické skupiny patří Syrští Libanonci, Číňané a běloši.
Na Martiniku je úředním jazykem francouzština. Téměř všichni obyvatelé hovoří francouzsky. Mnoho lidí hovoří také martinickou kreolštinou. Převládajícím náboženstvím na Martiniku je římský katolicismus. V menším počtu zde žijí také protestanti, židé a pohanští Afričané.
Martinique má vysokou životní úroveň, která převyšuje ostatní národy a území v Karibiku. Zatímco kdysi se na ekonomice nejvíce podílelo zemědělství, od té doby ho překonal cestovní ruch. V cestovním ruchu pracuje přibližně 7 % pracovní síly. Podle údajů z roku 2000 navštívilo tento region půl milionu turistů.
