Ucho: Sluchový orgán. Podle učebnic anatomie existují tři části ucha. Jsou to vnější ucho (část, kterou vidíme po stranách hlavy za spánky), střední ucho a vnitřní ucho. Z hlediska funkce má však ucho čtyři části: tyto tři a mozek. Sluch tedy zahrnuje všechny části ucha i sluchovou kůru mozku. Vnější ucho pomáhá soustředit vibrace vzduchu na ušní bubínek a rozkmitat jej. Tyto vibrace jsou přenášeny řetízkem malých kůstek ve středním uchu do vnitřního ucha. Tam stimulují vlákna sluchového nervu, která přenášejí impulzy do mozku.
Vnější ucho vypadá složitě, ale je to nejjednodušší část ucha. Skládá se z boltce neboli ušního boltce (viditelná vyčnívající část ucha), zevního zvukovodu (vnější otvor do zvukovodu) a zevního zvukovodu, který vede k ušnímu bubínku. V souhrnu se jedná o boltec, zvukovod a zvukovod. To je vše. A vnější ucho má za úkol pouze soustředit vibrace vzduchu na ušní bubínek a rozkmitat bubínek.
Střední ucho se skládá z ušního bubínku (tympanum neboli bubínková blána) a za ním z dutiny. Tato dutina je spojena kanálem (Eustachovou trubicí) s hltanem (nosohltanem). Eustachova trubice umožňuje, aby se tlak plynů ve středoušní dutině přizpůsoboval vnějšímu tlaku vzduchu (takže když klesáte v letadle, je to právě Eustachova trubice, která se otevírá, když se vám „otevírají uši“)). Středoušní dutina obsahuje také řetízek 3 malých kůstek (kostiček), které spojují ušní bubínek s vnitřním uchem. Kostičky se jmenují (ne Nina, Pinta a Santa Maria, ale) malleus, incus a stapes. Souhrnně řečeno, střední ucho komunikuje s hltanem, vyrovnává se s vnějším tlakem a přenáší vibrace bubínku do vnitřního ucha.
Vnitřní ucho je velmi složité. Podstatnou složkou vnitřního ucha pro slyšení je membránový labyrint, kde končí vlákna sluchového nervu (nerv spojující ucho s mozkem). Membránový labyrint je systém komunikujících váčků a kanálků (trubiček) naplněných tekutinou (endolymfou). Membránový labyrint je uložen v dutině zvané kostěný labyrint. Na některých místech je membránový labyrint připojen ke kostěnému labyrintu a na jiných místech je membránový labyrint zavěšen v tekutině (perilymfa) uvnitř kostěného labyrintu. Kostěný labyrint má tři části: centrální dutinu (předsíň), polokruhovité kanálky (které ústí do předsíně) a hlemýžď (šnekovitá spirálovitá trubice). Blánový labyrint má také předsíň, která se skládá ze dvou váčků (nazývaných utriculus a sacculus) spojených úzkou trubicí. Větší z obou váčků, utriculus, je hlavním orgánem vestibulárního systému (který nás informuje o poloze a pohybu hlavy). Menší z obou váčků, sacculus (doslova malý váček), je spojen s membránovou trubicí v hlemýždi obsahující Cortiho orgán. Právě v Cortiho orgánu se nacházejí vláskové buňky, speciální smyslové receptory pro sluch.
