Memoáry: Kareem Abdul-Jabbar o tom, proč v roce 1971 konvertoval k islámu

Den poté, co dovedl Milwaukee Bucks k jejich jedinému titulu v NBA, překvapila mladá hvězda NBA sportovní fanoušky oznámením o své konverzi k islámu.

Toho dne roku 1971 se z bývalého Lewa Alcindora stal Kareem Abdul-Jabbar. Jeho konverze a změna jména však začala již o několik let dříve, jak prozrazuje v knize „Becoming Kareem: V knize, kterou napsal se svým častým spolupracovníkem Raymondem Obstfeldem a která je určena čtenářům od 10 let, se dozvídáme, jak vyrůstal na hřišti i mimo něj. O rasismu, náboženství a kontroverzních tématech mluví na rovinu.

„Becoming Kareem“ popisuje jeho život od chlapeckých let v New Yorku až po oznámení konverze. Nezůstává jen u basketbalu: Čtenáři se dozvědí, jak Abdul-Jabbar vyvinul svou charakteristickou střelu, skyhook. Přímo se také vyjadřuje ke sportovcům a sociálnímu aktivismu, o němž vám Colin Kaepernick může říct, že je dodnes sporným tématem.

Mladý Kareem se narodil v roce 1947 v New Yorku a byl plachým jedináčkem, který rád četl, fascinovali ho kovbojové a historie. Nejprve dával přednost baseballu, pak tíhl k basketbalu. Píše, že jako chlapec v multirasovém sídlišti si neuvědomil, že je černoch, dokud neuviděl svou tvář na fotografii ze třetí třídy.

Když Kareem dorůstal a učil se ovládat tělo, které nabylo výšky 7 stop a 2 palce, hledal také autentickou černošskou identitu. Navštěvoval katolickou základní školu a nedělní mši, ale zvuk irských katolických dětí, které mu nadávaly do n-slova, ho od této církve odvrátil. „Jedna z otázek, která mě trápila, byla, jak může tolik lidí tvrdit, že jsou zbožnými křesťany, a přitom ospravedlňovat brutalitu, které se dopouštějí na černoších,“ píše.

Na střední škole ho jeho uznávaný trenér o přestávce po nevýrazném výkonu šokoval tím, že ho obvinil, že se chová právě jako n-word. Zraněný Kareem tomuto trenérovi už nikdy zcela nedůvěřoval, i když píše o jejich usmíření o desítky let později.

Naopak vřele píše o Johnu Woodenovi, svém trenérovi na UCLA, kterého považuje za druhého otce.

Kareemova školní a univerzitní léta se překrývají s hnutím za občanská práva v 60. letech. Obdivoval Martina Luthera Kinga mladšího i Malcolma X; jako mnoho Američanů té doby četl „Autobiografii Malcolma X“, knihu, která sehrála roli při jeho obrácení. „Odmítal jsem náboženství, které bylo cizí mé černošské africké kultuře, a přijímal jsem náboženství, které bylo součástí mého rasového dědictví,“ píše Abdul-Jabbar. Fanouškům také vysvětlil, že se nepřipojil k Islámskému národu, jehož zásady odmítal, ale k sunnitské větvi islámu.

Mladá basketbalová hvězda také vzhlížela k boxerskému šampionovi, který si změnil jméno z Cassiuse Claye na Muhammada Aliho. Fotbalový velikán Jim Brown pozval Kareema na Clevelandský summit v roce 1967, kde černošští sportovci a aktivisté, z nichž někteří byli vojenskými veterány, bouřlivě diskutovali o tom, zda podpořit Aliho odmítnutí nástupu do vojenské služby. Po bouřlivé diskusi tak nakonec učinili.

Kareem si našel i další mentory. Vděčně a s jistým rozčarováním píše o Wiltu Chamberlainovi, který středoškoláka pozval, aby s ním a jeho doprovodem trávil čas v jazzových klubech.

Rekapituluje své rozhodnutí podepsat smlouvu s Milwaukee Bucks místo s New York Nets poté, co delegace ABA snížila jeho finanční nabídku. I když Abdul-Jabbar nakonec požádá o výměnu do města, které by lépe vyhovovalo jeho životnímu stylu černocha, muslima s vášní pro jazz, píše vlídně o fanoušcích Milwaukee a svých spoluhráčích z Bucks.