Maglemosian
Úroveň intenzifikovaných kultur sběru potravy na počátku holocénu ve Starém světě je nejlépe známa ze severozápadní Evropy a právě v souvislosti s touto oblastí má termín mezolit pro označení archeologických stop největší platnost. Klasický příklad takových stop pochází z dánského rašeliniště Maglemose, i když srovnatelný materiál existuje od Anglie až po východní Pobaltí. Tato rašeliniště byla v mezolitu pravděpodobně více či méně bažinatými jezery. Kolem roku 6000 př. n. l., kdy došlo k rozkvětu maglemoské kultury, byly nalezeny stopy po chýších s podlahou pokrytou kůrou. Objevily se křemenné sekery na kácení stromů a ady na opracování dřeva, stejně jako řada menších křemenných nástrojů, včetně velkého množství mikrolitických šupin. Ty se montovaly jako hroty nebo bodce do šípů a harpun a používaly se i v dalších složených nástrojích. Kromě jehel a jehlic, háčků na ryby, harpun a několikahrotých rybích oštěpů se vyskytovala i dláta z parohu nebo kostí. Objevily se i některé větší nástroje z broušeného kamene (např. hlavice kyjů). Díky neobyčejně příznivým konzervačním vlastnostem bažin se dochovaly také dřevěné nástroje; byly objeveny luky, násady šípů, násady seker, pádla, a dokonce i vykopané kánoe. Rybářské sítě se vyráběly z kůry. Existují dobré důkazy o tom, že maglemoské lokality byly obývány pouze sezónně. Úspěšně se lovili jeleni, ryby a vodní ptactvo a zdá se možné, že se využívalo několik druhů bahenních rostlin. V lokalitě Star Carr v severní Anglii existují indicie, že v osadě existovaly čtyři nebo pět chatrčí, v nichž žilo asi 25 lidí.
Tento popis maglemosienu musí stačit k tomu, aby reprezentoval značnou rozmanitost evropských projevů úrovně zintenzivněného postpleistocenního sběru potravy. Katalogy azilské a tardenoiské industrie v západní Evropě, ahrensburské v severním Německu, asturské ve Španělsku atd. by se v detailech lišily, ale všechny by ukazovaly stejným obecným směrem, pokud jde o kulturněhistorickou interpretaci.
