Navštívení, návštěva popsaná v Lukášově evangeliu (1,39-56), kterou vykonala Panna Maria, těhotná s Ježíškem, u své sestřenice Alžběty. Při zvuku Mariina pozdravu pocítila těhotná Alžběta, jak v jejím lůně poskočilo nemluvně svatý Jan Křtitel, což podle pozdějšího učení znamenalo, že se posvětil a očistil od prvotního hříchu. Maria pak odříkala Magnificat (q.v.). Svátek Navštívení Panny Marie se v římskokatolické církvi slaví 31. května (nebo do roku 1969 2. července).
Do 12. století zobrazovala zobrazení navštívení obě ženy, které se vítaly buď s formálností a rezervovaností (v přísné tradici helénistického umění), nebo s něžným objetím (syrského původu). Od 12. století převládla emotivnější verze v souladu s pozdějším středověkým vkusem pro realismus. Rostoucí význam Panny Marie jako objektu zbožnosti přinesl na počátku 15. století další změnu: Alžběta byla zobrazována klečící před svou sestřenicí. V 15. století se také na Západě začala prosazovat zvláštní verze byzantského původu, která byla na čas široce přijata; zobrazovala dítě Jana Křtitele, viditelné v Alžbětině lůně, jak zdraví dítě Ježíše, viditelné v lůně Marie. Toto zobrazení bylo zakázáno protireformačním Tridentským koncilem, který je považoval za nedůstojné, a později byla zavedena klidnější verze zobrazující klečící Alžbětu.
