Jaro je asi nejlepším obdobím pro naplánování návštěvy některého z amerických národních parků. Když se vyhnete davům, které se těmito přírodními klenoty prohánějí od června do září, budete mít více času na to, abyste si relativně nerušeně vychutnali jejich přírodní krásy. S jarem, kdy se probouzejí rostliny a živočichové, kteří tato místa nazývají svým domovem, se toho děje opravdu hodně, od superkvětů až po superměsíce. Zde jsou ty nejlepší národní parky, které můžete letos na jaře navštívit.

Národní park Saguaro, Arizona

Foto: Anton Foltin/

Nejsou to davy lidí, s nimiž musí návštěvníci arizonského národního parku Saguaro bojovat. Je to horko. Díky tomu je jaro ideálním obdobím pro poznávání takzvaného symbolu amerického Západu, obřího kaktusu saguaro. Kaktusy saguaro se vyskytují jen na malé části území Spojených států, přesto zde stojí, odhadem 1,8 milionu z nich, v obrovské stráži pouště.

Tyto zvláštní rostliny jsou vzácné, protože jejich růst trvá velmi dlouho, větve se obvykle začínají objevovat až poté, co saguaro dosáhne věku 60-75 let. Na některých místech mohou tato „ramena“ růst i více než 100 let. Dospělý saguaro je považován za 125letého, může vážit až osm tun a být vysoký až 50 metrů. Přibližně ve věku 35 let začíná saguaro vytvářet krémově bílé květy, které se otevírají v noci a zavírají následující odpoledne. Květy kvetou od konce dubna do začátku června.

Národní park Saguaro má dva okrsky, na východě a západě Tucsonu. Mezi oběma se nachází více než 165 mil turistických tras, od krátkých interpretačních stezek a stezek s petroglyfy až po celodenní túry divočinou. Kromě pěší turistiky je v parku samozřejmě oblíbenou zábavou fotografování, táboření v terénu a pozorování divoké zvěře – včetně ptáků, javelin, pouštních želv a pro velké šťastlivce i vzácné příšery Gila.

V parku není k dispozici žádné ubytování ani není povoleno táboření ve vozidlech, takže místa k přespání hledejte v Tucsonu. Pokud plánujete tábořit, budete se muset do kempů dopravit s batohem na zádech a přinést si vlastní vodu, protože v parku žádná není k dispozici.

Národní park Isle Royale, Michigan

Fotografie: Mark Baldwin/

Jedním z nejoriginálnějších národních parků je Isle Royale v Michiganu, což je vlastně souostroví tvořené více než 400 ostrovy izolovanými od civilizace rozlehlými vodami Hořejšího jezera. Extrémní počasí nutí tento park na pět až šest měsíců v roce uzavřít, ale pro šťastné jarní cestovatele se otevírá 16. dubna.

Protože park tvoří převážně voda, je plavba lodí nejlepším způsobem, jak poznat zvláštní krásy Isle Royale. Soukromí majitelé (nebo nájemci) lodí zde najdou nespočet doků a kotevních bójí, odkud se mohou vydat na cestu. Různé části parku obsluhují také trajekty a můžete si vybrat z mnoha výletů lodí s průvodcem. Nejoblíbenějšími aktivitami jsou zde kanoistika, jízda na kajaku, rybaření, pěší turistika a kempování. Dokonce i potápěči mohou najít kousek ráje při průzkumu jednoho z 25 vraků lodí v parku, pokud jsou ovšem vybaveni suchými obleky pro jarní chladné teploty vody.

Specifikem tohoto parku je velmi dobře prozkoumaná populace vlků a losů. Vzhledem ke své odlehlosti bylo souostroví osídleno jen asi třetinou obvyklých pevninských savců, nepočítaje vrcholové predátory, jako jsou medvědi, kteří by za normálních okolností soupeřili o potravu s vlky a losy. Bohužel v důsledku příbuzenského křížení byla populace vlků v parku, která obvykle čítala kolem 25 jedinců, zdecimována a tvoří ji pouze jedna samice. Správa národního parku v současné době realizuje plán na přemístění 20-30 vlků do parku. Co se týče losů, je těžké nějakého přehlédnout. Jejich počet se sezónu od sezóny mění, ale obvykle se pohybuje kolem 1 000 kusů. V parku je samozřejmě zakázán lov.

Park je odlehlý, ale jsou zde dvě zastavěné oblasti, Windigo a Rock Harbor. V obou městech kotví trajekty a každé z nich nabízí obchody, restaurace, sprchy, kempy a chatky. Po ostrovech jsou roztroušeny tři desítky vyhrazených tábořišť v divočině, z nichž některá jsou přístupná po turistické stezce a jiná pouze na kánoi, kajaku nebo soukromé lodi. Připravte se na samotu a také na drsný pobyt v přírodě, protože na většině tábořišť není povoleno rozdělávat ohně. Budete si také muset přibalit vlastní vodu nebo ji čerpat z místních zdrojů a filtrovat ji, upravovat nebo převařovat, abyste se vyhnuli parazitům.

Olympský národní park, Washington

Foto: kan_khampanya/

Téměř milion akrů divočiny láká mnohé do tohoto svěžího parku na odlehlém Olympijském poloostrově ve státě Washington. V roce 1976 byl Olympijský národní park vyhlášen organizací UNESCO mezinárodní biosférickou rezervací a v roce 1981 se stal světovým kulturním dědictvím. Můžete zde zažít bouře na divokém tichomořském pobřeží, ledovce na skalnatých vrcholcích hor a spatřit krásu mechem porostlých starých stromů v deštných pralesích mírného pásma Hoh a Quinault.

Na kilometrech pobřeží v Olympijském národním parku jsou možné a oblíbené vícedenní výlety po pláži, protože na pláži je povoleno tábořit. Táborníci si musí vybírat místa za značkami přílivu a odlivu, aby je ani jejich vybavení neodneslo moře. Jaro je ideálním obdobím pro přílivové bazény a jízdu na kajaku, stejně jako pro pozorování velryb šedých a keporkaků, kteří se vydávají na sever Aljašky ze svých zimovišť v Mexiku. V parku je také oblíbená pěší turistika a kempování, protože do jeho nitra vede jen málo silnic.

Zdejší deštné pralesy patří k nejvlhčím oblastem kontinentálních USA, takže delší výlet do jejich zelené rozlohy je nezapomenutelným zážitkem. Vedle jedněch z nejvyšších stromů v USA tu na turisty čekají bujné koberce jasně zeleného mechu a mohutných kapradin. V závislosti na sněhové pokrývce se při výšlapu nebo výjezdu na hřeben Hurricane Ridge na vrcholu olympijského pohoří můžete podívat na ledovce. Je také možné spatřit černého medvěda, losy a horské kozy.

V parku je 16 kempů, některé s jurtami nebo chatkami, a také chaty. Pokud dáváte přednost pohodlí tvorů, malebnými možnostmi jsou Lake Crescent Lodge a Sol Doc Hot Springs Resort.

Národní park Mammoth Cave, Kentucky

Foto: archiv MAMMOTH: Wangkun Jia/

Než na jihu udeří letní vedra a příval sezónního hmyzu, láká mírné jarní počasí návštěvníky do zelených kopců jižní části Kentucky. Národní park Mamutí jeskyně zde chrání nejdelší známý jeskynní systém na světě. S více než 400 kilometry prozkoumaných chodeb je téměř dvakrát delší než mexická podvodní jeskyně Sac Actun a její známá řada cenotů s drahokamy.

Jak už název napovídá, hlavní atrakcí je zde Mamutí jeskyně a Správa národního parku nabízí návštěvníkům různé prohlídky jeskyní. Mezi nejpozoruhodnější prvky patří „Zmrzlá Niagara“, kaskáda minerálních usazenin připomínající vodopád, a těsný stisk „Tlusťochovy mizérie“. Jeskyni nemůžete prozkoumat na vlastní pěst a prohlídky mnoha jeskynních prvků jsou velmi oblíbené – proto si předem zavolejte a rezervujte si místo. Upozorňujeme, že v jeskyních platí určitá omezení přístupu: V parku je zakázáno používat kočárky a dětské batohy, stativy na fotoaparáty a některá místa nemusí být přístupná osobám, které mají problémy s chůzí

Jelikož se jedná o Kentucky, je v parku oblíbená jízda na koních a je zde 60 mil dlouhá stezka věnovaná koním, na které jsou k dispozici i komerční prohlídky. Oblíbenou kratochvílí je také pěší turistika, která zahrnuje téměř 84 mil stezek v zadní a přední části parku. Rybaření je povoleno na více než 30 mil dlouhých úsecích řek Green a Nolin, které protékají parkem a nabízejí rybářům šanci na ulovení modráska, sumce, okouna, okouna a dalších lovných ryb. Kanoistika a jízda na kajaku jsou obzvláště příjemné způsoby, jak si vychutnat krásy této oblasti.

V parku se nachází malá rustikální chata, tři vybudovaná tábořiště a více než tucet primitivních tábořišť v zázemí. Pokud se vám nechce do drsných podmínek, vydejte se do nedalekého Bowling Green, kde najdete možnosti ubytování, stravování a ochutnávky proslulého kentuckého bourbonu.

Národní park Akadie, stát Maine

Fot: Jon Bilous/

Ideální dobou pro návštěvu parku v Maine, kterému se někdy říká „sen fotografů“, je jaro – před většinou z jeho 3,5 milionu návštěvníků ročně. Národní park Acadia o rozloze necelých 50 000 akrů chrání hory, lesy, jezera, rybníky a pobřeží ostrova Mount Desert Island, tedy téměř polovinu rozlohy ostrova. Na vrcholu Cadillac Mountain, nejvyšší hory na východním pobřeží, mohou návštěvníci jako jedni z prvních v USA pozorovat východ slunce.

Plných 158 mil turistických a cyklistických stezek umožňuje prozkoumat zajímavosti ve vnitrozemí ostrova, mezi něž patří sedm horských vrcholů vyšších než 1 000 stop, staré kamenné mosty a kočárové cesty. Zde můžete zahlédnout některé z desítek druhů savců, kteří jsou v parku doma, včetně černých medvědů, losů a jelenů. V parku je oblíbené pozorování ptáků, neboť zde bylo zaznamenáno více než 300 druhů ptáků – nejznámějším je sokol stěhovavý. Vzhledem k jejich někdejšímu ohrožení se úsilí o jejich obnovu bere vážně a některé stezky mohou být na jaře uzavřeny, aby nedocházelo k rušení hnízdících sokolích rodin.

Skvělými možnostmi, jak si tento pobřežní park užít, jsou také plavba na lodičkách, přílivové tůně a rybaření. Na výlety lodí pod vedením rangerů budete potřebovat rezervaci a měli byste si také rezervovat místa na kempování. V Bar Harboru, který se nachází půl míle od vchodu do parku, jsou také možnosti ubytování a stravování.

Národní park Mesa Verde, Colorado

Foto: Misa Verde National Park, Colorado: Kris Wiktor/

Národní park Mesa Verde, který byl založen v roce 1906, uchovává archeologické dědictví předků Pueblo, kteří v letech 600-1300 n. l. využívali zdejší útesy a vrcholky mezí jako svůj domov. V coloradském parku se nacházejí jedny z nejzachovalejších skalních obydlí v USA – je jich více než 600 a více než 5 000 archeologických nalezišť.

Pěší turistika je v parku vzhledem k množství archeologických nalezišť omezená, takže byste si měli naplánovat prohlídku většiny zajímavostí parku autem. K dispozici je více než 40 mil silnic s vyhlídkovými místy na útesová obydlí a také interpretační zastávky u archeologických nalezišť. Můžete se zúčastnit výletu do skalních obydlí s průvodcem, ale vstupenky jsou téměř okamžitě vyprodány – přijeďte proto včas, abyste si rezervovali místo. Prohlídky těchto působivých staveb mohou být namáhavé a zahrnují pěší chůzi, lezení po žebřících a prolézání stísněných prostor. Long House, Balcony House a Cliff Palace, největší skalní obydlí v parku, jsou v současné době přístupné návštěvníkům v rámci prohlídek.

Tábořiště Morefield v parku je otevřeno pouze s omezenými zdroji až do 18. dubna, kdy budou k dispozici plné služby pro všech 267 míst. Far View Lodge se otevírá 11. dubna a spousta možností ubytování a stravování je také v nedalekém zábavním městečku Cortez v Coloradu.

Národní park Badlands v Jižní Dakotě

Foto: archiv MZV ČR: Tami Freed/

„Badlands“ je oblast známá po celém světě díky své pozoruhodné geografii pestrobarevných masivů a vrcholků vystupujících z jednoho z nejbohatších nalezišť zkamenělin na světě. Zatímco mořské zkameněliny jsou zde běžné, v této oblasti v Jižní Dakotě se dochovaly také pozůstatky exotických tvorů od velbloudů a tříprstých koní až po nosorožce a šavlozubé kočky.

Národní park Badlands o rozloze 244 000 akrů chrání také největší neporušenou smíšenou travnatou prérii v zemi, kterou se dnes potulují bizoni, ovce dvourohé, psouni prérioví a fretky černohlavé. Oblast je také domovem původních obyvatel Oglala Lakota Sioux, kteří se podílejí na správě jižní části parku.

Počasí nedovoluje úplné otevření parku až do teplejších měsíců. Celoročně je otevřeno návštěvnické centrum Bena Reifela, které vítá hosty a poskytuje výklad a průvodce po památkách parku. V centru se sice nachází laboratoř na preparaci zkamenělin, ta se však otevírá až v červnu, kdy počasí umožňuje archeologům kopat. V tomto období nižšího počtu lidí můžete využít relativního klidu k prozkoumání parku na kole po smyčkové silnici Badlands nebo v terénu na smyčkových stezkách, které měří až 27 mil.

Pokud máte vybavení, zvažte možnost táboření v terénu mezi stády bizonů a roklemi a vrcholky, které francouzští trapeři v 19. století nazývali „mauvaises terres a traverser“ neboli „špatné země na cestování“. Poznámka: Mimo hlavní návštěvnické centrum není v parku k dispozici voda, takže si vezměte vlastní.

Nezávisle provozovaný Cedar Pass Lodge a kempy se otevírají 20. dubna a přijímají rezervace předem, které doporučujeme.

Redwoodský národní park, Kalifornie

Foto: mywp/

Většina lidí zná Redwoodský národní park jako domov nejvyšších stromů na Zemi, ale jako součást komplexu přilehlých státních parků je také domovem pláží a nedotčených řek. Státní parky Redwood National Park, Del Norte Coast, Jedediah Smith a Prairie Creek Redwoods dohromady chrání 139 000 akrů divočiny, včetně téměř poloviny všech zbývajících starých pobřežních sekvojových lesů, 40 mil pobřeží a ohrožených druhů, jako je sova pálená a lachtan stěhovavý.

Redwoodský národní park byl vytvořen v roce 1968, do té doby bylo vytěženo téměř 90 % původních sekvojovců. Zbývající staré deštné lesy mírného pásu jsou hvězdami těchto parků – proto jsou jeho nejoblíbenější zábavou pro návštěvníky kempování, pěší turistika, cyklistika, jízda na koni a výlety se zvířecími smečkami. Pro jarní návštěvníky je skvělou volbou také koupání v pobřežních tidepoolech a od dubna do začátku května můžete spatřit migrující velryby šedé a keporkaky.

Zatímco ve státních parcích jsou kempy pro auta, do odlehlejších kempů nacházejících se ve federálních částech se dostanete pouze pěšky. Městečka na severní a jižní straně parků nabízejí jídlo a ubytování. Zábavným vedlejším výletem kousek do vnitrozemí parků je státní silnice č. 254, nazývaná také Avenue of the Giants, která vede řidiče obzvláště malebnou oblastí sekvojí a zahrnuje takové pamětihodnosti, jako je 950 let starý Nesmrtelný strom a stále populárnější Drive-Through Tree.

Více takových míst

admin

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

lg