admin

V posledních deseti letech, před každými svátky, pořádá Red Lobster svou nejoblíbenější akci všech dob: Lobster pořádá svou nejoblíbenější akci: Nekonečné krevety. Cena se pohybuje od zhruba 16,99 do 21,99 dolaru (já jsem na newyorském Times Square zaplatil tu druhou) a podle Mental Floss musíte zkonzumovat tři kila krevet (asi 100 kusů), aby se vám investice vyplatila. Už jen tato skutečnost zněla jako výzva, kterou jsem rád přijal.

Ale než se ponořím do své cesty za více než osmihodinovým pojídáním krevet, musím se k něčemu přiznat: Do včerejška jsem nikdy nebyla v restauraci Red Lobster. Nikdy jsem se nepustil do kultovních sušenek Cheddar Bay ani jsem si nenamáčel popcornové krevety (jejich vynález!) v tatarské omáčce. Takže na rozdíl od mého maratonu v Olive Garden jsem si nebyla úplně jistá, co od této zkoušky neomezeného očekávat.

Přesto jsem tu byl ve čtvrtek ráno v kanceláři a snažil se psychicky připravit na zmíněnou výzvu. Vždyť kolik měkkýšů se rovná celému pracovnímu dni?

Po celou tu dobu mě kolegové prakticky vyhánějí ze dveří – posílají mi nadšené gify, motivační vzkazy typu „hodně štěstí, ať se ti dneska povede Bubba Gump!“ a dokonce i video s krevetou na běžícím pásu ve stopě Eye of the TigerEye of the Tiger. (Ano, to existuje. A ano, moji přátelé zřejmě znají všechna temná zákoutí internetu).

Takže jsem se tam mocně prošla se stejnou jistotou jako Beyoncé, která má zřejmě taky moc ráda Red Lobster.

Začátek

Nabídka společnosti Red Lobster vyžaduje, abyste se večeřeli. První kolo, které si objednáte, obsahuje dva různé druhy krevet a jednu přílohu. Pak dostanete také přílohový salát – buď Caesar, nebo zahradní – a samozřejmě nesmírně oblíbené sušenky.

V 11:42 sedím v kabince u zásuvky (musím dělat werk, werk, werk) a střílím zprávu zbytku týmu Delish: „Ahoj lidi, jsem tady a jsem připraven to rozjet (krevety).“ Lol sorry, musel jsem. Pak videoeditor Philip udělá vtip „Rock Lobster“ , a i když jsem u svého stolu možná sám, uvědomím si, že ve svých slovních hříčkách nejsem tak úplně sám.

Já už mám broskvovou limonádu, ale můj servír Johnathan je velmi nedočkavý, až se to rozjede. Pořád ke mně chodí a ptá se, co mi může přinést dál. Ještě jsem ani neumístila video na Facebook Live. Ten tlak!“

https://www.facebook.com/delish/videos/10154737924277437/

Kolo první

Přibližně ve 12:34 přichází můj salát Caesar a sušenky. O necelých 10 minut později je tu entrée. Jsou to korejské grilované a kokosové smažené krevety (které jsem si objednala z Nekonečného krevetového tajného menu) s přílohou chřestu.

Po prvním soustu jsou kokosové krevety bomba. Jsou trochu sladké a tak akorát křupavé. A omáčka „piña colada“ je naprostý crack, přísahám.

Je 12:56 a já lhal. Kokos začíná být cítit. Vyhýbám se těm kouskům a místo toho jím lepkavé a pikantní krevety obalené barbecue omáčkou.

Začínám se hluboce obávat, že jsem začala příliš silně, když jsem si jako první vybrala korejské BBQ. Opravdu doufám, že ostatní jsou stejně dobré, protože jinak jsem ZATRACENÁ. (Nebo možná jsem, ať se děje, co se děje.)

Oh bože, můj server Johnathan je do toho opravdu zažraný. Je teprve 13:06 a už mě přesvědčil, abych si objednal další rundu. „Co nejdřív ti přinesu ten česnekový gril,“ říká. Ne, prosím, nespěchej. Prosím.

Počet krevet: 17

Druhé kolo

V 1:18 už je zpátky jako zlý džin nebo co. Stejně záludný byl i jeho komentář: „Další kulinářské zastrašování pro tebe.“ Ach Johnathane, tohle se ti líbí, viď? Aspoň že náplň je jen šest krevet na špejli v česnekové marinádě. Mám to.

Počet krevet: 23

Třetí kolo

To je hračka. Už jsem si objednala a dostala krevety scampi a je právě 13:38. Jsou vařené a podávané v bylinkové máslové česnekové omáčce – to vše v malé modré lodičce. Jak roztomilé.

Já je rozdrtím. Ale počkej, to je hodně másla. Příliš mnoho másla. A jsou takové mdlé a trochu kašovité. Tohle se mi nelíbí. Uf, to je zklamání. Je čas je vyhodit zpátky a lépe se rozhodnout pro další talíř.

Počet krevet: 28

Čtvrté kolo

Přesně podle plánu (kolem 14:00) se Johnathan ptá, jaký bude můj další soupeř.

Sighhhhhhh. Nemůžu se soustředit ani na práci, kterou teď musím udělat. A začíná mě bolet hlava. Co je to za řetězce restaurací, že mě z nich bolí hlava?

Říkám mu, že bych ráda ochutnala parmezán s pepřem. Přijdou jaksi ani ne o pět minut později.

Okay, co? V jídelním lístku nebylo uvedeno, že budou smažené. Chce se mi zvracet. Ten sýrový zápach. To těžké obalování. Proč?! „Parmezán s pepřem“ pro mě znamená sýrovou omáčku. A rozhodně nejsem sama.

Nic s tím ale nenadělám. Ježíši, vezmi si to kolo.

Teď je 14:18. Nevím proč, ale Johnathan se rozhodl, že mi řekne, že je tu nějaký týpek, který sem každý rok chodí sníst 25 lodiček krevet ve stylu scampi. JE TO BLÁZEN?! To je děsivé.

Související: Proč musí servery zabíjet moje vibrace? Nikdy se nedostanu do 25. kola.

Počet krevet: 38

Páté kolo

Takže je 2:21 a já tohle kolo totálně prokrastinuju… sakra. Nechal jsem uplynout 15 minut, než jsem znovu zkontroloval čas a přál si, aby tenhle zremixovaný playlist top 40 prostě skončil sám.

Teprve ve 3:14 si objednávám a pak čelím pátému kolu. Alespoň je to další korejské barbecue, zdaleka nejlepší možnost.

Johnathan se vrací v 15:26. „Jsi připravená na další,“ říká. Uf. Ale jsem? (Na tomhle špízu mám ještě dvě krevety a on chce přinést další.)

Začínám googlit, co se stane, když sníte moc krevet. Toho se opravdu bojím.

Získám si trochu času tím, že si řeknu, že si nejdřív musím odskočit. Opravdu se mi chce na záchod, ale taky potřebuju chvilku, abych se mezi sousty mohla skutečně nadechnout.

Počet krevet: 43

Šesté kolo

Je 15:40 a můj nový soupeř je tady. Ve skutečnosti je opravdu chutný. Ať už jsem předtím narazil na jakoukoli zeď, může se považovat za zbořenou.

V 15:53 stále pomalu odbourávám tento talíř grilovaných česnekových krevet a zároveň pracuji na zprávách pro Delish.

„Dej mi vědět, až budeš připravená na šesté kolo,“ slyším Johnathana, jak prochází kolem mého stolu. TO BYLO ŠESTÉ. NEURÁŽEJ MĚ.

počet krevet: Je půl páté odpoledne a já čekám, až se Johnathan vrátí, protože jsem připravená řešit sedmý talíř (ne šestý). Za pouhé čtyři minuty je zpátky, aby se vrhl dovnitř a přijal mou objednávku.

O další tři minuty později jsou krevety tady. Cože? Jak? Proč jsou vždycky tak rychle venku? Johnathan se jen samolibě usmívá.

Tak jo, teď mám na kolegy pifku. Už je 17:06 a ani jeden z nich mě nepřišel navštívit. To oni mě do toho uvrtali, ale zřejmě už je to přešlo. To musí být milé. Kéž by to tak bylo i u mě.

Vlastně začínám být unavená. Musí to být z té práce, kterou moje tělo muselo vynaložit neustálým trávením všech těch krevet. Taky se začínám nudit a cítím se osaměle. SOS.

V 17:17 jako znamení z nebes začne vřískat a plakat dítě. Cítím s tebou, brácho.

Počet krevet: 53

Osmé kolo

Rozhlédnu se kolem a zjistím, že jídelna je úplně plná. Není tu jediný volný stůl. Při večeři to tu zřejmě začíná vřít. Po dalších několika minutách seberu sílu a požádám o číslo osm.

Je to další – ano, uhodli jste – korejské grilované krevety. Jsem tak blízko desátému talíři, že už skoro cítím vítězství. Začínám být upřímně nabušená. Můžu toho snést mnohem víc. Tuhle výzvu zvládnu.

Počet krevet: 58

Deváté kolo

Dobře, taková legrační věc. Než se naděju, je 18:36 a myslím, že jsem ztratil vědomí. Můj talíř je prázdný. Žádné poznámky, jen fotka.

Další sada grilovaných krevet se zakousla do prachu. Muhahaha.

Počet krevet: 63

Desáté kolo

Je to tady. VELKÁ JEDNIČKA NULA. A samozřejmě je to korejský styl grilování. „Teď máš novou závislost,“ říká Johnathan. Jo, díky za upozornění. Ale doufejme, že ne.

V 19:03 se ptám sama sebe: Proč zrovna teď chci od sousedů od stolu celého pečeného plněného humra? Co je to se mnou?!

O dvě minuty později podlehnu impulsu a dopřeji si „Lobsteritu“. Naštěstí Red Lobster prostě neumí pojmenovávat věci a tohle vůbec není to, jak to zní.

Nejedná se o žádné krevety, humra ani koktejlovou omáčku. Je to prostě ta nejbéčkovější margarita, jakou jsem kdy viděl. A můžete ji dostat v různých příchutích: limetková, jahodová, malinová, broskvová a mangová (vybrala jsem si mangovou, protože #treatyoself.) Navíc po deseti kolech krevet – s jedenáctým na cestě – si tohle rozhodnutí dokážu snadno racionalizovat.

TO JSEM SI ZASLOUŽILA.

Počet krevet: 68

Jedenácté kolo

V 19:36 už cítím, že mě začíná bolet břicho. A to je na nic, protože přišel další pokrm, ale já se na něj nemůžu ani podívat. PROČ JSEM SI BYLA TAK JISTÁ? Jak jsem mohla být tak hloupá?

Jo, z jedenáctého talíře mám úzkost. Ta lesklá lepkavá omáčka se mi vysmívá. Posmívá se mi.

Chvíli jsem debatovala, ale myslím, že budu muset nadobro hodit ručník do ringu. Nemůžu prostě riskovat, že se pozvracím. Nestojí mi to za to.

Teď je 19:53 a já si pořád nejsem jistý, jestli jsem tady vítěz, nebo poražený. Možná se to nikdy nedozvíme.

Počet krevet: 68

Závěrečné myšlenky

Přežírání se v mořských plodech bylo stejně vyčerpávající jako nacpat si do obličeje pět misek těstovin. Mám štěstí, že jsem to přežila, neomdlela a po příchodu domů se vyhnula zvracení.

Pokud se po přečtení tohoto článku ještě někdo bude chtít vydat v mých stopách, pak více síly pro vás. Ale jestli jsme se něco naučili, tak to, že restaurační řetězce si nedělají legraci, když říkají „nekonečné“ nebo „nikdy nekončící“. Myslí to vážně a vy byste si s nimi raději neměli zahrávat.

A ke svému vlastnímu úžasu jsem se později večer po sledování Luka Cage pustil do pěti korejských grilovaných krevet, které jsem si odnesl domů (dříve známé jako kulatá jedenáctka, kterou jsem u stolu potupně nemohl sníst). I když to byla půlnoční svačina a rozhodně jsem je neměla jíst po těch 68 dalších, jsem vlastně zatraceně pyšná, že jsem je dala pryč – a to během jedné noci.

Hádám, že jsem nakonec vítěz.

Konečný počet krevet: 73

Sledujte Delish na Instagramu.

Tento obsah je vytvořen a spravován třetí stranou a importován na tuto stránku, aby uživatelé mohli poskytnout své e-mailové adresy. Další informace o tomto a podobném obsahu můžete najít na adrese piano.io

.

admin

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

lg