91 prvků ze známých 118 prvků se přirozeně vyskytuje na Zemi. Zbývajících 27 — všechny prvky za plutoniem v periodické tabulce a tři další — technecium (43 elektronů), promethium (61) a neptunium (93) — jsou příliš nestabilní na to, aby na Zemi existovaly, a nepatří mezi vzácné prvky, které jsou součástí procesu jaderného rozpadu thoria nebo uranu. Prvky, které se v přírodě nevyskytují, jsou syntetické. Syntetické prvky jsou prvky, které byly vytvořeny v laboratoři umělým způsobem. Syntetické prvky jsou velmi nestabilní a mají jen málo komerčních účelů. Během zlomku sekundy se rozpadají na jiné prvky. Většina z nich se vytváří čistě pro výzkum a experimenty.
Syntetické prvky se vytvářejí v urychlovačích částic. Dva menší prvky jsou urychleny na neuvěřitelné rychlosti a narazí do sebe. Jejich jádra se spojí ve větší prvek. Než se prvek rozpadne, je zkoumán laboratorním zařízením.
Sedm z 91 přirozeně se vyskytujících prvků (polonium, astatin, radon, francium, radium, aktinium a protaktinium) existuje pouze v přítomnosti přirozeně se vyskytujících radioaktivních prvků uranu a thoria. Ty zahrnují všechny prvky s atomovým číslem 84 až 91 s výjimkou thoria (90). Všechny izotopy těchto prvků jsou velmi krátce žijící a ty z nich, které se používají, se používají pouze pro své radioaktivní vlastnosti (především u radia a pak jako zoufalá terapie některých druhů rakoviny). Vzhledem ke krátkému poločasu rozpadu a nebezpečí spojenému s jejich radioaktivitou je studium chemismu těchto prvků často velmi obtížné.
PojmenováníUpravit
Většina syntetických prvků byla pojmenována IUPAC, mezinárodní autoritou pro pojmenování chemických látek. Jsou pojmenovány podle slavných vědců nebo míst, kde prvky vznikly. Například einsteinium (Es, 99) a americium (Am, 95). Některé prvky jsou příliš nové na to, aby měly oficiální názvy. Než může být prvek pojmenován, musí ho vědec nebo tým vědců objevit a prokázat jeho existenci. Poté je objeviteli (objevitelům) umožněno zvolit název prvku. Dokud prvek nemá název, je mu přiřazen název prozatímní. Prozatímní názvy se skládají z řetězce slov, z nichž každé představuje jednu číslici atomového čísla prvku. Například ununseptium je prvek 117, unnilpentium byl prvek 105 (od té doby přejmenovaný na dubnium) a unbioctium by byl prvek 128 (nepředpokládá se, že existuje).
.
