Stephen Gough je tak rád nahý, že ho to stálo svobodu. Za to, že na veřejnosti ukazoval příliš mnoho kůže, strávil dohromady 10 let ve vězení, přičemž byl několikrát zatčen.
Gough, známý také jako „nahý tulák“, se nejraději svléká, když se oteplí. Není nebezpečný pro veřejnost, ale když v roce 2003 přešel nahý z John o’Groats na Lands‘ End ve Velké Británii, vyvolal pobouření po celé zemi.
Některé společnosti lovců a sběračů se stále rozhodují žít převážně nahé
Když se o cestu pokusil znovu, byl rychle zatčen. Ve vězení ho často zavírali na samotku, protože odmítal nosit oblečení.
A přesto nikdo nemůže polemizovat s tím, že se všichni rodíme, stejně jako Gough, bez oblečení. Rozdíl je v tom, že většina z nás se ve svém veřejném životě dále zahaluje.
Máme k tomu dobré důvody: v chladnějším podnebí bychom bez nějakého dodatečného polstrování umrzli a v prudkém horku nás oděv může také chránit před sluncem. Některé společnosti lovců a sběračů však stále volí převážně nahý život, což naznačuje, že oblečení není pro naše přežití životně důležité.
Jestliže je tedy být nahý tak přirozené, kdy začala naše posedlost oblečením a proč?
Oblečení nezkamenělo, takže nemůžeme získat přímé důkazy o době, kdy se naši dávní lidští – „homininí“ – předkové přestali potulovat nazí a začali si své tělo zahalovat zvířecími kožešinami a kůžemi.
Na místo toho se antropologové při datování vzniku oděvů z velké části spoléhají na nepřímé metody. Studie z roku 2011 o vších naznačuje, že to bylo teprve před 170 000 lety, kdy to všechno začalo. Vědci zjistili, že zhruba v této době se oddělily vši hlavové a vši, které žijí v našem oblečení. Představa je taková, že jakmile jsme začali nosit oblečení, některé vši v něm začaly žít a vyvinuly se v samostatný druh.
Jednoduchá ochrana nemusela být jediným důvodem, proč jsme začali nosit oblečení
V této době už po Zemi v Africe chodil náš vlastní druh Homo sapiens. Už neměli mnoho chlupů na těle, které archaičtějším homininům pomáhaly udržovat teplo v noci a poskytovaly určitou ochranu před slunečním žárem.
Je možné, že jsme začali nosit oblečení, abychom kompenzovali ztrátu srsti, říká Ian Gilligan z univerzity v australském Sydney.
Některé současné společnosti lovců a sběračů, jako například Nuerové v jižním Súdánu, nosí minimální množství oblečení. To naznačuje, že prostá ochrana nemusela být jediným důvodem, proč jsme začali nosit oblečení. Je možné, že se lidé začali cítit „skromní“ a chtěli se zahalovat, ale přímé důkazy o tom těžko najdeme.
Historické zprávy naznačují, že jiné společnosti lovců-sběračů, jako například Fuegiové z Jižní Ameriky, nosily po určitou dobu jednoduché oblečení, ale také chodily nahé. Možná se první lidé zahalovali jen tehdy, když byla zima.
Mimo Afriku je snadné si uvědomit, že oblečení bylo pro ochranu před chladem životně důležité. Jiný lidský druh, neandrtálci, chodil po Zemi v mnohem chladnějším podnebí a určitě by se potřeboval zahalovat.
Neandrtálci existovali v Evropě dlouho před příchodem moderních lidí. Oba se vyvinuli ze společného předka, za kterého je považován Homo heidelbergensis. Z toho vyplývá, že pokud neandertálci také nosili oblečení, bylo oblečení vynalezeno vícekrát a neandertálci je vynalezli dříve než my.
Neandertálci si nemuseli vyrábět přiléhavé oblečení, které je zcela zakrývalo.
Zdá se, že oba druhy homininů měly k odívání odlišný přístup. „Zdá se, že mezi neandertálci a lidmi existuje rozdíl ,“ říká Nathan Wales z Dánského přírodovědného muzea.
Ve studii publikované v roce 2012 Wales odhadl, že neandertálci museli v zimních měsících zakrývat 70-80 % svého těla, aby mohli úspěšně žít v některých klimatických podmínkách, které známe. Aby to zjistil, Wales porovnal, co nosili moderní lovci-sběrači v různých prostředích, a porovnal to s historickými klimatickými podmínkami.
Moderní lidé se museli zahalovat o něco více, až o 90 %, tvrdí Wales. To podle něj znamená, že neandertálci nemuseli mít přiléhavé oblečení, které by je zcela zakrývalo.
Nyní už víme něco málo o tom, jaký typ oblečení mohli nosit.
Neandertálci si podle studie zveřejněné v srpnu 2016 pravděpodobně oblékali jednoduché kožešinové pláště. Vědci předpokládají, že typický neandertálec si kolem sebe pravděpodobně obtáhl kožešinu jednoho zvířete.
Moderní lidé si mezitím zhotovovali o něco složitější oděvy, možná sešitím několika kusů dohromady.
Vedoucí autor studie Mark Collard ze Simon Fraser University v kanadském Burnaby si uvědomil, že moderní lidé měli tendenci lovit zvířata, která by jim pomohla zhotovit silnější a přiléhavější kožešiny. Ukázkovým příkladem je rosomák. Skvěle by se hodil na lemování v blízkosti krku nebo na okraji rukávů.
Místo toho, aby se vyvinula schopnost tam žít, lze jednoduše vytvořit lepší oděv
Collard zjistil, že i dnes se rosomáci přednostně stávají cílem skupin, jako jsou Inuité. „Existovala skutečná touha po těchto druzích kožešin a souvisí to se strukturou chlupů, nemrznou tak špatně jako jiné kožešiny,“ říká. „Jsou účinnější než vojenské oblečení do chladného počasí.“
Pro Walese tyto nálezy potvrdily, že moderní lidé se chovali jinak než neandrtálci. „Tato technologie lidem skutečně pomohla, mohli se velmi rychle vydat do nových biotopů,“ říká. „Takže místo toho, abyste museli vyvinout schopnost tam žít, můžete jednoduše vytvořit lepší oblečení.“
Přesto byli neandrtálci se svým nižším a podsaditějším tělem skutečně lépe přizpůsobeni chladnějšímu počasí v Evropě než moderní lidé. Do Evropy přišli dávno před námi, zatímco moderní lidé strávili většinu své historie v tropických teplotách Afriky.
Paradoxně skutečnost, že neandertálci byli lépe přizpůsobeni chladu, mohla také přispět k jejich pádu.
Pokud to zní jako rozpor, do jisté míry tomu tak je.
Moderní lidé mají štíhlejší těla, která byla mnohem zranitelnější vůči chladu. V důsledku toho byli naši předkové nuceni učinit další technologické pokroky. „Vyvinuli jsme lepší oděvy, abychom to kompenzovali, což nám nakonec poskytlo výhodu, když se před 30 000 lety extrémně ochladilo,“ říká Gilligan.
Možná jsme se od neandrtálců něco naučili
Existují archeologické důkazy, které naznačují, že lidé měli lepší technologii pro výrobu svých oděvů. Měli jsme již vyvinuté specializované řezné nástroje, jako jsou čepele a nakonec i jehly. Ty nám pomáhaly řezat zvířecí kůži do tvarů, jako jsou obdélníky a čtverce, které se pak daly spojovat dohromady.
Naproti tomu neandertálci měli zřejmě jen jednoduché škrabky. V roce 2007 Gilligan navrhl, že právě to přispělo k jejich zániku, protože v nejchladnějších obdobích poslední doby ledové měli méně kvalitní oblečení.
„Když se začali potýkat s problémy, mohl to být důvod, proč vyhynuli, neměli technologii složitého oděvu, kterou moderní lidé vyvinuli už dříve v Africe,“ říká Gilligan.
Moderní lidé sice měli složitější nástroje a oblečení, ale neandrtálci nebyli tupá zvířata, jak byli kdysi zobrazováni, a není důvod se domnívat, že byli obecně méně sofistikovaní než my. Možná se jen nepotřebovali úplně zakrývat, a když to nakonec udělali, jejich technologie je zklamala.
Ve skutečnosti, pokud jde o přípravu zvířecích kůží, jsme se možná od neandertálců něco naučili.
V roce 2013 tým vedený Marií Soressiovou z univerzity v nizozemském Leidenu zjistil, že neandertálci jako první používali nástroje vyrobené z kostí, nikoli z kamene. Činili tak zhruba před 40-60 000 lety.
Tyto „lissoirské nástroje“ byly úlomky žeber z jelenů. Používaly se ke zpracování zvířecí kůže, aby byla měkčí, případně na oděv.
Po vymření neandertálců se podobné kostěné nástroje objevily na nalezištích Homo sapiens.
„Tento typ kostěných nástrojů je ve svrchním paleolitu velmi běžný, takže je velmi častý na všech nalezištích používaných moderními lidmi po vymření neandertálců,“ říká Soressi. „Pro mě je to potenciálně první důkaz toho, že se něco přeneslo z neandertálců na moderní lidi.“
Naučení se neandertálským trikům, jak se vypořádat s chladem, by bylo nesmírně užitečné pro moderní lidi, kteří by pak mohli kostěné nástroje kombinovat se svým dalším repertoárem nástrojů a vyrábět ještě lepší oblečení.
Pokud je to pravda, nabízí se otázka, proč neandertálci nekopírovali sofistikovanější technologie moderních lidí. Je možné, že moderní lidé prostě našli kostěné nástroje neandertálců ležet někde poblíž, a ne díky skutečnému setkání s neandertálci.
Lidé se pravděpodobně zdobili dávno předtím, než vůbec vzniklo oblečení.
O něco později, snad před 30 000 lety, se oblečení z doby kamenné stalo ještě sofistikovanějším.
V jeskyni Dzudzuana v Gruzii objevili vědci v místech, kde žili lidé, barevná lněná vlákna. Ta mohla být používána k výrobě lněných oděvů v různých barvách.
To naznačuje, že oděvy se stávaly více než jen užitečnými. Sloužily také k dekorativním účelům. Jinými slovy, oblečení se stávalo symbolickým.
Gilligan poukazuje na to, že lidé se pravděpodobně zdobili dávno předtím, než oblečení vůbec vzniklo. „Když se podíváte na současné lovce-sběrače, kteří nepoužívají oděv, skvěle se zdobí malováním na tělo. K tomu nepotřebujete oblečení.“
Existují důkazy, které naznačují, že i neandrtálci se malovali červeným okrovým pigmentem, přičemž nejstarší důkazy pocházejí z doby před více než 200 000 lety. Pigment se samozřejmě mohl používat i k opalování kůží, k rituálním pohřbům nebo k jeskynnímu umění.
Pravda o oblečení je složitější, než jste si možná představovali
Když bylo příliš chladno na to, aby se ukázala pomalovaná těla, byli první lidé nuceni se zahalovat. „Tato dekorativní funkce se přenesla na oděv,“ navrhuje Gilligan. „Jakmile se tak stane, lidé potřebují oděv k tomuto společenskému účelu stejně jako k jakémukoli tepelnému účelu.“
To by mohlo vysvětlovat, jak se používání oděvu stalo tak nedílným aspektem identity mnoha lidí. Stejně tak je absence oděvu klíčová pro identitu některých lovecko-sběračských kmenů a pro identitu nahého tuláka.
Pravda o oděvu je tedy složitější, než jste si možná představovali. Bez nich bychom možná nepřežili, ale dnes oblečení používáme nejen k tomu, abychom se zahřáli.
Je součástí naší identity, naší kultury a našich společenských norem. Oblečení nás odlišuje od ostatních druhů i od přírody, říká Gilligan. A co víc, tím, že signalizují, že patříme k určitým společenským nebo politickým skupinám, nás mohou odlišovat i mezi sebou navzájem.
Melissa Hogenboomová je autorkou článků pro BBC Earth. Na Twitteru ji najdete pod @melissasuzanneh.
Přidejte se k více než pěti milionům fanoušků BBC Earth tím, že nám dáte lajk na Facebooku, nebo nás sledujte na Twitteru a Instagramu.
Pokud se vám tento článek líbil, přihlaste se k odběru týdenního zpravodaje bbc.com features s názvem „If You Only Read 6 Things This Week“. Ručně vybraný výběr příběhů z BBC Future, Earth, Culture, Capital, Travel a Autos, který vám bude doručen každý pátek do vaší e-mailové schránky.
