Z titanického alba Dark Side Of The Moon pochází jedna z nejnadčasovějších skladeb skupiny Pink Floyd, „Brain Damage“. Hlavní skladatel Roger Waters měl píseň v základní struktuře již poté, co kapela dokončila americkou část turné Meddle. Kapela se překvapivě vydala jednoduchou cestou aranžmá písně a nechala Gilmoura, aby Waterse pobídl k jejímu nazpívání.
S přesahujícími motivy šílenství zasáhla „Brain Damage“ kapelu velmi blízko, zejména v souvislosti s obdobím s nešťastným Sydem Barrettem. Waters říká, že se dokáže ztotožnit s některými Barrettovými duševními zvláštnostmi, jak naznačuje verš „I’ll see you on the dark side of the moon“. Na Barrettovo nevyzpytatelné chování dále odkazuje text „And if the band you’re in starts playing different tunes“ (A když kapela, ve které hraješ, začne hrát jiné melodie), což se stalo, když se během posledních dnů svého působení v kapele propadl do šílenství. Barrett začínal hrát jinou píseň uprostřed koncertního vystoupení, přičemž jeho odtrženost od proudu byla zjevná.
Otvírák „The lunatic is on the grass…“ neodkazuje na marihuanu, ale na samotnou trávu. Waters prohlásil, že bloudění mimo určenou cestu, ignorování značek a šlapání po drnu představuje šílenství. Waters to v nedávném dokumentu vysvětlil tak, že skutečným šílenstvím bylo bránění lidem ve vstupu na trávu, kde se skrývá skutečná krása.
Lehký pocit navozuje akustické provedení písně, ale přechod z monofonie do sterea v průběhu přehrávání skladby je surrealistickým znázorněním pocitu šílenství, které se pomalu plíží a obklopuje posluchače.
