Většina lidí má pocit, že jsou pod velkým stresem. Lidské tělo má naštěstí mnoho vnitřních mechanismů, které nám pomáhají vypořádat se s většinou stresorů, které nám život může připravit. Jedním z klíčových hráčů v naší reakci na stres je náš nervový systém. Když na nás stres doléhá, náš nervový systém nám může vyslat poměrně jasné signály, za předpokladu, že jsme ochotni mu naslouchat.
Nervový systém – stručný úvod
Aniž bychom se příliš pouštěli do fyziologie, nervový systém má dvě hlavní části: centrální nervový systém (CNS) a periferní nervový systém (PNS). CNS představuje největší část nervové soustavy a zahrnuje mozek a míchu. PNS se skládá ze všech ostatních nervových struktur, které neleží v CNS. Velká většina toho, co se běžně nazývá nervy, je považována za PNS.
Autonomní nervový systém (ANS) je ta část PNS, která funguje jako řídicí systém a udržuje rovnováhu v těle. ANS řídí a reguluje všechny životně důležité funkce, na které nemusíte myslet; je to váš ANS, který vás udržuje při životě, když spíte nebo když upadnete do bezvědomí. ANS se dělí na dvě části: sympatický nervový systém (SNS) a parasympatický nervový systém (PNS). Právě tyto dvě větve nervového systému nám pomáhají vyrovnat se se stresem, proto je na místě jejich stručný popis.
Sympatický nervový systém (SNS) se často nazývá nervový systém „bojuj nebo uteč“, protože SNS připravuje tělo na boj nebo útěk před nebezpečím. Když se SNS stane dominantní větví nervového systému, krev se přesune z vnitřních orgánů do svalů a periferie těla (rukou, nohou atd.), aby se usnadnila akce. Protože při zapojení SNS dochází ke zvýšené spotřebě živin a hormonů a také k větší destrukci tkání, vyvolává to katabolický (rozkladný) účinek na organismus. SNS je dominantní, když intenzivně cvičíte, pracujete nebo děláte něco, co vyžaduje zvýšený přísun krve do svalů; sem patří i stres.
Naproti tomu parasympatický nervový systém (PNS) je zodpovědný za trávení a vylučování a slouží k regulaci obnovy, přestavby a opravy těla, takže je více anabolický (budující/opravující). PNS také stimuluje imunitní funkce v noci, když spíte.
Příznaky hyperaktivního sympatického nervového systému
Pokud jsme dlouhodobě vystaveni velkému stresu, SNS se stává dominantním a funkce PNS se úměrně tomu vypínají. Tato nadměrná stimulace SNS může časem vést k jasným příznakům nerovnováhy, mezi které patří: špatné trávení/nezažívání, zácpa, úzkost, mělké dýchání, zvýšená srdeční frekvence, nekvalitní spánek, neklid, noční pocení, snížené libido, únava, nervozita, zvýšená agitovanost/podrážděnost, zvýšené svalové napětí, zvýšená zánětlivost a zvýšená náchylnost k infekcím (např,
Pokud trpíte více než třemi z výše uvedených příznaků, musíte naslouchat signálům, které vám vaše tělo vysílá. Vaše tělo vám říká, že je vyčerpané, a pokud neuděláte něco pro jeho podporu, blíží se nějaká porucha.
Jak podpořit hyperaktivní sympatický nervový systém
Existuje několik způsobů, jak podpořit SNS a obnovit rovnováhu mezi sympatickým a parasympatickým systémem. Kliknutím na níže uvedené odkazy se dozvíte více:
Změny ve stravování na podporu hyperaktivního sympatického nervového systému
Cvičení na podporu hyperaktivního sympatického nervového systému
Úpravy životního stylu na podporu hyperaktivního sympatického nervového systému
Klíčové je, že musíte něco (a často mnoho věcí) udělat, abyste dostali hyperaktivní sympatický nervový systém pod kontrolu. Naštěstí většina věcí, které musíte „udělat“, vyžaduje, abyste zpomalili a uvolnili se, takže místo toho, abyste se snažili přidat další věc ke svému už tak přetíženému životnímu stylu, si vlastně uděláte čas pro sebe.
Důsledky neposlouchání těchto signálů mohou být zničující – srdeční choroby, nespavost, deprese, chronická únava, úzkost, chronická bolest, vyhoření – seznam je dlouhý. Naslouchejte signálům, které vám vaše tělo vysílá, získejte rovnováhu a užívejte si života.
