WHO doporučuje, aby zemědělci a potravinářský průmysl přestali rutinně používat antibiotika na podporu růstu a prevenci nemocí u zdravých zvířat.

Nová doporučení WHO mají pomoci zachovat účinnost antibiotik, která jsou důležitá pro humánní medicínu, tím, že omezí jejich zbytečné používání u zvířat. V některých zemích se přibližně 80 % celkové spotřeby lékařsky významných antibiotik spotřebuje v živočišné výrobě, a to převážně na podporu růstu zdravých zvířat.

  • Pokyny WHO pro používání lékařsky významných antimikrobiálních látek u zvířat určených k produkci potravin

Příliš časté a nesprávné používání antibiotik u zvířat a lidí přispívá k rostoucí hrozbě antibiotické rezistence. Některé druhy bakterií, které způsobují závažné infekce u lidí, si již vyvinuly rezistenci vůči většině nebo všem dostupným lékům a ve výzkumu je jen velmi málo slibných možností.

„Nedostatek účinných antibiotik je stejně vážnou bezpečnostní hrozbou jako náhlé a smrtelné vypuknutí nemoci,“ říká Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, generální ředitel WHO. „Chceme-li zvrátit příliv antimikrobiální rezistence a udržet svět v bezpečí, je nezbytné přijmout důrazná a trvalá opatření ve všech odvětvích.“

Systematický přehled zveřejněný dnes v časopise The Lancet Planetary Health zjistil, že zásahy, které omezují používání antibiotik u zvířat určených k produkci potravin, snižují výskyt bakterií rezistentních vůči antibiotikům u těchto zvířat až o 39 %. Tento výzkum byl přímým podkladem pro vypracování nových pokynů WHO.

WHO důrazně doporučuje celkové omezení používání všech tříd lékařsky významných antibiotik u zvířat určených k produkci potravin, včetně úplného omezení těchto antibiotik na podporu růstu a prevenci nemocí bez diagnózy. Zdravá zvířata by měla dostávat antibiotika k prevenci onemocnění pouze v případě, že bylo diagnostikováno u jiných zvířat ve stejném hejnu, stádu nebo populaci ryb.

Pokud je to možné, měla by být nemocná zvířata testována, aby se určilo nejúčinnější a nejrozumnější antibiotikum k léčbě jejich konkrétní infekce. Antibiotika používaná u zvířat by měla být vybírána z těch, která WHO uvedla jako „nejméně důležitá“ pro lidské zdraví, a nikoli z těch, která jsou klasifikována jako „kriticky důležitá s nejvyšší prioritou“. Tato antibiotika jsou často poslední linií nebo jednou z omezených možností léčby závažných bakteriálních infekcí u lidí.

„Vědecké důkazy ukazují, že nadměrné používání antibiotik u zvířat může přispívat ke vzniku rezistence vůči antibiotikům,“ říká Dr. Kazuaki Miyagishima, ředitel odboru bezpečnosti potravin a zoonóz ve WHO. „Objem antibiotik používaných u zvířat se celosvětově stále zvyšuje, což je způsobeno rostoucí poptávkou po potravinách živočišného původu, které jsou často vyráběny intenzivním chovem zvířat.“

Mnoho zemí již přijalo opatření ke snížení používání antibiotik u zvířat určených k produkci potravin. Například Evropská unie od roku 2006 zakázala používání antibiotik na podporu růstu. Spotřebitelé také zvyšují poptávku po mase chovaném bez rutinního používání antibiotik, přičemž některé velké potravinářské řetězce přijaly politiku „bez antibiotik“ pro své dodávky masa.

Mezi alternativní možnosti k používání antibiotik k prevenci onemocnění zvířat patří zlepšení hygieny, lepší využívání očkování a změny v ustájení a chovatelských postupech.

Pokyny WHO pro používání lékařsky významných antimikrobiálních látek u zvířat určených k produkci potravin vycházejí z desítek let odborných zpráv a hodnocení úlohy používání antibiotik v zemědělství při rostoucí hrozbě antibiotické rezistence. Přímo přispívají k cílům Globálního akčního plánu pro antimikrobiální rezistenci přijatého Světovým zdravotnickým shromážděním v roce 2015 a Deklarace zasedání Valného shromáždění OSN na vysoké úrovni o antimikrobiální rezistenci přijaté v roce 2016.

Poznámka pro editory:

Od roku 2005 WHO zveřejňuje seznam kriticky důležitých antimikrobiálních látek pro humánní medicínu, který je pravidelně revidován a slouží jako základ pro podporu jejich uvážlivého používání. Seznam seskupuje všechna antibiotika používaná v současné době u lidí a zvířat do tří kategorií – „důležitá“, „vysoce důležitá“ a „kriticky důležitá“ – na základě jejich významu pro humánní medicínu.

  • Kriticky důležitá antimikrobiální léčiva pro humánní medicínu

Celkovým cílem je podpořit obezřetné používání, aby se zpomalila antimikrobiální rezistence a zachovala účinnost nejkritičtějších antibiotik pro medicínu. Dnes vydané pokyny tento cíl zahrnují do svých doporučení pro používání antibiotik v zemědělství.

V 5. revizi seznamu zveřejněné v dubnu 2017 jsou mezi kriticky důležitými antimikrobiky za antibiotika s nejvyšší prioritou považovány chinolony, cefalosporiny 3. a vyšší generace, makrolidy a ketolidy, glykopeptidy a polymyxiny (známé také jako kolistin). Tato antibiotika jsou nezbytná jako poslední možnost léčby multirezistentních infekcí u lidí

.

admin

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

lg